Předmluva editora k prvnímu vydání

Během prvních dvaceti dnů měsíce července 1977 Sri Chinmoy předal sto krátkých rozprav. Tyto rozpravy byly součástí jeho veřejných představení, jako přídavky hry na esrádž nebo byly dány i po ranním sportovním tréninku na hřišti místní střední školy. Z mnoha pohledů mohou být tyto rozpravy nazvány skutečnými přednáškami. Obsahují rytmické, téměř hudební kvality stejně jak volné verše nebo prózu. Nejdůležitější na nich však je, že vyjadřují jemný a melodický tok myšlenek, jenž se snaží, aby byl procítěn a vstřebán na intuitivní rovině. Předtím, než začne mluvit, vstupuje Sri Chinmoy do vysokého meditativního stavu, ve kterém pak spontánně předává tuto rozmluvy, které jsou vyjádřením stavu vědomí daleko mimo dosah mysli: jsou to krátké, osvěcující záblesky světla z Mistrova bezmezného Slunce Realizace. Tento konkrétní výběr je prvním ze čtyřdílné série rozprav.