O sedlákovi a zamindarovi

Čtyři chasníci si jednou krátili čas klábosením. Šel kolem mladý vesničan. „Kampak máš namířeno?“ zeptal se ho jeden z chasníků.

Mladík odpověděl: „Nezdržuj mě. Jdu do domu zamindara, nejbohatšího muže ve vesnici. Musím s ním projednat jednu důležitou věc.“

„Nemusíš být tak namyšlený,“ řekl druhý chasník. „Já mohu zamindara navštívit a povečeřet s ním, kdykoli se mi zachce.“

Mladý muž se zamračil. „Proč si ze mě utahuješ?“ řekl. „Copak ty bys vůbec někdy mohl vejít do zamindarova domu? Jsi jen bezvýznamný vesničan.“

Chasník opáčil: „Nevychloubej se. Mohu k němu jít, kdy se mi zachce.“

Mladý muž řekl: „Dobrá, jestli dokážeš povečeřet se zamindarem, dám ti dva mladé voly. A pokud to nedokážeš, budeš mi muset šest měsíců orat pole svými vlastními voly.“ Chasník souhlasil.

„Uvidíme, kdo vyhraje,“ řekl mladík a pokračoval ve své cestě.

Chasník to vzal zkratkou a přišel k zamindarovu domu dříve než on. Cestu dobře znal, protože bydlel ve stejné vsi, zatímco mladý muž byl z jiného kraje. Vstoupil a poklonil se zamindarovi. „Co tě ke mně přivádí?“ zeptal se zamindar.

„Mám na vás velmi zvláštní prosbu,“ odpověděl vesničan. „Vím, že mi odpustíte.“

„O copak jde?“ zeptal se bohatý muž.

Chasník řekl: „Našel jsem valoun zlata velký jako vejce. Vy jste velmi upřímný a čestný. Prosím, řekněte mi, jakou má cenu. Nemohu věřit nikomu jinému než vám, protože vy jste zamindar.“

Bohatému muži zasvítily oči: „Nepovídej, to jsem rád! Nejprve se posaď a pojez se mnou. Přinesl jsi tak úžasnou novinku. Moc mě těší, že jsi našel valoun zlata. Teď budeš bohatý jako já. Už se nebudeš muset o nic starat; nebudeš muset žebrat ani pracovat. Ale nejprve se najez. A potom ti povím přesnou cenu toho zlata.“

Sloužící ihned donesli jídlo a oba dva se do něj pustili. V tom okamžiku dovnitř vstoupil mladý muž. Když dojedli, zamindar řekl chasníkovi: „A teď mi ukaž své zlato.“

Vesničan odpověděl: „Neřekl jsem, že vám ho ukážu, jen jsem chtěl zjistit jeho cenu. Vy jste mi řekl, abych s vámi pojedl, a tak jsem pojedl. Nechtěl jste po mně, abych vám ho ukázal. Přišel jsem, jen abych zjistil jeho cenu.“

Zamindar se rozhněval. Křičel: „Odejdi odtud! Zmiz!“

Chasník odešel, ale když mladý muž později vyšel ze dveří, chasník tam na něj čekal. Mladík sázku prohrál.

A tak se chasník najedl v zamindarově domě, a navíc dostal dva voly!