V Bibli se vždy říká, že Jozue je následovník Mojžíše. Jozue byl Mojžíšův žák. V indických knihách se také často zmiňuje, že vždycky existuje žák, který začne posloupnost následovníků. Je tato duchovní posloupnost nezbytnou součástí projevení?

Sri Chinmoy: Není tomu tak úplně. Je-li duchovní Guru opravdu veliký a má skutečnou sílu, je docela možné, že dá svou sílu duchovnímu následovníkovi. Sri Rámakrišna měl duchovního následovníka, Vivékánandu. Zároveň měl ale několik dalších žáků, kteří byli duchovně velcí. Brahmánanda byl bezpochyby jedním z nich. Můžete říci, že Mistr má jednoho hlavního žáka, nemůžete však říci, že veškerou svou duchovní sílu, veškeré své světlo dá tomuto jednomu člověku, zatímco ostatní nedostanou téměř nic. Tak to není. Když Mistr realizuje Boha, pro své žáky představuje Božské. Protože představuje Božské, jeho duchovní Síla, Poznání, Světlo a Blaženost jsou samozřejmě neomezené. Každý žák může získat nezměrné Světlo, Blaženost, Mír a Sílu. „Když je z Nekonečnosti Nekonečnost odebrána, Nekonečnost zůstává stále stejná.“ To nás učí Upanišady.

Ano, jeden žák může hrát úlohu vůdce a může být popisován jako Mistrův duchovní následovník, Mistrovy duchovní síly a dosažení ale dostává každý žák podle svých schopností a vnímavosti. Mistr může z jednoho žáka udělat vůdce, tak jako to Sri Rámakrišna udělal s Vivékánandou. Vést nemůže každý. Nicméně i vůdce získá od Mistra podle své vlastní duchovní schopnosti a vnímavosti. Je mnoho upřímných žáků, kteří nemají schopnost vést, ale přitom zcela upřímně aspirují. Jsou-li upřímní, i oni mohou získat cokoliv. Ve skutečnosti si může každý žák myslet, že je Mistrovi nejdražší. Jak to může vědět? Ve chvíli, kdy žák cítí, že Guruovi nabídl vše – svůj vnější život stejně jako svůj vnitřní život – může cítit, že je nejdražší a nejbližší. Pokud žije jen proto, že Guru chce, aby žil, pokud žije pro Gurua, pro Božské, bezpochyby bude cítit, že je pro svého Mistra nejdražší.
Je-li tento jeho pocit naprosto pravdivý, nikdo mu to nebude muset říkat. Pokud nějaký žák dokáže učinit neustálé, radostné a bezvýhradné odevzdání Bohu, potom je Mistrovým nejdražším žákem. Naprostému odevzdání Vůli Absolutního se v duchovním životě nic nevyrovná.