Síla pokušení málem uspěla

Jednoho dne, když se Nigamananda cvičil v odříkání, šel kolem chrámu, který patřil jedné starší ženě. Tato žena sádhua prosila, aby v jejich chrámu na nějaký čas zůstal, a on její prosbu laskavě vyslyšel. Nakonec ho požádala, aby chrám spravoval, a on souhlasil. Stali se dobrými přáteli. Projevovala mu veškerou mateřskou náklonnost a on jí nabízel všechny dobré vlastnosti svého srdce.

Jednoho dne přišla do chrámu krásná mladá žena. Byla hluboce uchvácena oduševnělou krásou Nigamanandy a nechtěla z chrámu odejít. Měli spolu vážné duchovní rozhovory a Nigamananda byl velmi pohnut jejími upřímnými duchovními vlastnostmi a hlubokým duchovním porozuměním.

Majitelce chrámu se to vůbec nelíbilo. Cítila, že to ničí Nigamanandovu duchovnost. Začala mladou ženu urážet, aby ji donutila chrám opustit. Mladá žena se ale do Nigamanandy zoufale zamilovala, a tak byla neoblomná v tom, že zůstane. Postupně se i Nigamananda stal slabý.

Jednoho dne mu mladá žena řekla: „Jsem bohatá a vezmu tě do svého domu. Ujišťuji tě, tvá duchovnost nebude zničena. Naopak, pomohu ti meditovat ve dne v noci. Vezměme se. Když se vezmeme, bude přirozené, že ti budu pomáhat, a společnost nás nebude kritizovat. Dokážeš urychlit svou cestu k Bohu.“ Rozhodli se tedy, že se za dva týdny vezmou.

Než uplynuly dva týdny, před Nigamanandou se jednou ve snu zjevil se zářivou tváří jeho Mistr. Měl v ruce klacek a vzápětí byl Nigamananda v šoku, když viděl, jak Mistr hlava nehlava bije a tluče jeho přítelkyni. Mistr ji pohaněl a zbil ji do bezvědomí. Potom Nigamanandu požehnal a řekl mu:

„Okamžitě odtud odejdi! Tato žena ti v tvé realizaci Boha nepomůže, naopak ti vezme všechnu aspiraci, kterou teď máš, a stane se z tebe pouliční žebrák.“

Netřeba říkat, že Nigamananda svého Mistra okamžitě poslechl.

Komentář: Upřímný hledající se musí mít po celou dobu nesmírně na pozoru, neboť síly nižšího vitálna ho mohou snadno okrást o jeho aspiraci. Než zasvitne realizace Boha, vždy může být sveden a snadno sejít z cesty Pravdy a Světla. Samou přirozeností vnějšího světa je pokušení. Aby hledající pokušení překonal, musí být neustále bdělý a vždy se řídit příkazy své vnitřní vůle, a ne návrhy vnějšího světa.