Sri Chinmoy promlouvá, část 7

Lidská naděje a božská víra

Lidská naděje v sobě nemá sílu. Je jako toužebné přání. Ale víra, božská víra je výsledkem nebo ovocem vnitřního poselství, které stále dostáváme zevnitř. Když máme víru v sebe nebo víru v Boha, okamžitě dostáváme poselství a toto poselství má v sobě život.

S lidskou nadějí přináší posel poselství, ve kterém ale není žádný život. Nebo může posel přinést všechny možné destruktivní, skličující zprávy. Ale když se poslem stane víra, tehdy v poselství uvidíme život. Víra, vnitřní víra, je vždy plodná, protože přináší poselství světla, a světlo je životem vnitřního světa. A tak je nejlepší zůstat ve sféře víry a cítit, že nejste nic jiného než stálou vírou v Boha. Tímto způsobem musíte získat božskou víru. Ve víře přebývá božská naděje. Božská naděje je jako sen, který přichází na konci noci a přináší slib, že brzy zasvitne den.

Skutečnost přichází ze snění. Když je to ale lidská naděje, v devadesáti devíti případech ze sta se tento sen neuskuteční, protože v něm není život. Máme-li lidskou naději, věc, ve kterou jsme doufali, se může a nemusí uskutečnit. Avšak máme-li božskou naději, tehdy cítíme, že nám někdo říká, abychom zaseli semínko, a slibuje nám, že toto semínko zítra vyklíčí, pozítří z něj bude rostlina a za několik měsíců či let sklidíme bohatou úrodu. Když máme božskou naději, znamená určité vnitřní ujištění a my jsme inspirováni pracovat pro dosažení kýženého výsledku. Jestliže dnes uděláme tohle, zítra něco získáme a pozítří se stane něco dalšího — je to jako stoupat po žebříku o několik příček najednou. Postupujeme krok za krokem. Něco vytváříme a díky tomuto tvoření dosahujeme určitého výsledku. Pokud nebudeme spokojeni, budeme tvořit dál a dál, až nakonec budeme spokojeni. To je božská naděje.

Dnes doufám, že se zítra stanu velmi upřímným hledajícím. Jedná-li se o lidskou naději, je to jen zbožné přání. Až se zítra rozední, budu tvrdě spát a budu doufat, že se stanu velmi upřímným hledajícím další den. Jedná-li se však o božskou naději, začnu jednat okamžitě. Něco udělám. Budu cítit, že pouhé přemýšlení a doufání, že se něčím stanu, nestačí. Začnu jednat. V tomto případě je tedy naděje matkou zásluhy. Začneme-li jednat, dojde k naplnění naší naděje nebo k přeměně naší naděje ve skutečnost.

Lidská naděje je jako lidská touha. Po naplnění dnešní naděje přijde zítra něco dalšího, v co budeme doufat. Nemá to konce. Je-li však naplněna božská naděje, nežádáme o nic dalšího, o vyšší skutečnost. Uvnitř samotné naděje se skutečnost rozšiřuje a stává se velkou, větší, největší.

Jak mohu poznat, jestli vykonávám Vůli Boha, nebo jestli naplňuji své vlastní ego?

Sri Chinmoy: Když budete naplňovat požadavky ega, okamžitě začnete cítit, že jste pánem světa anebo že se stanete pánem světa. Budete nafouklí pýchou a budete cítit, že zbytek světa je u vašich nohou. Jakmile bude vaše touha naplněna, okamžitě pocítíte: „Ó, má touha je naplněna; stal jsem se něčím a zbytek světa nedosáhne toho, co mám.“ Bude-li naplněno ego, vždy zde bude pocit nadřazenosti.

Když vykonáváte Vůli Boha, otázka nadřazenosti a podřazenosti nevznikne. V tu chvíli cítíte jen svou jednotu. Cítíte, že Bůh vás vybral nebo přijal jako svůj vybraný nástroj a že jedná ve vás a skrze vás. Nezáleží na tom, čeho dosáhnete, i když to bude něco úžasného, zvláštního, neobvyklého, nebudete mít žádný pocit osobní pýchy. Naopak, budete nanejvýš vděční Bohu, že si vás vybral, aby naplnil Sám Sebe ve vás a skrze vás. Nebude zde žádná pýcha, jen pocit rozpětí.

Vykonat Vůli Boha znamená něčeho dosáhnout. Když něčeho dosáhnete, cítíte rozpětí svého vědomí, ale když vyplníte požadavky svého ega, cítíte se naprosto odděleni od zbytku světa. Vy jste páni a zbytek stvoření je u vašich nohou. Takto můžete poznat rozdíl.

Právě nyní chodím na psychoanalýzu a zdá se mi, že čím víc se zajímám o duchovnost, tím těžší je pro mě o tom mluvit s psychoanalytikem. Cítím, že to, co mi nabízí psychoanalýza, není to, co skutečně chci. A navíc můj analytik, který se zdá být velmi silnou osobností, není ochoten mi dát volnost. Nevím, jestli je nějaké naladění mezi mnou a jím.

Sri Chinmoy: Jestliže vám přítel přinese výborné mango, sníte ho hned? Nebo se ho místo toho budete ptát na milion otázek — kde ho koupil, kolik stálo, jestli je z dovozu nebo jestli roste někde ve Státech? V duchovním životě jsou dva typy hledajících. První, jakmile spatří skutečnost, se okamžitě pokusí touto skutečností stát. Druhý typ okamžitě začne skutečnost zkoumat a zpochybňovat.

Řekněme, že oba tito hledající mají hlad a vy je vezmete do mangovníkové zahrady, kde je mnoho plodů manga. První typ hledajícího řekne: „Dobrá, jelikož je tu tolik plodů manga, budu se moci najíst.“ Druhy typ hledajícího však řekne: „Jsem zvědavý, kolik plodů manga tu je,“ a začne je počítat. Potom bude chtít vědět, které mango je nejlepší, a tak začne zkoumat všechna manga, aby si vybral, které by si měl vzít. Zatímco bude plýtvat časem, první hledající si vezme nějaké mango a sní ho a bude uspokojený. Pokud budeme používat mysl, budeme se vždy všechno snažit analyzovat a nikdy nezažijeme skutečnost.

Použijeme-li ale srdce, okamžitě si vezmeme věc, kterou chceme. Tehdy, dokonce i když sníme jen jedno mango, získáme blaženost, jako bychom snědli všechna manga, protože srdce znamená jednotu. Ze stovek mang, když si vezmeme jen jedno a sníme ho ve svém psychickém vědomí, získáme blaženost, nebo řekněme bohatství, všech mang. Začneme-li počítat všechna manga, možná nikdy nezačneme jíst. Nebo nás to po chvíli přestane bavit a řekneme: „Koho to zajímá?“ Během počítání ztratíme svou spontánní vnitřní radost.

V duchovním životě musíme jít vždy ze srdce do mysli, ne z mysli do srdce. Chcete-li opravdu následovat duchovní život, použijete-li srdce jako svůj nástroj, nemůže být nic jednoduššího. Použijete-li ale mysl, budete si myslet, že není nic tak složitého a obtížného, jako duchovnost. V duchovním životě by nemělo být žádné váhání, žádná vypočítavost. V duchovním životě jen dáváme a stáváme se, díváme se a stáváme se, nabízíme se a stáváme se. Použijeme-li srdce, je to tak snadné. Použijeme-li však mysl, bude tam vždy vypočítavost a váhání.

A tak pokud chcete skutečně následovat duchovní život, musíte zůstat v srdci. Tato mentální psychoanalýza potom nebude mít význam. Již budete cítit, že vám nenabízí to, co chcete. Jestliže máte upřímnou otázku, nejlepší možnou odpověď můžete získat jen na jednom místě, a tím místem je duše. Duše vám odpoví prostřednictvím srdce. Jinak nehledě na to, jakou odpověď dostanete, ať je to z vaší vlastní mysli nebo od psychoanalytika, mysl ji zpochybní a postaví se proti. Vyvrátí všechny názory a doporučení a za několik vteřin zpochybní i svůj vlastní objev. Ale když vám dá odpověď srdce, je to stálá realita.

From: Sri Chinmoy, Sri Chinmoy promlouvá, část 7 - , (knižně nevydáno), 1976
Sourced from http://cz.srichinmoylibrary.com/scs-7-cs