Když vzniklo stvoření, duše se vydaly různými cestami. Ty, které chtěly absolutní Pravdu, nekonečnou Pravdu, přijaly lidské tělo, aby tuto Pravdu mohly jednoho dne na zemi vlastnit, odhalit a projevit. Podle naší indické tradice existují tisíce kosmických bohů. Ochranných božstev a kosmických bohů je tolik, kolik je lidských bytostí. Tato božstva a bohové setrvávají ve vyšších světech, a to buď ve vitálním nebo intuitivním světě, anebo na nějaké vyšší úrovni. V současnosti mají mnohem větší sílu než my, třebaže jsou jejich schopnosti omezené. Pokud jsme ale osvobození a realizovaní, pokud jsme naprosto ztotožněni s Vědomím Nejvyššího, s Vůlí Nejvyššího, potom je překonáváme.
Naše lidské schopnosti jsou nekonečně větší než schopnosti takzvaných ochranných božstev, protože oni jsou spokojení s tím, co mají, kdežto my spokojení nejsme. Ve skutečnosti to ale není otázka nespokojenosti; je to záležitost neustálé aspirace. My víme, že náš Nejvyšší Otec je nekonečný. Cítíme, že jsme se ještě nestali Nekonečnem, ale pláčeme pro další a další rozšíření. Tato planeta má takovéto vnitřní naléhání. Na jednu stranu je temná, nevědomá a nezajímá se o božský život. Na druhou stranu je v ní ohromující vnitřní naléhání, které si většina lidských bytostí stále ještě neuvědomuje. Když působí toto vnitřní volání, naše možnosti a dosažení jsou bez konce. A jakmile dosáhneme Nekonečného, přirozeně překonáme dosažení jiných světů.From:Sri Chinmoy,Plameny aspirace, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/af