Probuzení

Probuzení je začátek cesty duše k nejzazšímu Cíli. Každým okamžikem musíme vnitřní probuzení sytit a vyživovat svou neustálou aspirací. Když aspirace chybí, zůstane probuzení pouhým mentálním pojmem a daleko nás nedovede.

Musíme si také uvědomit pravdu, že realizace Boha je něco přirozeného, normálního, praktického a nevyhnutelného. Když vnitřní probuzení přiměje hledajícího, aby pocítil, že realizace Boha není jen přirozená a normální, ale také nevyhnutelná, teprve pak může hledající skutečně dosáhnout svého vlastního probuzení.

To, co je důležité, není počet let, které následujeme duchovní cestu, ale intenzita naší aspirace. Tuto naši aspiraci musíme sytit nejen neustále, ale i nepřetržitě, nejen každý den, ale každou vteřinu svého života.

Svět nerozumí duchovním lidem, vážně je nechápe. Proto neposlouchejte, co říká svět. Přemýšlejte jen o tom, co říká váš duchovní učitel, co říká vaše duše. Váš Mistr a vaše duše mají vždy stejné božské poselství. Pokud máte opravdovou aspiraci a ryzí lásku k Bohu, pokud chcete jít daleko, dále, nejdále, pak se vydejte na vnitřní cestu. Vnitřní probuzení duše donutí vaše tělo, vitálno, mysl a srdce, aby vás oddaně následovaly.