54 Mysli, má mysli, cožpak se nestydíš

```

Mysli, má mysli,

cožpak se nestydíš za to,

že kráčíš každý den

po ulici hlouposti?

Srdce, mé srdce,

cožpak nejsi unavené z toho,

jak kráčíš každý den

po stezce nejistoty?

Duše, má duše,

zaručeně vím,

že mne budeš doprovázet,

když vědomě začnu kráčet

po Cestě Věčnosti.

```

From:Sri Chinmoy,Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 1, Madal Bal, 2005
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ap_1