Scéna 14

(Ježíš a jeho žáci.)

Ježíš: Lazare, můj drahý příteli, už tě není. Ó duše Lazara, tobě patří nezměrná vděčnost mého srdce, protože mi pomáháš odhalit Boží Slávu. Marto, Marie, drazí, přicházím do vašeho domu, abych oživil vašeho bratra. Děti, pojďme do Judey.

Žáci: Judea! Proč? Zapomněl jsi, že tě tam ještě nedávno chtěli ukamenovat?

Ježíš: Nemějte strach. Já vím, kdo jsem. Tentokrát uvidí mé světlo. Můj drahý přítel Lazar zemřel před čtyřmi dny. Můj Otec si přeje, abych šel za ním a oživil ho.

Žáci: Ale on už je pohřbený. Co teď můžeš dělat?

Ježíš: Já nemohu dělat nic. Neudělal jsem nic. Nebudu schopen udělat nic. Můj Otec však udělal, dělá a bude dělat všechno ve mně a mým prostřednictvím.

Žáci: Pane, oslavujeme tě. Ty oslavuješ svého Otce. Ty zůstaň se svým Otcem. My zůstaneme s tebou, naším Otcem.

Ježíš: Mezi vámi jsou stále ještě někteří, kdo ve mne nemají víru. Když oživím Lazara, vaše víra vzroste. Jsem vděčný Lazarovi. Jsem vděčný nevěřícím, protože mi pomáhají odhalit božskou Slávu Pána na zemi. Pojďme bez meškání. Pojďme a přinesme radost zarmoucené a zkroušené rodině.