Můj Pane Nejvyšší, máš chvilku?

1.

Můj Pane Nejvyšší,
řekni mi, jestli máš náladu
na zodpovězení několika duchovních otázek.

„Mé dítě, jsem vždy naladěn,
abych ti odpověděl na všechny tvé otázky,
duchovní i neduchovní.“

2.

My Lord Supreme,
Můj Pane Nejvyšší,
pamatuješ si první slib,
který jsem Ti dal?
Bohužel, já jsem ho úplně zapomněl.

„Mé dítě, ti jsi zapomnělo svůj první slib,
ale já si ho jasně a přesně pamatuji.
Tvůj první a hlavní slib
byl manifestovat Mě Mým vlastním Způsobem
v každou chvíli zde na zemi.“

3.

Můj Pane Nejvyšší,
proč denně kulhám po cestě nečistoty?

„Mé dítě,
denně kulháš po cestě nečistoty,
protože ty a tvá mysl nechcete studovat
na škole modlitby,
protože ty a tvé srdce nechcete studovat
na střední škole meditace,
protože ty a tvůj život nechcete studovat
na univerzitě oddanosti.“

4.

Můj Pane Nejvyšší,
budeš šťastný,
stanu-li se srdcem velikosti?

„Určitě, Mé dítě,
ale budu nekonečně šťastnější,
staneš-li se dechem dobroty.“

5.

Můj Pane Nejvyšší,
existuje nějaký způsob,
jak mohu být neustále šťastným?

„Ano Mé dítě,
jen učiň svůj den i noc
uspokojením naplnění Mého Příkazu.“

6.

Můj Pane Nejvyšší,
poraď mi, prosím,
co bys chtěl, abych udělal.
Mám svýma rukama obejmout svět,
anebo položit svou hlavu k nohám světa?

„Mé dítě,
chci, abys udělalo obojí.
Tvá mysl pokory bude dušeplně tlačit svět dovnitř —
hluboko, hlouběji, nejhlouběji.
Tvé srdce upřímnosti bude mocně zvedat svět nahoru —
vysoko, výše, nejvýše.“

7.

Můj Pane Nejvyšší,
proč je má vnitřní cesta pokroku
vždy tak hrbolatá?

„Mé dítě,
tvá vnitřní cesta pokroku je vždy tak hrbolatá,
protože místo toho, abys svou zaneprázdněnou
fyzickou mysl ignorovalo, tak ji zbožňuješ.“

8.

Můj Pane Nejvyšší,
jak mohu uvěznit vetřelce-pochybnost?

„Snadno, Mé dítě,
prostě se spřátel s ochráncem-víry.“

9.

Můj Pane Nejvyšší,
buď ke mně, prosím, nanejvýš upřímný.
Staráš se kdy o zničení mé touhy?

„Mé dítě, abych byl k tobě nanejvýš upřímný,
nemám čas se starat o zničení tvé touhy.“

Pak tedy, můj Pane Nejvyšší,
máš vůbec čas se o něco starat?

„Ano, mám, mám, Mé dítě.
Mám stále čas se starat
jen o dokonalost tvé aspirace.“

10.

vím, že jsi nesmírně zaneprázdněn.
Myslíš, že budeš moci požádat mou duši,
aby byla tím,
kdo činí rozhodnutí v mém životě?

„Mé dítě,
tvou duši mohu požádat
jedině pod jednou podmínkou:
budeš-li připraven stát se
pláčem upřímnosti svého srdce.“

11.

Můj Pane Nejvyšší,
když záměrně vkládám trny zničení
do tvých překrásných Očí-Vize,
nezraňuje tě to?

„Ne, Mé dítě, vůbec ne.
Ale zraňuješ Mě,
když se neodvažuješ pokládat Mě
za svého vlastního, zcela vlastního.“

12.

Můj Pane Nejvyšší,
jak Tě mohu učinit nesmírně a věčně šťastným?

„Mé dítě,
učiníš Mě nesmírně a věčně šťastným,
budeš-li se vznášet se svými obětavými křídly-duše
a dáš mi slavnostní slib,
že se jednou staneš
celoživotním občanem Nebes na zemi
a celoživotním občanem země v Nebi,
protože tě bezesně potřebuji
v Mém slzami zalitém lidském pláči
a v Mých ozařujících úsměvech.“

13.

Můj Pane Nejvyšší,
jsem jediné rozmazlené dítě ve Tvé Rodině.

„Ne, ne, ne, Mé dítě, je jich o pět více:
tvá sestra nevděčné srdce,
tvůj bratr nečistá mysl,
tvůj bratranec neupřímný vitál,
tvůj synovec hloupé tělo
a tvá neteř letargický život.“

14.

Upřímný pláč srdce po Odpuštění Boha
nepotřebuje protahovací cvičení.

15.

Člověk překvapuje Boha tím, že říká,
že od Něj nic nepotřebuje.
Bůh překvapuje člověka tím, že dokazuje,
že pro něj již vše udělal.

16.

Začal jsem svůj život
s upřímnou vírou v nemožné.
Ukončím svůj život
bezchybným konáním nemožného.

17.

Dušeplně miluji své ranní sepnuté ruce.
Bezvýhradně miluji svou večerní utišenou mysl.

18.

Ó má mysli,
proč namísto střetávání se s bezbožnou minulostí
neobjímáš Bohem naplněnou budoucnost?

19.

Co jsi měl včera,
byla pochybami nasáknutá mysl.
To, čím jsi dnes,
je balón naplněný vzduchem zoufalství.

20.

Vešel jsem do pokoje touhy své mysli
na vlastní riziko.
Nyní vcházím do pokoje aspirace svého srdce
na nepodmíněné náklady mého Pána.

21.

Každá slza z oka každého srdce
je nesrovnatelnou silou.

22.

Zvuk mého života je snídaní sytící člověka.
Ticho mého srdce je večeří sytící Boha.

23.

Srdce vděčnosti
si každý den razí novou cestu,
aby dospělo k paláci-výšky-soucitu.

24.

Prostě tak, jak mi Bůh odpustil minulost,
tak Pán Soucitu činí nesmrtelným
mé srdce aspirace a život oddanosti.

25.

Byl jsem hledajícím na částečný úvazek.
Jsem trpícím na plný úvazek.

26.

Když ke mně přichází Bůh,
jde po špičkách.
Když jdu k Bohu já,
jdu se hřmotem.

27.

Žádný sen není
pro mou osvěcující duši cizincem.
Žádná skutečnost není
pro můj život-manifestace-Boha cizincem.

28.

Včera jsem zkoušel zcela odevzdaný život.
Dnes zjišťuji, že je absolutně skutečný.

29.

Můj Pane Nejvyšší,
chceš se připojit k našemu lidskému běhu jednoty,
který brzy začne?

„Mé dítě, Já prostě umírám touhou zúčastnit se.

30.

Můj Pane Nejvyšší,
máš chvilku?

„Ano, Mé dítě, mám.“

Prosím, řekni mi, můj Pane,
budu dokonce i já
Tvým bezvýhradně odevzdaným nástrojem?

„Určitě, Mé dítě, budeš.“

Kdy, můj Pane Nejvyšší?

„ Toho dne, Mé dítě, kdy Mi dokážeš co nejoduševněleji zpívat
píseň odevzdání života tvého srdce.“

From: Sri Chinmoy, Můj Pane Nejvyšší, máš chvilku? - , Sri Chinmoy Centrum, 1995
Sourced from http://cz.srichinmoylibrary.com/lsm-cs