IV

"Na tatra sūryo bhāti na candratārakaṃ
  nemā vidyuto bhānti kuto ´yam agniḥ
  tam eva bhāntam anubhāti sarvaṃ
  tasya bhāsā sarvam idaṃ vibhāti"
  — Mundakópanišad 2.2.10 a Švétášvatarópanišad 6.14

Překlad:

Slunce tam nezáří, ani Měsíc nebo hvězdy či blesk, natož tento pozemský oheň.
Pouze když září osvěcující Světlo, září i všechno ostatní; sebeodhalující Světlo osvěcuje celý vesmír.

Komentář:

Vnější slunce nás žádá, abychom se dívali, a když se podíváme kolem sebe, vidíme samou temnotu. Vnitřní slunce nám umožňuje spatřit to, čím věčně jsme: Nekonečným Světlem.