To, co jste před chvílí řekl o popírání toho zvířecího v člověku, mi dělá potíže. Cítím, že tak jako vnitřní život a vnější život jsou dvě strany stejné pravdy, tak i to zvířecí v člověku a čistá moudrost v člověku jsou dvě strany stejné pravdy a dvě strany Boha, a nerozumím, proč musíme před jednou ze svých stran utéct.

Sri Chinmoy: Ve skutečnosti nikdo neutíká. Když říkám, že se někdo musí něčeho zbavit, myslím tím, že musí osvítit své vlastní vědomí. Má filosofie je filosofií přijetí. Potom, co se přijme život takový jaký je, někdo ho musí přeměnit a osvítit. Je-li noc ozářena světlem, uvidíte, že noc zcela zmizela, protože se stala samotným světlem. Nyní na poli manifestace — ano — Bůh je ve zvířatech. Bůh je všude. Bůh je v čisté vodě. Bůh je ve špinavé vodě. Proč pijete čistou vodu, a ne špinavou vodu, ve které je Bůh také přítomen? Protože víte, že můžete onemocnět a možná i umřít. Podobně v tomto světě musíme vědět, co je třeba, abychom dosáhli svého Cíle, jaké věci jsou vyžadovány. Bůh je ve všem, ale co nemůžeme použít na své cestě, to nemá místo v našem aspirujícím vědomí. Jestliže nám zvířecí kvality brání v naší cestě, musíme je buďto osvítit, anebo je zničit. Prostě je zkusíme osvítit, a když je noc přeměněna v den, již dál noc nemůžeme nazývat „nocí“. Je to „den“. A se zvířecím v nás — buď ho odvrhneme, nebo ho musíme osvítit.

V naší józe, józe přijetí, ve skutečnosti nic neničíme; my to přeměňujeme. Když něco přeměníme, ztrácí to svou původní neosvícenou nebo ničivou kvalitu. Nyní k vašemu přirovnání o protikladu a opaku, o vnitřním životě a vnějším životě. Vnější život je vyjádřením vnitřního života. Měl by být. Ale vnější život nemůže být temný a nebožský, když je vnitřní život jasný a božsky osvícený. Jsme v procesu evoluce. Byla doba, kdy jsme byli v rostlinném životě, potom jsme přišli do zvířecího života a teď jsme v lidském životě. Vyvíjíme se, překonáváme se. Vnitřní a vnější život se musí propojit, protože Bůh je uvnitř a Bůh je i vně. Vnitřní život musí inspirovat, dodávat energii a prostoupit vnější život; vnější život musí být dokonalým vyjádřením vnitřního života. Musí následovat vnitřní život a musí být jeho důstojným ztělesněním.