Mé oči jsou tak slepé,
že nevidíSoucit mého Pána.
Mé srdce je tak otupělé,že necítí Soucit mého Pána.
Má mysl je tak arogantní,že se vůbec nezajímá
o Soucit mého Pána.Mé vitálno je tak hloupé,
že si myslí, že nepotřebuje soucitani od země, a ani od Nebe.
Mé tělo je tak letargické,že si po celou dobu spokojeně užívá
spánku nevědomosti.Proto ani neví,
co soucit je.Má duše je ale plně probuzená.
Proto neomylně ví,že dech mého života dokonalosti
přebývá uvnitř Soucitného SrdceMého Pána.
```From:Sri Chinmoy,Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 1, Madal Bal, 2005
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ap_1