Štěstí a neštěstí1

Štěstí a neštěstí. Všichni víme, že štěstí a neštěstí jsou dvě protichůdné skutečnosti. Jsou to diametrálně odlišné skutečnosti. Ale jsou někteří lidé, kteří bohužel mají pocit, že neštěstí je to pravé štěstí. To, co nazýváme štěstí, je podle nich právě neštěstí, a to, čemu říkáme neštěstí, oni říkají štěstí. Nejsou nikdy, nikdy spokojeni, dokud nejsou nešťastní, frustrovaní a zbědovaní. Když jsou v melancholickém stavu, mají pocit, že toto je opravdové uspokojení.

Pro nás to je největší nesmysl. Díváme se kolem sebe a vidíme, že neštěstí všude zpívá, tančí a létá. Neštěstí je v jistém smyslu probíhající nepokoj. Ale jako by tohoto neštěstí nebylo pro některé dost; oni chtějí přidat do svého systému další neštěstí. Nechtějí se zbavit neštěstí, které mají. Aby získali spokojenost, chtějí si přidat navíc další neštěstí.

Občas máme v životě drobné pohromy, nehody a krize, ze kterých jsme nešťastní. Ale neměli bychom si myslet, že nám Bůh tyto pohromy posílá v zájmu našeho pročištění, nebo pro náš rychlý pokrok. Ne. Ve velmi vzácných případech vidíme, že svatí lidé, dobří lidé, duchovní lidé, trpí. Když se to tak stane, trpí z různých důvodů. Pokud jsou to duchovní Mistři velmi vysokého kalibru, trpí silou své jednoty se svými žáky, se svými následovníky, se svými blízkými. Stejně tak někdy Bůh chce ukázat celému světu, že i velcí hledající a Mistři procházejí utrpením, a tak lidé uvidí, že utrpení není ničím neobvyklým. Chce ukázat světu, že utrpení je vlastní lidské přirozenosti. Ale v žádném případě nás Bůh nechce trestat, aby nás pak mohl udělat Jemu blízkými.

Někteří lidé jdou ještě o krok dál. Oni si myslí, že pokud budou hrozně trpět a pak se budou modlit k Bohu, tak tehdy Bůh vyslyší jejich modlitby;, a proto záměrně dělají něco špatně. Vědí, že přijde trest a oni jsou připraveni zaplatit pokutu, protože mají pocit, že když trpí, Bůh bude naslouchat jejich modlitbám. Ale to je absurdní. Je to jako useknout si nohy a pak chtít chodit. To je nemožné. Je to jako oslepit si oči a pak chtít vidět. To je nemožné. Aby potěšil Boha, žádný hledající by neměl záměrně vítat utrpení, které je příčinou neštěstí nebo totéž co neštěstí.

Nedělejme ze sebe hlupáky. Vždy musíme vidět pravdu správným způsobem. Pokud je to neštěstí, je to neštěstí. Je-li to štěstí, je to štěstí. Neštěstí musíme dobýt skrze štěstí. To je jediný způsob, jak běžet nejrychleji a jak vytvořit bezprostřední a bezmeznou vnímavost. To je jediný způsob, jak potěšit Nejvyššího Jeho vlastním Způsobem.


  1. EA 11. 5. července 1977, 21:05 — Martin Van Buren High School, Hollis (New York)

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Everest aspirace, část 1.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2003.

Toto je 352nd. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Everest aspirace, část 1, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »