Je duchovní sucho nevyhnutelné?

Sri Chinmoy: Duchovní sucho je nevyhnutelné, jen když nepřistupujeme k Bohu s dostatečnou láskou a oddaností. Přistupujeme-li k Bohu s myslí, bude sucho existovat. Ale pokud přistupujeme k Bohu se srdcem a duší, nebude existovat žádné sucho, jen neustálá sprška lásky a Milosti. Cítíme, že naše láska proudí k Bohu, a na nás že stále prší Boží Milost. Když se přibližujeme k Bohu s myslí, vidíme, jak dolů proudí Milost možná jednu sekundu. Potom nebude vůbec pršet čtyři dny nebo čtyři měsíce.

Ti, kteří vědí, jak plakat pro Samotného Boha, a nejen pro Boží dary, z hlubin svého srdce ucítí, že neexistuje žádné sucho. Ale ti, kdo chtějí přistupovat k Bohu s vědomostmi a s rozumem, budou vždy trpět suchem. Mnoho aspirujících, a dokonce velkých duchovních učitelů prošlo duchovním suchem. Na základě svých vlastních zkušeností potom říkají, že neexistuje nikdo, kdo nezažil duchovní sucho. Ale naštěstí si s nimi v tomto nerozumím. Přistupoval jsem k Nejvyššímu s láskou, oddaností a odevzdáním a přeji si říci, že jsem nikdy, nikdy nezakusil duchovní sucho. Neustále jsem se slunil ve spršce Jeho nekonečné Milosti.

Pokud chcete žít v Boží nekonečné Milosti, potom musíte přistupovat k Bohu s láskou, oddaností a odevzdáním. Musíte se zcela nabídnout Nejvyššímu a toto sebenabízení musí přijít skrze srdce, a ne skrze mysl. Jestliže toto dokážete udělat, potom nebude existovat žádné sucho. Stále, v každém okamžiku vás Nejvyšší bude sytit. To, co nazýváte suchem, nazývám já v duchovním smyslu hladověním. Duchovně hladovíme jen proto, že nedovolíme duši vyjít do popředí a pečovat o nás. Děláme pravý opak. Říkáme duši, že se nejen dokážeme starat o sebe, ale že jsme připraveni starat se rovněž o ni. To je naše chyba. Dovolme duši pečovat o naši vnější existenci. Potom uvidíme, že náš vnitřní pláč bude nasycen Boží nekonečnou Milostí.