Nejtěžší břemeno

Jeden duchovní Mistr si vyšel se skupinou dvaceti žáků na výlet. Žáci byli rádi, že půjdou se svým Mistrem na výlet. „Mám pro vás dvacet vaků,“ řekl jim Mistr. „Jsou v nich věci, které dnes využijeme. Vyberte si, prosím, vak, který ponesete.“ Potom dodal: „Mějte však na paměti, že vak, který si jednou vezmete, už nesmíte vyměnit.“

Žáci začali všechny vaky nadzvedávat, aby našli ten nejlehčí, až na jednoho, který hledal vak nejtěžší. Ostatní žáci si říkali, že je pěkný blázen. Byli pobaveni tím, že ten hlupák ponese ten nejtěžší náklad, zatímco jejich vaky byly mnohem lehčí.

Po několika hodinách chůze Mistr řekl: „Sedneme si a najíme se. Vysypte prosím vak, ve kterém je jídlo. Ostatní vaky poneseme k našemu dalšímu cíli. Uvidíme tam nádherné stromy a květiny. Pak půjdeme domů.“

Žáci usedli k jídlu. Když otevřeli své vaky, zjistili, že v tom těžkém bylo jídlo pro všechny. Ostatní vaky obsahovaly písek, hlínu, rozbité nádoby a jiné bezcenné věci. Žák s nejtěžším vakem ho na žádost Mistra vyprázdnil a všichni se najedli. Když se vydali ke svému dalšímu cíli, žák, který měl předtím nejtěžší břemeno, teď nesl prázdný vak.

Když dorazili k cíli, ovocnému sadu, natrhali si ovoce a obdivovali krásnou krajinu. Poté zašli do muzea. Nakonec se po šestihodinové zpáteční chůzi vrátili domů.

Po návratu jim Mistr řekl: „Řekl jsem vám, že si nemůžete vyměnit své vaky. Ten, kdo měl na začátku nejtěžší břemeno, měl později břemeno nejlehčí. Pro ostatní byly vaky lehčí na začátku, ale museli jste je nést mnohem dál. Ten, kdo si vybral nejtěžší břemeno, byl hodný a dobrosrdečný. Vy ostatní darebáci jste museli nést smetí celou cestu!“

„Jste mými žáky třetí třídy,“ řekl jim Mistr: „a on je žákem první třídy. Ten, kdo chce nést břemeno všech, je skutečně prvotřídním žákem!“