Píseň ega

Adelphi University, Garden City, New York
15. dubna 1970

Mé ego potřebuje.
Má duše má.
Mé ego se snaží.
Má duše činí.
Mé ego ví o problému.
Má duše se stává odpovědí.
Nejsem sám.
Uvnitř mé neosvícené já,
mé ego, má holá smrt.
Nejsem sám.
Uvnitř mé sněhobílé srdce,
má duše a plamen mého Ducha.

Ego je zloděj všech zlodějů. Nemluvě o obyčejných zážitcích, dokonce i realizace se tohoto vetřelce bojí.

Cítit nepřítomnost ega je tak obtížné jako cítit v sobě neustálou Boží Přítomnost.

Ego pomáhá spoutání, aby rostlo. Spoutání na oplátku pomáhá egu, aby se mu dařilo nebo aby propadlo šílenství.

Sebelítost, sebeshovívavost a egoistický emocionální pláč jsou jen jednou nedokonalostí s různými jmény.

Ó malé ego, ó velké ego, nebojte se. Oběma se dostane Božího Soucitu. Tak jako není žádného rozdílu mezi potokem a řekou, když se vlijí do moře, stejně tak není žádného rozdílu mezi obyčejným a významným člověkem, když se ponoří do moře Božího Soucitu.

Člověk je bezpochyby nekonečně lepší než divoké zvíře. Stále však pije ze dvou číší jedu: jednou číší je ego a druhou je pochybnost. Dokud je člověk neodloží, nebude nic víc než vyšší zvíře. V okamžiku, kdy dáme pryč zrcadlo sebelichocení a podržíme před sebou zrcadlo Pravdy, uvidíme, jak v nás a kolem nás skáče poloviční zvíře.

Neničte sami sebe svým neosvíceným a divokým egem. Sebevražda je nejhorší možnou překážkou na cestě k cíli seberealizace. Neničte sami sebe, jinak místo abyste v příštím životě začali tam, kde jste skončili, budete se muset vrátit daleko nazpět.

Ego je různost v nenaplňujícím činu. Odevzdání je jednota v naplněném činu, naplněném projevení a naplněné dokonalosti.

Sebeprosazování se nedokáže ani dotknout nohou realizace Boha. Realizace Boha se nedokáže snížit, aby se i jen dotkla hlavy sebeprosazování.

Smýšlet o sobě vždy vysoce znamená věřit, že dřina a schopnost jsou zbytečné. Snažit se udělat něco jedinečného je nepochybně dobré, ale lepší je vědět, zda tato jedinečná věc je to, co Bůh chce, abyste dělali.

Rozdíl mezi Bohem a člověkem je v tom, že člověk je rozhodujícím se ‚já‘, Bůh je rozhodným ‚my‘.

Šťastný je ten, kdo překonal všechnu sobeckost. Požehnaný je ten, kdo vidí Boha vynořovat se z moře svého ega.

Je jedna porážka, která nám přináší větší triumf než vítězství. Co je touto porážkou? Porážka ega naší duší.

From: Sri Chinmoy, Světlo Východu pro mysl Západu - , Madal Bal, 2003
Sourced from http://cz.srichinmoylibrary.com/el-34-cs