Manželství odvahy a strachu

Jednou Akbar požádal Birbala, aby mu přivedl toho nejstatečnějšího a nejzbabělejšího člověka, kterého dokáže najít. Následujícího dne mu ministr přivedl jen jednu osobu. Císař se rozzlobil. „Jak to, že jsi mi přivedl jen jednoho člověka?“ Vykřikl. „Chtěl jsem vidět dva různé lidi dvou různých charakterů.“

„Nezlobte se prosím, výsosti,“ řekl Birbal. „Chtěl jsi vidět zbabělost i statečnost. Budeš spokojen, když ti obojí ukáži na jediném člověku?“

„Jistěže budu,“ odpověděl Akbar. „Není však možné, aby v jedné osobě byl současně největší hrdina i zbabělec.“

„Ne, tak to není,“ řekl ministr: „a já ti to dokážu.“ Jak to dořekl, představil císaři mladou a krásnou ženu.

„Řeknu ti, jakým způsobem je velmi statečná a jakým velmi bázlivá. Tato dívka chodí o půlnoci na míle daleko v prudkém dešti po opuštěné cestě, aby mohla navštívit svého milého. V takovou dobu a na takové místo by se neodvážil jít žádný muž, ona tam jde sama a bez jediné myšlenky na svoji bezpečnost. Když je ale tato dívka doma se svým manželem, stačí, aby malá myška způsobila hluk nebo aby se objevil šváb a vyděsí se k smrti. Stoupne si na židli a bude křičet tak dlouho, dokud někdo toho švába nebo myš neodežene. Na ní tedy můžeš vidět, že člověk může být jak nejstatečnějším, tak i nejzbabělejším zároveň.“

Akbar byl s ministrovým výběrem spokojen.