Uspokojení1

Každý lidský život je písní. Hledající zpívá každý den novou píseň. Zpívá a objevuje. Co objevuje? Objevuje tělo plné nadšení, vitálno plné odhodlání, mysl plnou míru, srdce plné blaženosti, a nakonec život plný uspokojení.

Uspokojení potřebujeme ve zvířecím životě, v lidském životě i v božském životě. Uspokojení, kterého dosahujeme ve zvířecím životě, však není pravým uspokojením. Ani v lidském životě nedosahujeme pravého uspokojení. Pouze v božském životě získáváme pravé uspokojení.

Ve zvířecím životě se snažíme dosáhnout uspokojení prostřednictvím ničení. V lidském životě se jej snažíme dosáhnout prostřednictvím vlastnění. V božském životě se uspokojení snažíme dosáhnout prostřednictvím osvícení. Uspokojení, kterého dosáhneme prostřednictvím ničení, není a nemůže být pravým uspokojením. Uspokojení, kterého dosáhneme prostřednictvím vlastnění, není a nemůže být pravým uspokojením. Uspokojení, kterého dosáhneme prostřednictvím osvícení, je nepochybně tím pravým uspokojením.

Všichni zde jsme hledající; modlíme se a meditujeme. Ve svých modlitbách a ve svých meditacích se vždy snažíme spatřit tvář uspokojení. Když se modlíme, snažíme se stoupat a dosáhnout uspokojení. Když meditujeme, snažíme se ze svého nitra vynést na povrch Světlo a Blaženost a těšit se z uspokojení uvnitř našeho těla, vitálna, mysli a srdce. Když se modlíme, tehdy se snažíme plakat po tom, abychom shůry dostali něco, co by uhasilo naši žízeň. Když meditujeme, vzýváme svou vlastní nejvyšší skutečnost, aby se projevila v nás a skrze nás.

Meditaci předchází koncentrace a po ní následuje kontemplace. Koncentrace, meditace a kontemplace patří k sobě. Koncentrace je rychlost. Meditace je jistota. Kontemplace je vítězství. Koncentrace má rychlost jelena a je rychlostí jelena. Meditace má jistotu slona a je jistotou slona. Kontemplace má vítězství lva a je vítězstvím lva. Vždy je dobré mít rychlost, pokud nám na cíli opravdu záleží. Cíl není statický. Jsme na cestě ke všepřesahujícímu, všeosvěcujícímu a všenaplňujícímu cíli. Jestliže chceme dělat uspokojivý pokrok, musíme věnovat veškerou pozornost své rychlosti. Cíl dneška bude startovním bodem zítřka na naší věčné vnitřní cestě k nejvyššímu uspokojení.

Důvěra má také nesmírnou důležitost. Pokud máme důvěru v sebe a důvěru v Boha, pak určitě můžeme udělat rychlý pokrok. Pokud máme důvěru pouze v Boha, a ne v sebe, nebudeme schopni jít velmi rychle. Pokud budeme mít důvěru jen sami v sebe, a ne v Boha, pak nebudeme schopni dosáhnout žádného pokroku. Musíme cítit svou důvěru v Boha a Boží důvěru v nás. Svou důvěru v Boha budeme cítit sílou své oddanosti, a Boží důvěru v nás se můžeme cítit skrze Jeho Světlo Soucitu, které nám neustále a nepodmíněně poskytuje.

Stejně jako my, duše se také zabývá životem. V případě duše existuje univerzální život a transcendentální Život. Když ptáček duše přijde do světové arény, rozprostře svá křídla a stává se neoddělitelně jedním s univerzálním životem. Na konci svého pozemského pobytu, když se duše vrátí do své vlastní oblasti, vstoupí do transcendentálního Života. Život není nic jiného než Boží Sen, a tento Sen je nezrozený a nesmrtelný. Tento nezrozený a nesmrtelný Sen Bůh naplňuje v a skrze Svoji všeobjímající a všenaplňující skutečnost: člověka.


  1. EA 7. 3. července 1977, 20:35 — P.S. 86, Jamaica (New York)

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Everest aspirace, část 1.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2003.

Toto je 352nd. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Everest aspirace, část 1, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »