Reportér: Promluvme si o cestě srdce — o které se ve východní tradici mluví jako o cestě bhakti. Rád bych také v této chvíli mluvil o meditaci, protože to, co zde naznačujeme, je něco, co je velmi často špatně pochopeno, co se týče meditace. Mnoho lidí věří, že meditace je zážitek mysli, i když ve skutečnosti tomu tak není — ačkoliv je mysl zpočátku zapojena.

Sri Chinmoy: Meditace je něco, co přesahuje mysl. Mysl je omezená. Vždy myslí na „já“, „mé“ a „moje“. Ale meditace je neomezená. Když meditujeme, uvědomujeme si naši univerzální skutečnost, naši univerzální jednotu. Tehdy jsme se stali jedním se svým sebedávajícím srdcem. Malá kapka dává celou svou skutečnost, svou omezenou skutečnost, rozsáhlému oceánu. Když odevzdá svou oddělenou existenci, stane se jedním s oceánem samotným. A tak když dáváme, dostáváme na oplátku nekonečně víc. Sebedávání je stávání se Bohem. V okamžiku, kdy sami sebe dáme oduševněle, oddaně, bezvýhradně a bezpodmínečně Nekonečnému, stáváme se Nekonečnem samotným. Když nabídneme svou malou pozemskou existenci našemu Milovanému Nejvyššímu, stáváme neoddělitelně jedním s Jeho univerzální a transcendentální Realitou.

From: Sri Chinmoy, Co potřebuji od Boha - , (knižně nevydáno), 2016
Sourced from http://cz.srichinmoylibrary.com/wng-18-cs