Můj Pane Nejvyšší,
co se stane,když tě bezpodmínečně poslechnu?
"Mé dítě,celý tvůj život bude zaplaven
nejsladší Důvěrností Mého Srdce." ```Se svýma sepjatýma rukama
jdu, abych uviděl Boha.Se svým meditujícím srdcem
vzývám Boha,aby přišel a podíval se na mě.
```Chceš vědět,
kde ve vnitřním světě žiji.Ve vnitřním světě žiji
mezi mocným Oceánem Úsměvůmého Pána
a řekou oduševnělých slzmého srdce.
```Říkáš mi,
že nemáš co dělat,a proto nic neděláš.
Ale já jasně vidím,že něco děláš:
chudáka Bohatrápíš hladem až k smrti.
```Teď, když jsi začal dokonalou dietu
svého života tužeb,Bůh tě určitě pozve
na svou Hostinu nektarového Ticha. ```Říkáš mi,
že jsi statečný.Ukaž mi tedy svou statečnost,
že budeš neustále bojovatproti svému nižšímu já
a bezvýhradně milovatsvé vyšší já.
```Říkáš mi,
že nemáš žádného přítele.Nikdo na tebe nemyslí,
nikdo tě nemá rád,nikdo tě nemiluje,
nikdo se o tebe nestará.Dobrá, jasně vidím,
že máš excelentního přítele.Tvůj přítel nevědomost
na tebe myslí,má tě rád,
miluje těa neustále se o tebe stará.
```Co jiného můžeš
od své lodi zmatené mysli očekávat,než to, že tě zanese
k nepřátelskému pobřeží zničení. ```Svítání dne neustálé čistoty
je stvořeno jeho stálým příbytkemuvnitř svého srdce.
```Tento svět stvořil
Bůh Milovník,a ne člověk pochybovač.
Jelikož tento svět stvořil Bůh Milovník,jak můžeš důvěřovat nebo dokonce žádat
člověka pochybovače,aby se o něj staral?
```Život, který nevěří
v sílu naděje,není ničím jiným
než noční můrou sám sobě. ```Bůh si nemyslí,
že si nezasloužíšJej realizovat.
Ale ví,že nejsi ochotný
Jej realizovat. ```Chceš světu ukázat
usmívající se sladký měsícsvých očí,
aniž bys měl život jednoty.Prostě to nemůžeš dokázat!
```Chceš vyjít z moře
své sebelítostia skočit do Oceánu Uspokojení Boha?
Kdy? ```Běda, je pro něj příliš pozdě,
aby se zachránil,protože falešný spasitel
zcela zničiljeho aspirující srdce.
```Mám dva učitele:
Boha a nevědomost.Mám tolik otázek.
Bůh-Učitelna mé otázky neodpovídá.
Nevědomost-učitelna mé otázky neumí odpovědět.
Běda, co mám teď dělat?Jsem zcela ztracen.
```Když hřmí hromy pochybnosti jeho mysli,
v jeho vitálnu a v těleto vytváří povzbuzující vzrušení.
Ale jeho duše a srdcese nad nestydatou hloupostí jeho mysli
směje a směje. ```Po dlouhou dobu
jsi přijímal pozvání pokušenía nepřijal jsi pozvání Boha.
Nemyslíš, že by bylo od tebe hezképřijmout alespoň jednou pozvání Boha?
```Můj Pane,
otevři nové oko mého srdce,aby Tě mohlo zbožně pozorovat,
zatímco ke mně přilétáš. ```Bůh mě požádal,
abych zazpíval jednu píseň:píseň aspirace.
Zazpíval jsem Mu ji.Tak se Mu líbila,
že mě požádal,abych zazpíval pár dalších písní.
Byl tak nadšen a vzrušen,že jsem zazpíval další dvě písně:
píseň odevzdanosti mého životaa píseň vděčnosti mého srdce.
```Zoufale prosíš Boha,
aby ti dal dar.Nedal ti snad svůj
nejlepší a nejvyšší Dar:Soucit?
```Kořeny stromu štěstí jeho života
jsou tak silné,že divoký vítr zoufalství
ho nikdy nebude moci vystrašit. ```Boží Život se již dotkl
mého soucitného srdce.Ale běda, kdy se můj život dotkne
Božích soucitných Nohou? ```From:Sri Chinmoy,Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 17, Agni Press, 1983
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ap_17