Svatý, který přemohl pokušení života

Troilanga Svámí vážil přes sto třicet pět kilo. Žil v Benáresu a většinu svého času trávil koupelí ve vodách Gangy. Jednou šel po ulici nahý, když potkal nového smírčího soudce, který právě přijel do této oblasti. Soudce se rozzuřil a nařídil policistovi, aby Mistra zatkl a zamkl v malé místnosti. Druhého dne ráno viděl soudce Troilangu Svámího, jak se prochází před místností. „Jak ses dostal ven?“ dotazoval se. Troilanga Svámí odpověděl: „Bylo to tak snadné. Dostal jsem se ven, protože se mi chtělo dostat se ven. V noci jsem se vyprázdnil a teď je to cítit, proto jsem si myslel, že pro mě bude lepší, když se z té místnosti dostanu ven.“

Tentokrát dal Mistra pod zámek sám soudce, použil dva zámky. Dalšího rána pracoval soudce ve své kanceláři, když v tom uviděl najednou Troilangu Svámího v rohu své kanceláře, jak se na něj usmívá. Soudce řekl: „Jak je možné, že jsi tady?“

Troilanga Svámí mu řekl: „Neměl byste obtěžovat nevinné hinduistické jogíny. Mohou dělat, co chtějí. Chodím po ulici nahý, ale žádná žena mě nezajímá. Obyčejní muži, ti jsou plní chtíče. Mají všemožné emocionální problémy, nižší vitální problémy, sexuální problémy. Já takový nejsem. Také lidé, kteří se na mě podívají, vidí, že mé tělo je tak těžké a podivné. Koho bych tedy zajímal? Zřekl jsem se celého světa a zároveň nikoho nezajímám nečistým způsobem. Proč mě tedy obtěžujete? Nevytvářím pokušení a nejsem nikým pokoušen. Chcete-li trápit hinduistické jogíny, budete zesměšněn a nikdy neuspějete, protože jsme daleko nad lidským utrpením.“

Komentář: Pravý člověk, který realizoval Boha, je ten, kdo má schopnost nebýt druhými ovlivněn a zároveň neovlivňovat druhé. Chrání sám sebe před zbytkem světa a chrání svět před sebou samým. Toto jeho zázračné dosažení pochází z neoddělitelné jednoty Božskosti jeho těla s nejvyšší univerzálností jeho duše. Tělo se těší ze svobody duše. Duše se těší z toho, že tělo přijalo skutečnost duše.