Krišno, potřebuji jenom tebe

Když měl Sri Krišna svou polední siestu, přišli za ním Durjódhana a Ardžuna. Durjódhana přišel o několik minut dříve, a protože byl plný pýchy, postavil se vedle Sri Krišnovy hlavy. Ardžuna, protože byl plný pokory a skromnosti, se postavil u Sri Krišnových nohou.

Po chvíli se Sri Krišna probudil a jeho oči spočinuly na Ardžunovi. Když se otočil, uviděl Durjódhanu. Chtěl vědět, proč v tuto hodinu přišli. Ardžuna řekl: „Teď už víš, že se bitva bude konat. Potřebuji tě.“

Durjódhana řekl: „Také jsem sem přišel, abych od tebe dostal pomoc, ale já jsem přišel před ním, takže budeš muset nejprve splnit moje přání.“ A tak Sri Krišna řekl: „Je pravda, že jsi přišel před Ardžunou, ale viděl jsem ho prvního a bude mu dána šance jako prvnímu. Kromě toho je mladší než ty. Takže on bude mít první možnost.

Ardžuna řekl Krišnovi s obrovskou radostí: „Chci tebe!“

Durjódhana si myslel: Jaký je to Ardžuna hlupák. Chce jen samotného Krišnu.

Sri Krišna řekl: „Chceš mě? Ale já nebudu bojovat. Budu jen tvůj vozataj. Jeden z vás bude mít mne samotného a druhý bude mít mou obrovskou armádu.“

Durjódhana přemýšlel, co by mohl Krišna dělat sám a beze zbraně? To nejlepší pro něj bude mít Krišnovu armádu.

Ale Ardžuna, jenž byl osvíceným člověkem, si pro sebe řekl: „Co budu dělat s jeho armádou? Nejlepší pro mne bude mít Pána se mnou. Pán bude schopen mě chránit a Pán mi přinese vítězství.“ Ardžuna chtěl Sri Krišnu a Durjódhana chtěl celou armádu Sri Krišny.

Nyní ale existoval slib, že Sri Krišna nebude nikdy, nikdy bojovat. Bohužel, on musel svůj slib porušit; nemohl ho splnit. Dvakrát vyběhl z vozu. Zabít koho? Bhíšmu. Ve třetím a devátém dnu Sri Krišna zjistil, že Ardžuna nebojuje správně proti svému praotci. Pro Ardžunu bylo mimořádně obtížné používat zbraně proti svému praotci.

Sri Krišna řekl: „Ardžuno, ty nebojuješ. Proč? „ A tak vyšel z vozu se svým diskem. Chtěl Bhíšmu zabít. A jaká byla Bhíšmova reakce? Bhíšmova radost neznala mezí. Řekl: „Pojď, Ó můj Pane, pojď! Zemřu-li tvýma rukama, pak hned půjdu do nebe! Já jsem ten nejpožehnanější člověk, protože ty přicházíš, abys mě zabil!“

Ale v obou případech Ardžuna následoval Sri Krišnu a řekl: „Ne, musíš splnit svůj slib. Nenechám tě bojovat, já budu bojovat. Nedovolím, abys porušil svá slova. Pojď, posaď se do vozu a řiď. Budu bojovat.“

Zde se dozvídáme, že Guru, Mistr, může kdykoli zrušit svůj vlastní slib, aby pomohl, aby ochránil, aby vybojoval vítězství pro žáka. Sri Krišna byl Vševědoucí, Všemohoucí, Všudypřítomný a také Spravedlivý. Ale když je to otázka zájmu nejintimnějšího žáka, Guru jde proti obvyklému pohledu na morálku. Takové bylo Sri Krišnovo srdce pro Ardžunu.