Buddha chtěl zůstat vždy v dokonalé blaženosti. Nestaral se o přetvoření fyzické přirozenosti. Cítil, že když jednou můžeš uprchnout z cyklu lidského utrpení, měl bys zůstat v blaženosti. Ale filozofie hinduismu říká, že bys měl pracovat, abys přetvořil utrpení lidstva. Buddha měl srdce větší než vesmír. Plakal po konci lidského utrpení, ale jeho moudrost ho odvedla na jinou cestu. Pokud sleduješ tu cestu, nevrátíš se na svět, když si jednou dosáhl vysvobození.
Je i jiná Nirvána, která je vyšší než Nirvána, kterou uskutečnil Buddha. Ve svých pozdějších letech jednou Buddha řekl, že nechce mít nejvyšší Nirvánu, dokud všechny lidské bytosti nebudou osvobozeny. Ale pak vstoupil do své vlastní Nirvány a na zem se již nevrátil.
Podle velkých indických duchovních Mistrů, byl Buddha nejdokonalejším člověkem, jakého Matka Země měla. Sri Rámakrišna, Vivékánanda a mnozí další říkali, že Buddha byl nejdokonalejším člověkem na zemi.From:Sri Chinmoy,Avatáři a Mistři, Agni Press, 1979
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/am