Ed Belville: Sri Chinmoyi, otázka v mé mysli zní: „Proč potřebujeme učitele nebo gurua?“, nebo „Je důležité mít učitele, abychom následovali duchovní cestu?“

Sri Chinmoy: V tomto světě nedokážeme udělat nic bez pomoci učitele. Učitele můžeme potřebovat na vteřinu, rok nebo mnoho let. Chci-li se naučit hrát na hudební nástroj, na začátku musím jít za hudebníkem. Když se chci naučit tančit, musím jít k tanečníkovi. Jestliže se chci dozvědět o vědě, musím jít za vědcem. Abychom se v tomto světě naučili cokoliv, potřebujeme na začátku učitele. Jak by tedy bylo možné, že bychom nepotřebovali učitele, který by nám pomohl v našem vnitřním duchovním životě?

Duše vstupuje do lidského obalu, lidského těla, a poté lidská bytost roste a završuje svůj první rok existence, druhý rok, třetí rok, a tak dále. Co během těchto let udělala matka nebo rodiče? Naučili člověka, jak mluvit, jak jíst, jak se oblékat, jak se chovat. Učí se všechno od svých rodičů. Bez jejich vedení by vyrostl do zvířecího člověka, nenormální bytosti. Ve tvárných letech dítěte sehráli rodiče svou úlohu.

Stejně tak v duchovním životě musí duchovní učitel naučit studenta, jak se modlit, jak meditovat, jak se koncentrovat. Až se to student naučí a půjde hluboko dovnitř, pak to může všechno dělat sám.

Teď jsem tady v Portoriku. Vím, že existuje New York a že se tam musím vrátit. Co potřebuji, abych se tam dostal? Letadlo a pilota. Ačkoliv vím, že New York existuje, nemohu se tam dostat sám. Potřebuji pomoc. Také my všichni víme, že Bůh existuje. Chcete dosáhnout Boha, ale někdo vám s tím musí pomoci. Tak jako mě letadlo zaveze do New Yorku, někdo vás musí vzít k Vědomí Boha, které je hluboko uvnitř vás. Někdo vám musí ukázat cestu, aby vám umožnil vstoupit do vaší vlastní Božskosti, kterou je Bůh. Takže to je odpověď — na začátku potřebujeme učitele.