Babarovo srdce odpuštění

Mogulský císař Babar byl velmi laskavý, štědrý a mocný. Jednou, když byl mimo své království, podnítila jeho nevlastní babička jednoho z jeho bratranců, aby císaře svrhl. Tento bratranec se spřátelil s velitelem armády a několika důležitými osobami v hlavním městě. Když se Babar chtěl vrátit do svého království, postavila se proti němu celá armáda. Nedovolili mu, aby se vrátil. Ale Babar měl za hranicemi svého království několik stoupenců a ti mu pomohli bojovat proti vlastním lidem. Babar byl tak schopný a silný, že bitvu nakonec vyhrál.

Po svém vítězství přišel Babar za svou nevlastní babičkou a poklekl před ní. Se sepnutýma rukama jí řekl: „Necítím vůči tobě žádnou zášť. Pokud má matka jednoho syna raději než druhého, co ten druhý nadělá? Matka by měla všechny své děti milovat stejně, ale pokud tomu tak není, potom ti, kteří oblíbení nejsou, nesmí sami sebe litovat. Měli by svou matku mít stejně rádi jako ti, které má v oblibě. Proto proti tobě necítím žádný hněv. Jednala jsi správně, podle svého vlastního světla. Kéž mám nyní mír v mysli.“ Potom položil hlavu na její klín a usnul.

Po pár hodinách se Babar probudil a uviděl před sebou stát hlavního viníka, svého bratrance. Císařovi věrní stoupenci ho uvěznili a přivedli před Babara. Ten vstal a svého bratrance objal. Potom řekl: „Máš naprostou volnost, můžeš se mnou zůstat po zbytek života nebo mé království opustit. Jestliže z mého království odejdeš a budeš chtít žít jinde, uhradím tvé výlohy. Chceš-li zůstat zde jako předtím, máš volnost tak učinit. Necítím vůči tobě žádné nepřátelství.“

„Babare,“ řekl jeho bratranec: „chci zůstat. Kdybych odešel, lidé by se mě pokusili zabít. Ne tvoji příznivci, ale ti, kteří mi pomáhali bojovat proti tobě, by se mě pokusili zabít, aby ti dokázali, že jsou tvými přáteli. A tak chci zůstat tady. Vím, že mě nikdy nezabiješ. Ba co víc, vím, že tvé odpuštění a soucit budou mými věčnými přáteli a že nakonec dostanu vysoké místo.“

Babar se na něj usmál širokým úsměvem plným odpuštění a ujištění.