Před závodem na 400 metrů jsem plný úzkosti. Cítím obavy z toho, že se příliš vyčerpám, i když ze zkušenosti vím, že tento strach není opodstatněný. Proč jsem tak úzkostlivý?

Sri Chinmoy: Běžel jsi závod na 400 metrů mnohokrát, mnohokrát a stále žiješ. Závod na 400 metrů je nejtěžší v tom, že vyžaduje jak vytrvalost, tak i rychlost. Ve většině běhů potřebujete buď rychlost, anebo vytrvalost. Na dlouhé tratě potřebujete vytrvalost a na krátké tratě rychlost. Ale běh na 400 metrů vyžaduje obojí, vytrvalost i rychlost. Proto by sis měl ze všeho nejdříve uvědomit, že je to ten nejtěžší závod.

Protože jsi ho ale běžel mnohokrát, víš, že nezemřeš. Potíž u tebe není ve skutečnosti strach z vyčerpání, ale prchavý strach z toho, že nemusíš být první, což způsobuje úzkost. Ve skutečnosti se neobáváš toho, že se po 400metrovém závodě zhroutíš a zemřeš. Takový strach je naprosto neopodstatněný. Skutečný strach máš z toho, že tě někdo porazí.

Musíš se naučit rozlišovat mezi úzkostí a ostražitostí. Úzkost a ostražitost jsou dvě rozdílné dynamické energie. S úzkostí se stále obáváš ostatních a srovnáváš se s nimi. Ale s ostražitostí jednoduše uděláš to nejlepší, co dokážeš. Když je startér připraven vystřelit z pistole, měl bys být ostražitý, ale ne úzkostlivý. Neměl bys říkat: „Nevadí, když on vyhraje a já budu poslední.“ Ne, nech jej předvést to nejlepší. Ale ty také musíš předvést to nejlepší, a to vyžaduje ostražitost.

Když běžíš, snaž se cítit, že jsi jediným běžcem v závodě. Před tím, než vyjde výstřel, nemysli na ostatní, mysli jen sám na sebe — mysli na to, že poběžíš svou nejvyšší rychlostí. Chceš vidět své schopnosti. Ať rozhodne Bůh, jestli doběhneš první nebo poslední. Proto zůstaneš bdělý, ale nebudeš myslet na ostatní. Takto se žádná úzkost neobjeví.