Akbarova smrt

Smrt Birbala, zavraždění Abu’l Fazla, Salimovo povstání a nedávná ztráta matky zlomila Akbarovi srdce. V roce 1605 onemocněl úplavicí a tato rána se ukázala jako osudná.

Během posledních Akbarových dní se s ním přišel rozloučit princ Salim. Akbar v tichosti pokynul Salimovi, aby sejmul jeho císařský turban a posadil si ho na svoji hlavu, a převzal císařův meč, který kdysi patřil Humajunovi. Poté Salimovi naznačil, aby odešel.

S umírajícím monarchou zůstal pouze Akbarův třináctiletý vnuk Khurram a několik blízkých přátel. Když se Khurramova matka snažila přimět svého syna, aby odešel, Khurram řekl: „Ne! Dokud je v Šachu Babovi (Akbarovi) dech života, nic mě nepřinutí, abych ho opustil.“

Nezkrotný Akbar zemřel 27. října 1605 po téměř padesátileté vládě. Odkázal Salimovi říši, která se rozprostírala od prahu Persie na západě, až po Bengálsko daleko na východě subkontinentu a až po Deccan na jihu. Byla to jedna z největších a nejslavnějších říší v celé historii světa.

Sri Chinmoy, Mogulští císaři, (knižně nevydáno), 2001