Ardžuna a asketa

Ardžuna byl radžasický bojovník. Přál si bojovat a zabíjet lidi. V Mahábháratě jsme viděli, jak bojoval proti nepříteli. Krišna chtěl zničit Ardžunovu radžasickou pýchu, protože mu byl Ardžuna z jeho přátel a žáků velmi drahý. Jednou vstoupila do Ardžuny pýcha a Sri Krišna řekl: „Pojďme se projít.“ Oba vyšli ven na procházku a na cestě spatřili asketu, který jedl malé stéblo suché trávy. Zelená tráva byla k dispozici všude kolem něj, ale on sbíral suchou trávu. Současně mu na boku visel obnažený meč. Ardžuna to nemohl pochopit. Na jedné straně nejedl ani živou zelenou trávu, protože nechtěl ublížit nebo zranit žádnou živou věc. Jeho soucit pro živé věci byl takový, že byl připraven k jídlu jíst jen suchou trávu, ale nikoliv zelenou trávu. Přesto měl ve stejné chvíli na svém boku svůj meč. A tak se Ardžuna zeptal Sri Krišny:

„Prosím, řekni mi, co je s tímto člověkem špatně. Proč je jeho život životem rozporu mezi stéblem trávy a zároveň obnaženým mečem?“ Sri Krišna řekl: „Jdi a zeptej se ho.“ Tak šel a zeptal se askety: „Prosím, vysvětli mi to. Já nechápu, proč se takhle chováš.“ Ten muž odpověděl: „Máš pravdu, že chci vést zbožný život, nechci zraňovat. Ale ve stejnou chvíli chci zabít na zemi čtyři osoby, a proto mám stále tento meč. Čtyři osoby, v okamžiku, kdy je uvidím, zabiju je.“ Ardžuna řekl: „Prosím, řekni mi, kdo to je.“

„První z nich je Narada.“

„Co ti Narada udělal?“

„Oh, Narada! Po celou dobu zpívá o slávě mého Pána Krišny. A pro mého Pána není chvilka, aby si odpočinul. Po celou dobu musí zpívat, a já poslouchám písně — zpěv, zpěv, zpěv. Neustále narušuje spánek mého Pána. Chci mizerného Naradu zabít, jestli ho uvidím.“

„Tak a kdo je druhá osoba?“

„Druhá je Draupadi, Ardžunova manželka. Najednou řekla, ‚Pane, zachraň mě, zachraň mě!‘ Můj pán musel jít a použít svou sílu, aby zachránil její čest. Co to bylo za odvahu, co měla!“

Příběh Draupadi je, že když Judhišthira prohrával ve hře v kostky s Duhšásanou, Durjódhanovým mladším bratrem, jeho poslední sázka byla, že Draupadi bude patřit vítězi. Takže když znovu prohrál, Draupadi, manželka, musela jít na druhou stranu a zůstat s Kuruovci. Chtěli Draupadi svléknout, ale něco takového bylo před králi a mocnáři nemyslitelné. Draupadi na začátku zkoušela svůj šat pevně držet, ale nakonec se odevzdala a řekla: „Ó Krišno, zachraň mě!“ Krišna jí okamžitě dal nekonečný pás sárí. Začali z ní sárí odmotávat, ale bylo nekonečné, takže pro ně bylo zbytečné pokračovat.

Když byla rodina Pánduovců v lese, stalo se, že na jejich místo přišel se všemi svými následovníky a žáky mudrc Durvasa. Nepřátelé Pánduovců poslali Durvasu, aby Pánduovce proklel. Durvasa jednou šel ke Kuruovcům a byl velmi pěkně přivítán s knížecí poctou nejstarším z Kuruovců, Durjódhanou. Vzhledem k tomu, že byl Durjódhanou velmi potěšen, Durvasa řekl: „Teď mě požádej o jakýkoliv dar.“ V té chvíli jej Durjódhana požádal, aby šel do lesa na místo, kde byli Pánduovci. Sri Krišna dal Pánduovcům hrnec, ze kterého se mohlo najíst libovolné množství lidí. Nicméně se toto mohlo stát jen do chvíle, kdy si Draupadi vzala své poslední jídlo dne. Poté, co se Draupadi nají, už nebude možné nakrmit jediného člověka na zemi. Durjódhana požádal Durvasu, aby tam přišel na konci dne až po tom, co se Draupadi nají, poté, až dojí své jídlo.

Durvasa poslechl Durjódhanovu prosbu. Přišel poté, co Draupadi dojedla, jen aby ji trýznil. V té době, když někam přišel duchovní mistr, bylo první věcí nabídnout mu jídlo. Pokud byste neměli Durvasovi co dát, proklel by vás a spálil na popel. Když Durvasa a jeho následovníci přišli, ubohá Draupadi pro ně neměla žádné jídlo. Durvasa přišel a řekl: „Jsem velmi hladový.“

Věděla, že kdyby mu nedala najíst, proklel by ji i její manžele. A tak vzývala Sri Krišnu. Sri Krišna v té době seděl na svém trůnu. Nebyl nikde v blízkosti lesa, ale svou okultní vizí hned viděl, co se děje a fyzicky přišel, aby ji zachránil. Sri Krišna řekl: „Prosím, dej mi něco k jídlu. Mám velký hlad.“ Draupadi odpověděla: „Jsi tak hladový, a já jsem tady v rozpacích. Vzývala jsem tě, abys mi pomohl, a ty sem přicházíš, abys mě mučil. Jak ti mohu dát jídlo?“ On řekl: „Ne, musíš mi dát jídlo. Vyzkoušej svůj hrnec.“

Odpověděla: „Nic tam nezbylo. Já jsem ti nelhala. Umyla jsem ho. Já jsem už jedla. Všichni jsme jedli. Nezbylo nic. Můžu ti ho ukázat.“ A tak přinesla hrnec a zjistila, že tam zbylo jedno zrnko rýže. Snědl ho a řekl: „A teď jsem spokojen. Požádej mne o cokoliv. Potěšila jsi mě.“ Řekla: „Zachraň mě! Mudrc Durvasa je nyní pryč i s jeho tisíci učedníky, koupou se v Ganze. Když se vrátí, budou chtít jídlo.“ A tak Krišna s jeho duchovní mocí okamžitě připravil jídlo pro tisíce lidí. Nyní Durvasa se svou jogínskou vizí uviděl, že se tam je Sri Krišna. Řekl: „Už tam nemusím chodit, protože mi nyní budou moci nabídnout jídlo. Nechci tam jít. Jsem spokojen.“

Abychom se vrátili k příběhu Ardžuny a askety, asketa řekl: „Chci zabít Draupadi. Ať už ve vhodnou nebo nevhodnou dobu, ona žádá o pomoc mého sladkého Pána. Zabiji ji. Neměla by kdykoliv vzývat mého Pána.

„Třetí osoba je Prahlád. Byl jedním z největších žáků Sri Krišny. Ale jeho otec Sri Krišnu nenáviděl. Samotné jméno Sri Krišny ho dráždilo. Jeho syn byl pravým opakem, stále následoval Krišnu. Takže co jeho otec udělal? Hodil Prahláda do vroucí vany s olejem. Pak ho hodil na zem a strčil ho, svého vlastního syna, pod šíleného slona. Nechal slona, aby rozdrtil jeho syna, protože syn neposlouchal svého otce. Ale syn nebyl rozdrcen a vařící olej chlapce nezabil. Byl tam Sri Krišna. A tak zatímco otec chtěl chlapce zabít, přítomnost Sri Krišny ho zachránila.“

To je důvod, proč asketa řekl: „Kdykoliv je nějaké nebezpečí, Prahlád okamžitě vysloví jméno mého Pána Krišny, který ho přijde zachránit. Prahlád nemá právo vzývat mého Pána. Musí být potrestán.

„Čtvrtý z nich je ubohý Ardžuna,“ pokračoval asketa. „Chci ho teď a tady zabít.“

Ardžuna řekl: „Ardžuna! Co udělal?“

Asketa odpověděl: „Podívejte se na jeho troufalost. Požádal mého Pána Krišnu, aby mu dělal vozataje na bitevním poli. Sri Krišna je Pánem Vesmíru a Ardžuna ho požádal, aby byl jeho vozataj. Podívejte se na jeho troufalost! Chci ho zabít.“

Ardžuna si uvědomil, že asketa byl skutečně oddán Sri Krišnovi a že je pro něj samou láskou a samým zájmem.