Scéna 8

Marie: Josefe, říkala jsem ti, aby sis nedělal starosti. Teď máme pěkný pokoj ve velkém hostinci. Už nejsme ve stáji. Tady se snadno dokážeme postarat o naše sladké božské děťátko.

Josef: Měla jsi pravdu, Marie. Máš pravdu. Vždycky máš pravdu.

Marie: Ty a já potřebujeme trpělivost. To je všechno.

(Vstoupí tři mudrci.)

Mudrci (klaní se děťátku): Ó Králi, ó Pane světa, dnes nejsme na zemi. Jsme nyní v sedmém nebi blaženosti. Nemáme žádné božské dary, kterými bychom tě podarovali. Přijmi laskavě naše pozemské dary zlata, parfému, vonného kadidla a myrhy.

Josef: Ó božští hosté, přenocujte dnes prosím zde.

Mudrci: Děkujeme ti, Josefe. Je to od tebe nesmírně laskavé.

(Marie jim dá najíst. Uloží se do jednoho rohu místnosti, Josef do dalšího rohu a Marie s dítětem do třetího rohu. Po chvíli probudí tři mudrce božský hlas.)

Hlas: Jděte domů. Nevracejte se k Herodovi.

(Tři mudrci odejdou.)

(Objeví se anděl a probudí Josefa a Marii.)

Anděl: Josefe, ty, tvá žena a tvé dítě musíte okamžitě odejít do Egypta. Jinak Herodes brzy najde vaše děťátko a zabije ho.

(Marie bere děťátko do rukou. Všichni odejdou.)