Astrologie je písní hvězd. O čem bylo rozhodnuto a co již vstoupilo do světa projevení, je zaznamenáno ve hvězdách. Když se astrologie zabývá minulostí, tím, co již bylo zaznamenáno, je téměř vždy správná. Astrologie nás však také nechá spatřit možnosti a budoucnost se snaží poznat na podkladě minulosti. Zkušení astrologové jsou adepty pro vstup do pravdy této sféry. Ve většině případů, pokud pracovali pečlivě a vědecky, jsou astrologové pro obyčejné lidi, kteří nevěří v Boha nebo v sebe samé, naprosto správní.
Pokud však lidé věří sami sobě, s touto vírou mohou astrologii přesáhnout. Proto říkáme, že víra všechno mění pevnou vůlí. Máme-li pevnou vůli, může být osud změněn. Pravda, všechny naše minulé skutky jsou zaznamenány ve hvězdách. Chceme-li však osud vymazat, je to jako vymazání něčeho na magnetofonu. Něco řeknu a je to zaznamenáno, ale pokud to chci smazat, mohu.
Astrologie je na 100% správná, když je člověk zcela ve fyzickém světě a žije obyčejným lidským životem. Když vstoupí do duchovního života, potom je správnost 60 nebo 70%. Pokud je aspirující vědomě nebo nevědomě ve styku se svou vnitřní bytostí a pokud je jeho vnitřní bytost trvale ve styku se Zdrojem, může se vyhnout mnoha a mnoha špatným věcem. A konečně, když je ve společenství s Bohem, potom pro něj astrologie nefunguje vůbec, protože všechno v jeho životě přijde přímo od Boha. Opravdová jednota s Bohem je daleko za astrologií. Pokud naší intenzivní aspirací řekneme: „Bože, nechci to“, a jsme-li jedním s Bohem, potom Bůh řekne: „Dobře, neber si to.“ To samozřejmě neplatí pro začátečníky v duchovním životě. Jen ti, kteří mají bezprostřední vnitřní spojení s Nejvyšší Bytostí, mohou jít zcela za vliv hvězd. Člověk však nezůstane začátečníkem nastálo. Časem se stane v duchovním životě pokročilejším a více a více imunním vůči silám své minulosti.
Astrologická předpověď může být ještě přesažena dokonce i tehdy, když člověk není hledajícím. Na hlubší úrovni vždy existuje vyšší síla, zvaná Boží Milost. Boží Milost může změnit osud kohokoliv.
Tato Milost je všemocná; změní okultní možnosti a přesáhne zákony astrologie, které jsou Božími kosmickými Zákony. Někdy je astrologova předpověď skutečně pravdivá, ale nestane se tak díky Boží Milosti. Proto je astrologie, pokud se zabývá budoucností, správná jen na 35 — 40%. Když víme, že existuje něco dalece nadřazenějšího astrologickému zákonu, měli bychom tomu věřit. A tak žádám své žáky, aby nevěřili horoskopům a hádání z ruky. Musí věřit své aspiraci. Pokud zcela věříte své aspiraci a v Boží Milost, potom vaše spása přijde. Nemusíte se starat o svoji budoucnost.
V Indii je několik systémů horoskopů. Nejvýznamnější je Bhrigu systém. Byl zaveden před tisíci lety a nyní je tam svazek po svazku vše zaznamenáno. Vy jen dáte svoji mapku (radix — postavení astrologických prvků v okamžiku a místě narození — pozn. překladatele) brahmínovi, astrologovi, který se zabývá tímto systémem a on před vámi nalistuje strany a poví vám všechno o vašem životě. Velmi často je to pravdivé. Dějiny vašeho života tam byly zapsány. Pokud byla mapka náležitě nakreslena, potom nemusí dělat ani horoskop. Je tam již zapsán.
Můj nejstarší bratr, který byl astrologem, zašel za astrologem, který byl obeznámen s tímto systémem a který měl všechny staré, posvátné knihy, kde je všechno napsáno. Když tomuto astrologovi ukázal moji mapku, astrolog řekl, že po dvanácti letech mého věku nebude můj horoskop vůbec fungovat. Měl naprosto pravdu, protože jsem ve věku 13 let realizoval Boha a stal se vůči astrologickým zákonům imunním.
Ještě jednu příhodu chci povědět o Bhrigu systému. Můj strýc zašel k astrologovi, aby měl svůj horoskop podle tohoto systému. On a jeho manželka neměli žádné děti. V horoskopu bylo zmíněno, že tato dvojice nebude mít nikdy děti, protože můj strýc, který byl v předešlé inkarnaci lovcem, zabil srnu, která byla březí. Přitom, co srna vydechla naposled, se její duše pomodlila k Bohu: „Ó Bože, zabil ve mně mé dítě. Prosím, neposkytni mu v jeho příští inkarnaci žádné dítě.“ Bůh modlitbu srny vyslyšel a můj kmotr neměl v této inkarnaci žádné děti. Po své realizaci jsem se koncentroval, abych poznal, zda byl příběh o mém kmotru pravdivý nebo ne, a shledal jsem, že byl naprosto pravdivý.
To však neznamená, že všechno, co astrologové řeknou, je pravdivé. Zdaleka ne. Jedna moje žákyně za mnou přišla s pláčem, že kdosi předpověděl, že její otec tento měsíc zemře. Řekl jsem: „Dobře, pokud má tvůj otec v úmyslu zemřít, zemře podle astrologovy předpovědi.“ Potom jsem se koncentroval a řekl jsem jí: „Neměj strach. Nic nemusím dělat. Nepřináším dolů Boží Milost. Dokonce se ani nemodlím za tvého otce k Bohu, protože předpověď byla nesprávná.“ Věřte mi, nemodlil jsem se k Nejvyššímu, aby anuloval astrologovu předpověď, ale její otec je stále zdravý a silný. Matka další žákyně předpokládala, že zemře, podle předpovědi astrologa, 17. nebo 18. prosince. Moje žákyně hořce plakala. Ale řekl jsem jí, že také tato předpověď je nesprávná. Její matka je stále naživu.
V Indii známe mnoho případů, kdy astrologie selhala, zvláště v situacích týkajících se duchovního ášramu. Astrolog může říci, že když bude dítěti 14 nebo 15 let, jeho rodiče zemřou. Jestliže však předtím, než dítě do tohoto věku doroste, rodiče přijmou duchovní život, mohou žít o mnoho let déle. Mnoho Guruů změnilo osud svých žáků. V Indii je o tom mnoho příběhů. Astrolog například jednou někomu řekl, že zemře v určitý den a danou hodinu. Jedna duchovní postava však tomuto muži řekla, aby přišel k němu. Když dotyčný přišel, učitel jej položil na zem, přikryl jej hlínou, potom usedl a meditoval. Když daná hodina uplynula, Guru odházel hlínu přikrývající jeho nového žáka a řekl: „Teď se jdi ukázat astrologovi, že jsi stále ještě na Zemi.“ Existuje mnoho a mnoho takových autentických příběhů.
V našich životech jsou krize. Někdy, když jsme mladí, jsou naše životy v nebezpečí. Pokud je to však Boží Milost, nebo pokud se někdo takový jako jeden z našich rodičů nebo příbuzných vědomě nebo nevědomě za nás modlí, potom se nebezpečí můžeme vyhnout.
Mnohokrát v horoskopech vidíme zapsanou smrt osoby. Astrolog se zmíní o tom, že bude nebezpečí a osoba zemře. Mnozí z těchto lidí jsou však stále naživu. Mimoto máme na našich dlaních čáry, které nám ukazují, kolik let budeme žít na Zemi. V některých případech vám kdokoliv, kdo umí hádat z ruky, poví, že životní čára dané osoby je jen na, řekněme 32 nebo 33 let, ale dotyčný může mít nyní 72 nebo 75 let. Dokonce i mezi mými žáky jsou dvě nebo tři ženy, jejichž životní čáry jsou zcela zlomeny, a kdyby jejich dlaně četl hadač z ruky, uviděl by jen dvě půlky a žasl by, že jsou stále ještě na Zemi. Jak se to stalo? Zasloužila se o to nějaká vyšší síla. Neexistuje nic, co by nemohlo být změněno nekonečnou Milostí Nejvyššího.Lidé velice často sestavují úžasné, pozitivní předpovědi, jako: „budeš oblíben“: „staneš se významným“: „staneš se někým skvělým a celý svět ti bude provolávat slávu“. Když je sestaven tento typ předpovědi, velmi často spatřujeme zlomyslný zásah nepřátelských sil. Člověk, který předpověď sestavil, sice pravdu viděl, ale jeho vize není vizí Všemocného; je to vize někoho, kdo má schopnost vidět pravdu, ale ne vize Jediného, který může pravdu stvořit, který může pravdu projevit. Když má obyčejný člověk schopnost sestavit předpověď, cítí, že stvořil pravdu; to ale není pravda. Jen Bůh stvořil pravdu a jen Bůh má moc anulovat pravdu nebo pravdu přeměnit. Já osobně nerad cokoliv předpovídám, protože v předpovídání budoucnosti velice často ničíme kosmický Zákon. Nedovolíme budoucnosti, aby byla vyjádřena způsobem zamýšleným Bohem.
Jednou přišel žák za svým Mistrem a pověděl mu, že mu astrolog předpověděl, že by měl právě toho dne zemřít. Mistr se na žáka koncentroval a řekl: „Ano, je to určeno, ale přinesl jsem dolů Milost Všemocného a budu schopen tě zachránit.“ Žák se vrátil k astrologovi a řekl mu: „Můj Mistr řekl, že tvá předpověď není pravdivá.“
Astrolog řekl: „Sestavil jsem stovky předpovědí a všechny byly pravdivé. Pokud v tvém případě předpověď pravdivá nebude, stanu se žákem tvého Mistra; pokud pravdivá bude, potom musí tvůj Mistr přijít ke mně a učit se astrologii ode mně.“
Žák svému Mistrovi pověděl, co astrolog řekl a Mistr s tím souhlasil. Den uplynul a nic se nestalo. A tak šel astrolog k Mistru, aby se stal jeho žákem a Mistr mu vysvětlil: „Tvá předpověď byla naprosto pravdivá. Ačkoliv jsou lidé, kteří sestavují nesprávné předpovědi, tvá předpověď byla pravdivá. Přinesl jsem však pro svého žáka dolů Milost Nejvyššího, abych čelil jeho osudu.“Pokud vědomě a úmyslně vstoupíte do vitální úrovně, první, co se stane je, že jste polapeni vitálními bytostmi. Tyto bytosti vám velice často ochotně nabídnou k využití některou ze svých okultních sil. Někdy vám dovolí použít jejich vlastní okultní sílu a potom se vás pokoušejí kontrolovat. Tyto bytosti mají bezpočet pošetilých tužeb, které se pokoušejí naplnit prostřednictvím hledajícího, kterému svěřili své okultní síly.
Je-li hledající opravdový a ryzí, a pokud do vitálních úrovní vstoupí za duchovními účely, pro rozšíření svého vnitřního vědomí, zde není nebezpečí. Je to proto, že je hledající pevný ve své aspiraci. Chce jen duchovní rozšíření své vnitřní a vnější přirozenosti a o takzvané okultní síly se nezajímá. Avšak hledající, který se zapletl do okultního světa, vidí, že jeho Cíl je daleko a současně shledá, že byl bytostmi vitálních úrovní nemilosrdně zajat. Je ztracen, zcela ztracen. Je mnoho, mnoho hledajících, kteří svoji cestu započali s veškerou upřímností, kteří však byli na své cestě polapeni okultními silami a nemohli dosáhnout svého Cíle.Když je použita duchovní síla, je to plné míru, plné harmonie. Když na vás někdo použije duchovní sílu, pocítíte, že je v ní dynamická síla, ale současně v ní není agrese. Je to jako dívat se na moře, které je mírné a klidné. Když je rozbouřené vlnami, jste polekáni. Když je však moře tiché, tehdy se nebojíte. Nicméně v obou případech je to stejná síla. Když vstoupíte do vědomí moře, poznáte, že má nesmírnou, bezmeznou sílu. Duchovní síla je mírná, nekonečně rozšířená, jako klidné moře bez agresivního pohybu. Je to však pevná síla — dynamická, pevná síla.
Na druhé straně je v okultní síle druh hnutí, který je téměř vždy neklidný. Dítě má sílu, dospělý má také sílu. Dětská síla je vždy odhalující a projevující; dítě chce soustavně projevovat tuto sílu. Dospělá osoba však ví, že sílu má a že ji může použít na svůj příkaz, a tak necítí potřebu soustavně ji projevovat. Vlastník okultní síly má mír zřídka, kdežto vlastník duchovní síly je mírem zaplaven. Vlastník okultní síly dává nesmírně na odiv svůj okultismus; jogín se duchovní silou pokouší vnitřně změnit tvář světa.
Okultní síla je velmi často používána negativně. V okultismu poznáte, že tato síla je prakticky jako zuřivé zvíře. Když okultní sílu použijí nemoudří lidé, je to jen pro ničení. Okultní síla může být pozitivní pouze tehdy, je-li vedena duchovním Mistrem. Vlastnění okultní síly je jako chození po laně — velice nebezpečné a riskantní. Mít duchovní sílu je jako kráčet po pevné cestě, kde není nebezpečí. A má-li někdo obě, duchovní i okultní sílu, potom je to také bez potíží a nebezpečí.
S duchovní silou budeme schopni uspět — zvolna, vytrval e a bez klopýtání. Neomylně budeme schopni udělat to, co jsme započali. S okultní silou, pokud je správně využita, můžeme udělat co chceme okamžitě a přímo. Pokud tato nesmírná rychlost okultismu cítí nezbytnost odevzdání se světlu moudrosti duchovní síly, potom je okultismus opravdovým požehnáním od Boha, pro lidstvo, které nemá trpělivost; chce získat všechno co nejdříve. Pokud však okultní síla zůstane proti duchovní síle, potom neguje pravdu samotnou. A když je negována pravda, vytváří to destrukci v lidstvu a pro lidstvo.
Pokud chce někdo provádět okultismus, aby probudil vědomí lidstva, potom nejprve musí překonat strach: fyzický, vitální, mentální a psychický strach. Pokud má být okultismus prováděn, aby sloužil Nejvyššímu, Božskosti v lidstvu, potom dotyčný musí přemoci hlubší vitálno, které nazýváme sexem. Toto nečisté, temné naléhání v naší lidské přirozenosti musí být zcela přemoženo. Poté, co si dotyčný uvědomí, že žije věčný život v pomíjivém životě, Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost, že dosáhl své vlastní vnitřní bytosti nebo vědomí, potom může být použit, aby sloužil lidstvu božským způsobem. Tehdy bude okultní síla skutečným požehnáním.
Chci, aby mí oddaní žáci, kteří se zajímají o okultní sílu, vzali na vědomí toto: nejprve duchovnost a potom okultismus, nejprve Božskost a potom lidstvo. Když člověk Božskost zná a může v Božskosti setrvat, jen potom může sloužit lidstvu. Projevení bez realizace není vůbec projevením. Je to tělo bez života.
Jakmile dosáhnu Cíle a stanu se Cílem, potom je všechno ve mně. Nic mne nemůže vyrušit; nic mne nemůže zničit, nic mne nemůže jakýmkoliv způsobem poškodit. Všechno v Božím stvoření může být viděno, pocítěno a přijato. Realizovaná osoba má schopnost ovládat obojí; duchovní sílu i okultní sílu. Po realizaci Pravdy, během projevení na Zemi, má přijmout pomoc ze všech úrovní, včetně okultní.
Duchovnost je dalece nadřazena okultismu. Okultní oblast a okultní praktiky jsou také částí Božího stvoření. Jestliže to, co chceme, je realizace Boha, potom okultní oblastí procházet nemusíme. Chceme-li Boha a Boha samotného, potom musím říci, že okultismus nepomůže ani špetkou k realizaci Boha. Duchovnost je však pro realizaci Boha nezbytná.
Skutečný duchovní aspirující se o okultismus nezajímá vůbec. Na jeho cestě k Nejvyššímu však okultní síly někdy přijdou automaticky, jako zkouška, aby se poznalo, zda je jimi ovlivněn a ukazuje světu své schopnosti předváděním zázraků, nebo zda je využívá náležitě a božsky. Někdy, když je aspirující na pokraji realizace, přijdou okultní síly z různých úrovní vědomí a dotknou se jeho nohou. Řeknou: „Mistře, použij nás. Budeme k tvým službám; nenaděláme žádnou škodu. Jen nás použij pro naplnění své realizace.“ Toto se přihodilo několika málo duchovním Mistrům.
Použil jsem okultní sílu mnohokrát a mnohokrát, ale jen když jsem byl požádán Nejvyšším ve mně. A využívám ji jen k vnitřní pomoci. Zevně nerad svoji okultní sílu používám, protože by mi nebylo porozuměno. A nikdy ji nepoužívám k potrestání nebo trápení nikoho.
Okultní síla je velmi dynamická, lidé si z ní však často dynamiku neberou. Namísto dynamiky si vezmou agresi a tuto agresivní sílu použijí k poškození ostatních nebo pro dosažení svých osobních tužeb. Okultní síla není sama o sobě špatná. Někteří lidé namítnou, že když někdo získá okultní sílu, svede ostatní a zničí sám sebe. V Indii jsou některé duchovní postavy, které se o okultní síly nezajímaly vůbec. Avšak tato síla sama o sobě není špatná; jde o to, jak je využita. Když máte oheň, buď se můžete popálit, nebo můžete uvařit jídlo. Máte-li nůž, můžete jej použít k tomu, abyste někoho bodli, nebo můžete vyřezat krásnou sochu. Do určité míry je pravda, že pokud nůž nemáte, potom samozřejmě nemůžete udělat nic špatného. Je však také mnoho dobrých věcí, které nebudete moci udělat. Jsme to my, kdo musí okultní sílu využít moudře, když ji získáme.
V Indii někteří duchovní Mistři svým žákům radí, aby se okultními silami vůbec nezabývali a nejprve vedli duchovní život. Potom jedinec získá duchovní sílu, která nemůže nikdy vytvořit problémy. Přirozeností duchovní síly je, že nemá agresivní a ničivé kvality, které má okultní síla, ale dokonce i duchovní síla může být zneužita, jestliže dotyčný nevyslyší nařízení své vnitřní bytosti nebo Nejvyššího.
Jsou také duchovní aspirující, kteří vedou duchovnost i okultismus současně. Říkají, že během dne by měla být vedena duchovnost a v noci okultismus. Nechají duchovnost a okultismus jít bok po boku. Tato cesta je trochu nebezpečná. Mnozí to zkoušeli, ale většina z nich v této kombinaci selhala. Nejbezpečnější a nejúčinnější je dát se duchovní cestou a rozšířit vlastní vědomí do Nekonečnosti a Věčnosti. Tehdy budete v okultním světě suverénní.
Můžete se ptát, zda duchovní Mistr, který má schopnost použít duchovní sílu, je schopen použít okultní sílu stejně dobře, aniž by udělal jakoukoliv chybu. Odpovědí je ne. Když duchovní Mistr použije duchovní sílu, obvykle ji použije dobře. Když však použije okultní sílu, ve skutečnosti ji nezneužije; jen prostě neví, jak s ní zacházet. Pokud není tento Mistr nejvyššího formátu, potom je mezi duchovní a okultní silou nesmírný rozpor. Co by měl dělat, když se tak stane? Měl by okultní sílu zcela odložit. Měl by říci: „Nechci ji. Je příliš nebezpečná. Budu používat jen duchovní sílu, která je nekonečným mořem světla a blaha. Toto světlo a blaho je pro mne dostatečnou silou.“
Pokud cvičíte kundalini jógu, i když jen trochu — řekněme 15 minut denně — společně se svou skutečnou aspirací a meditací, uvidíte, že vaše psychická nebo okultní centra jsou otevřena. Chcete-li však do vnitřního světa vstoupit jen pro získání okultní síly, abyste mohli světu ukazovat své schopnosti, potom ve vašem životě duchovnost nikdy nesvitne. Pokud chcete otevřít své srdeční centrum a předvádět zázraky, aby vás lidé ocenili a obdivovali, a pokud si myslíte, že z jejich ocenění a obdivu budete více inspirování, děláte chybu. V ostatních případech, když něco uděláte a jste vychváleni do nebes, můžete získat inspiraci dělat to lépe. V tomto případě tomu tak není. Pokud předvedete některou ze svých okultních sil a ostatní vás ocení, můžete být ujištěni, že je to váš pád. Nebudete inspirováni; naopak, místo toho, abyste šli hluboko do nitra pro získání skutečné realizace, budete pokračovat v rozvíjení své okultní síly. Okultní síla je veškerým pokušením.
Čím více předvádíte okultní sílu, tím rychleji ji ztratíte, protože se nebudete schopni stát jedním se zdrojem. Zdrojem okultní síly je světlo — docela omezené, ale stále ještě nejčistější světlo. Pokud se zabýváte světlem, potom byste se měli zabývat duchovním světlem. Je-li omezené, nevadí to, protože nebude příčinou jakéhokoliv nebezpečí. Jeho přílišným vzýváním vás může rozbolet hlava, ale nezničí vás. Dokonce i když přinesete dolů duchovní sílu nad své schopnosti, nezničí vás to úplně. Pokud však do svého systému stáhnete okultní sílu nad svoji schopnost, skončíte v psychiatrické léčebně. Je to tím, že je nebezpečná, ničivá.
Naším prvním přáním by mělo být potěšit Nejvyššího. Abychom Jej potěšili, máme mu dát všechnu naši aspiraci a položit všechno k Jeho nohám. Jakmile Jej potěšíme, je to na Něm, zda nám dá duchovní nebo okultní sílu, nebo obojí. Chce-li nám dát duchovní sílu, dobře. Chce-li nám dát okultní sílu, dobře. Pokud jsme odevzdáni Jeho Vůli a dá nám okultní sílu, buďme ujištěni, že nám také dá schopnost náležitě ji pro Něj použít.
Pokud chcete potěšit Nejvyššího svým vlastním způsobem, uděláte mnoho neupřímných věcí, abyste Jej potěšili. Budete se Jej pokoušet potěšit za každou cenu. Pokud vaše přirozenost není čistá, půjdete dokonce tak daleko, že se Mu budete snažit lichotit a podplatit Jej. Je-li vaše přirozenost čistá, naprosto čistá, sněhobílá, potom se jej pokusíte potěšit způsobem, kterým chce být potěšen. Můžete-li tak učinit, můžete-li potěšit Boha Jeho vlastním způsobem, potom všechny okultní síly, všechny duchovní síly budou u vašich nohou, k vašim službám. To, co svět potřebuje je potěšit Boha. Svět je však zaplaven zklamáním, protože volá po moci. Kdyby svět hledal Boží Lásku, tehdy by byl zachráněn, osvícen, zdokonalen a zvěčněn.Psychická bytost se svou psychickou silou samozřejmě nakonec může vyrůst v nejmocnější a nanejvýš naplňující bytost. Protože se psychická bytost vyvíjí, je vzrůst psychické síly nejen možný, ale také nevyhnutelný. Projevení psychické síly je u poctivých pokročilých hledajících subtilním, jemným, citlivým projevením božského. S psychickou silou může člověk provádět zázraky. S touto silou získá schopnost ztotožnit se sám se sebou, a tím poznat současnost, minulost i budoucnost ostatních stejně dobře jako svoji. Psychická síla má nesmírnou krásu, ačkoliv je projevením božské síly, jako krása květiny nebo krása měsíce. Tato psychická krása je sama o sobě skutečnou silou.
Přibližně řečeno, je psychická síla silou dítěte, ačkoliv se tato síla může stát bezmeznou, prostřednictvím své nejdůvěrnější jednoty se Zdrojem. Duchovní síla je silou dospělého, ačkoli ji nemusí po celou dobu využívat moudře. Okultní síla je silou neklidného, dynamického mládí. Duchovní síla je silou mírného a klidného moře. Okultní síla je silou nenadálé, mocné vlny. Duchovní síla obvykle není tak hbitá jako okultní síla. Okultní síla však velice často boří, než staví. Duchovní síla přikládá vždy důležitost, pozvolné, vytrvalé, spolehlivé a přesvědčivé stavbě Paláce Pravdy.
Cokoliv duchovní síla udělá, je důkladné, pevné a trvalé. Duchovní síla má důvěru z nitra a ujištění Shora. Pro úplné projevení Božskosti na Zemi musí všechny psychické síly a všechny okultní síly následovat vedení duchovní síly pro dosažení absolutně Nejvyššího.Pokud jste vybaven některými psychickými schopnostmi, jen se je pokusíte využít a budete jimi okouzlen. Velmi často je člověk, který získá psychické schopnosti, psychickou sílu, uspokojen a potom se ji pokouší aplikovat na toho a na tam toho, ve vhodnou i nevhodnou dobu. Je jako dítě, které má nějakou úchvatnou hračku a po celou dobu si s ní hraje. Zanedbá své studium a zůstane hloupé. Pokud je však dítě upřímné nebo dychtivé a docení své studium, přestane si hrát a začne studovat, protože ví, že se studiem stane moudrým.
Dalším nebezpečím pro tyto psychické schopnosti spočívá v tom, že jsou velmi často polekány duchy. Ti, kteří si rozvíjejí psychické schopnosti, nemusejí být duchovně nebo okultně silní. Psychické schopnosti přijdou z psychického světa. Jsou velmi jemné, nebo řekněme citlivé. Velmi často jsou polekány okultními silami, které jsou někdy velmi prudké, dynamické, arogantní a ničivé. Lační a neuspokojení duchové se budou pokoušet vstoupit do psychických schopností aspirujícího a odeberou mu všechnu jeho aspiraci, kterou měl předtím, než udělal v duchovním životě přestávku, aby rozvíjel své psychické síly. Pokud však dotyčný dělá opravdový duchovní pokrok, vnitřní pokrok, bez zabývání se psychickými schopnostmi, bude mít nepochybně všechny tyto schopnosti na konci své cesty, poté, co realizuje Boha.
Nikdy neztratíte, pokud nebudete přikládat pozornost těmto psychickým schopnostem, protože ve vás budou rozvíjeny automaticky, během vaší hluboké meditace, když jsou všechna vaše centra otevřena. Pro dosažení takové meditace byste měl jít k Mistrovi, který realizoval Boha, který vám může učit osobně a který vás může také ochránit před útokem špatných sil.
Budu k vám upřímný. Právě teď jste již trvale napadán čtyřmi silami. Buďte na ně, prosím, velice ostražitý. Tyto čtyři síly se již potulují kolem vás. Nejsou dobré; jsou to nebožské síly. Na jedné straně jsou vaše schopnosti otevřeny, nebo skoro otevřeny; na druhé straně jsou tam síly, negativní síly, které se vás pokoušejí zničit. A tak, prosím, jděte hluboko do nitra. Vnitřně volejte po Boží ochraně a po Božím osvícení a tyto čtyři síly vás opustí. Jsou nuceny vás opustit.Kdo je vlastníkem všech sil? Bůh. Když se stanete jedním s vlastníkem, všechna Jeho vlastnictví se stanou vašimi. Pokud však budeme volat po vlastnictví bez zájmu o Vlastníka, bude nám dosažení překážkou na naší cestě ke konečnému Cíli. Je to skutečným požehnáním nemít psychické síly před hlavní realizací. Pokud je získáme příliš brzy, budeme po celou dobu ve světě předvádění, světě zázraků, světě magie, a ne ve světě aspirace, oddanosti a realizace.
Nejvýznamnější Rámakrišnův žák, Svámí Vivékánanda, původním jménem Naren, byl jednou otázán svým Mistrem: „Po mnoho let jsem vedl sebekázeň; teď na mě pohleď — mám všechny vysoké siddhi. Chtěl bys je ode mě? Nemusíš meditovat, protože jsem to udělal za tebe. Dám ti všechny své síly.“ Narenovou bezprostřední odpovědí bylo: „Pomohou mi k seberealizaci?“ Mistr odpověděl: „Můj drahý Narene, ne. Nepomohou. Pro seberealizaci se s psychickými silami nepočítá. Pokud ale chceš, můžeš je použít až po seberealizaci. A když tyto psychické síly máš, budou k tobě přirozeně proudit lidé, a ty budeš schopen lépe sloužit Bohu v lidstvu.“ Žák řekl: „Ne, děkuji ti. Nech mne nejprve realizovat Boha. Potom budu pomýšlet o získání těchto sil.“ Rámakrišna potom, před svými ostatními žáky požehnal svému nejdražšímu žáku nanejvýš důkladně a řekl: „Věděl jsem to. Jsi to ty, kdo může projít mojí zkouškou. Kdybych stejnou otázku položil komukoliv jinému, jako chamtivá osoba by řekla: ‚Ano, ano, prosím, dej mi síly. Je to od tebe tak laskavé.‘ Věděl jsem však, že tvoje srdce je naprosto čisté. Chceš Boha, Boha samotného.“Když se hledající vědomě nebo nevědomě koncentruje na tato psychická centra, rozvíjí psychickou sílu. Nemusí znát skutečná jména center, ale pokud se koncentruje na správný bod, automaticky získá některou intuitivní sílu. K tomu abyste otevřeli čakry a kundalini začala fungovat, musíte se koncentrovat na každou čakru. To je jeden ze způsobů nabytí psychické síly prostředky duchovní kázně.
Zvláště na Západě slyším mnoho lidí říkat, že ten či ona má psychickou sílu, dokonce i když daná osoba nemá ani špetku psychické síly. Někteří lidé získají drobný intuitivní pocit z úrovně intuice nebo z fyzické mysli, kde je subtilní intuice a tvrdí, že mají psychickou sílu. Ale není tak snadné mít psychickou sílu. Pro její dosažení musí člověk tvrdě pracovat.
Současně, pokud Guru nebo duchovní Mistr chce, může vás touto silou naplnit, bez toho, že byste meditovali nebo cvičili kundalini jógu. Je výsadou duchovního Mistra dát tyto síly, celkově to však závisí na Boží Vůli. Jestliže vám Bůh chce dát psychickou sílu, získáte během svého spánku určitou mantru, která je míněna pro vás. Tehdy se ve vašem snu zjeví postava nebo bytost a poví vám, kolikrát máte danou mantru opakovat. Nebude potřeba se koncentrovat na určité místo. Jen budete mantru opakovat ve stanoveném počtu a potom získáte psychickou sílu. Tohle se dokonce stane i v případě realizace. Většina lidí realizuje Boha vedením duchovního života po celý život, jsou však takoví, kteří vést duchovní život vůbec nepotřebovali. Ve snu vstoupí Bůh do jeho osoby a osvítí jeho vědomí a každý s duchovní vizí pozná, že je osvobozený a realizovaný.
Vždy není nutné vědomě volat po psychické síle. Když se člověk stane jogínem, jeho centra jsou často otevřena spontánně a psychická síla přijde automaticky. Dokonce i když se o psychickou sílu nezajímá, síla se obvykle dostaví, když pokračuje rychle, velice rychle ke svému cíli. Pokud se dostaví okultní síla jako požehnání a nezabrání jedinci v projevení jeho vnitřní Božskosti, potom neruší. Pokud mu však zůstane stát v cestě jako kletba nebo překážka, pokud dotyčného pokouší a způsobí ztrátu jeho rychlosti nebo jej odvrátí z jeho cesty, potom ji musí statečně zamítnout a nejprve se soustředit na dosažení svého cíle.Není potřeba psychická síla, ale jen oddanost a víra. Když jste oddaní, Mistr nebo člověk, ke kterému se modlíte je k vašim službám. Sri Krišna, nejpřednější indický duchovní Mistr, řekl: „Pro Boha je snadné dát sílu, světlo, blaho a všechny ostatní božské kvality žáku. Pokud však dá žáku oddanost, která je také božským požehnáním, potom je polapen. V momentě, kdy žák získá oddanost, může být žák ujištěn, že se jeho Mistr stane jeho dokonalým otrokem. Opravdový oddaný je v tomto světě velice, velice vzácný. Avšak člověk znalý a moudrý, člověk světla nebo člověk míru může být nalezen velmi často.“
Pán Krišna měl velmi důvěrného žáka, jménem Vidhura, který byl velmi, velmi chudý. I stalo se, že byl Pán Krišna jednoho dne pozván do Vidhurova domu. Vidhura mu nemohl nabídnout rýži nebo náležité jídlo, a tak mu podal velmi prosté jídlo na listech banánovníku. Sri Krišnovo srdce plavalo v moři extáze a potěšení. Co udělal? Nejprve snědl jídlo a potom jedl celý banánový list. Vidhura se zeptal: „Mistře, co to děláš? Ty jíš banánový list: to není jídlo!“ Sri Krišna řekl: „Ó Vidhuro! Jak mohu oddělit tvé jídlo od listu banánovníku? Jak mohu oddělit tvoji oddanost od tvé existence? V tvém jídle jsem spatřil oddanost, v tvém těle vidím oddanost, v tvém srdci vidím oddanost, v tvém banánovníku vidím oddanost. Cokoliv vidím s tebou, kolem tebe a v tobě, vše je oddanost. Nemohu již oddělit jídlo od listu stejně, jak nemohu oddělit tvoji duši od tvého těla.“ A tak se toto přihodí, když má někdo opravdovou oddanost k Bohu, k Nejvyššímu. Získá Nejvyššího na svoji stranu po celou dobu.
Nyní chci říci něco o víře. Jsem si jist, že všichni z vás jste slyšeli o Ganze, nejzasvěcenější Indické řece. Říká se, že každý, kdo se namočí v Ganze, bude oproštěn od všech hříchů. Po celý rok se můžete dopouštět všech druhů hříchů a potom, i když do řeky jen vstoupíte, všechny tyto hříchy zmizí. To je naše indická víra.
Jednou Párvatí požádala svého chotě, Pána Šivu: „Je pravdou, že jakmile se člověk namočí v Ganze, že všechny jeho hříchy v okamžení pominou? Mají lidé takovou víru?“
Pán Šiva řekl: „Dobře, pro mě bude nejlepší dokázat to. Podívej, oba si vezmeme lidskou formu a sedneme si na břeh Gangy. Já budu velice starý muž a ty budeš stará žena. Budeš na svém klíně držet dítě a já dítěti vezmu život. Ty potom okamžitě začneš ronit hořké slzy a volat, že jsme ztratili naše jediné dítě. Mnozí tě přijdou utěšit a ty jim povíš: ‚Pokud bude můj syn požehnán někým, kdo cítí, že nemá žádný hřích, potom se mu vrátí život.‘„
A tak si vzali lidskou formu a usedli na břeh Gangy. Stovky lidí přišlo plavat a koupat se v řece. Parvati řekla: „Vy všichni zde víte, že ve chvíli, kdy vstoupíte do Gangy, nebude již nadále žádný váš hřích existovat. A tak běžte, namočte se a potom požehnejte mému dítěti a vrátí se mu život.“ Míjely stovky osob, ale nikdo to nechtěl udělat. Byli připraveni plavat, byli připraveni namočit se nebo se hodiny koupat v Ganze, ale věděli, že by to na dítě nemělo žádný vliv. Dotýkali se dítěte, ale život mu nevrátili.
Tak to šlo hodiny. Nakonec kolem stojící viděli, že se k ženě, která ztratila své jediné dítě, blíží muž středního věku. Tento muž právě vyšel z baru. Neutěšeně zapáchal a podle indické úrovně byl, vy byste to nazvali „nevýrazný“. Přišel k ní a zeptal se: „Proč pláčete?“ Ona odpověděla: „Pláči, protože nikdo nepřišel požehnat mému dítěti, ačkoliv všichni zde ví, že ve chvíli, kdy se vykoupou v Ganze, je všechny jejich hříchy opustí a budou schopni přivést mé dítě zpět k životu.“
„Proto pláčeš? Já věřím. Nech mne jít“, řekl muž. Skočil do Gangy a během dvou minut se vrátil a dotkl se dítěte. Dítě se okamžitě vrátilo k životu. Potom Pán Šiva řekl: „Vidíš! Z tisíců měl jediný víru v Gangu!“ A s tímto Pán Šiva, Párvatí a dítě zmizeli.
Často říkáme, že věříme, ale jen klameme sami sebe. Tento muž se nikdy nezajímal o duchovní život, ale věděl, že Ganga skutečně přišla z Himalájí. Všichni indičtí duchovní Mistři mají velkou úctu k Himalájím a většina indických Védských Věštců meditovala v Himalájských jeskyních. Tento muž měl bezmeznou víru v Gangu. Většina z nás by šla ke Ganze, ale neměla by odvahu dotknout se dítěte, protože nikdo nechce být terčem posměchu. A když to převedeme do praktického života, většina z nás selže. A skoro většina z nás, kteří bychom přišli a dotkli se dítěte, by poznala, že nejsme úspěšní, protože postrádáme opravdovou víru v Gangu. Tento dotyčný muž však měl víru v Gangu. Máme-li opravdovou víru v Boha, nepotřebujeme meditovat dvacet čtyři hodin denně; jen pár minut poslouží účelu. Máme-li oduševnělou víru v Boha, potom se o nás Bůh postará.Vím o jedné ženě z Miami, která využila černou magii k tomu, aby se její sestře narodilo mrtvé dítě. Žena sama neměla tu sílu, a tak zajela za černým mágem na Haiti, který použil svoji sílu. Vytvořil všelijaké problémy, právě použitím síly z Haiti. Sestra trpěla mnoha nemocemi, které lékaři nemohli vyléčit. Musela se dostat na Haiti, požádat tohoto mága, aby jí pomohl od potíží, které jí vytvořila její vlastní sestra.
V Manhattanu jsme měli dva nebo tři případy tohoto druhu černé magie. Sestra jedné žákyně odjela na Haiti. Později nemohl její manžel chodit, upouštěl z rukou nádobí plné jídla a mnoho jiných věcí se dělo, vše způsobené okultní silou. Tento muž se mnou přišel meditovat na indický konzulát. Jednou nebo dvakrát se dokonce přišel podívat za mnou domů. Byl vyléčen a potom odešel.
Obyčejní okultisté v okultním světě bojují jako psy a kočky. Horší je, že ve skutečnosti se přinejmenším unaví. Obyčejní okultisté meditují, získají malou sílu a namísto toho, aby následovali správnou, duchovní cestu, se pokoušejí svou silou ukrást sílu ostatním okultistům.
Černá magie nemůže nikdy poškodit duchovní osobu, která realizovala Boha nebo která má duchovní sílu. Realizovaná duchovní osoba má nicméně sílu okultisty a černé mágy polekat, ačkoliv to obvykle nedělá. Když duchovní osoba použije okultismus, použije jej božským způsobem. Jde-li o vážný útok a někdo padá z duchovní cesty nebo má ve svém vnitřním nebo vnějším životě vážnou nehodu, okamžitě použiji okultní sílu, pokud božské ve mně v té době chce, abych byl nástrojem ku pomoci této konkrétní osobě. To je čistá okultní síla.
V Indii se černí mágové mnohokrát pokoušeli potrestat duchovní Mistry nebo zničit jejich duchovní sílu. Výsledkem bylo, že všechnu svoji sílu černé magie odevzdali duchovním Mistrům. Okultisté se mnohokrát pokoušeli ukrást síly duchovním Mistrům, kteří spali. Mistři odpočívají jen dvě nebo tři hodiny, někdy dokonce vůbec nespí. Když ztratí vědomí, neudržují žádný kontakt s fyzickým. Tehdy mohou okultisté do duchovního Mistra vstoupit a pokusit se vzít jeho duchovní sílu. Tito okultisté jsou však pošetilí, protože duchovní Mistři jsou vedeni a chráněni Vševědoucím a Všemocným. Okultisté všechnu svoji sílu ztratí a odevzdají duchovním Mistrům. Potom okultisté naříkají a naříkají. Někteří z těchto dřívějších okultistů jsou nyní žáky duchovních Mistrů, kteří odebrali jejich síly. Někteří černí mágové, kteří přišli trápit duchovní Mistry, ztratili své nebožské zlé sklony a stali se bílými mágy. Zašli k člověku, který byl veškerým soucitem, a byli zachráněni.
Na konci roku 1963 přišel do Pondicherry velmi dobře známý indický muslim z Hyderabadu. Byl kombinací okultisty, astrologa a černého mága. Můj velmi blízký přítel a obdivovatel mi řekl: „Chtěl bych, aby ses šel podívat na tohoto okultistu.“ Řekl jsem: „Nemám zájem vidět okultistu. Pokud je to okultista, nechci tam jít.“ Můj přítel však byl ve svém naléhání nezlomný, a tak jsem se šel na okultistu podívat do hotelu. Když jsem vstoupil do jeho pokoje, jen jsem stál ve dveřích a okultista seděl na židli. Bůh ví, co viděl v mých očích. Byl však tak šokován, že se ukryl pod stůl a nemohl pět minut otevřít oči. Nemohl se mi podívat do očí. Plakal a plakal, jako kdyby mu někdo právě zachránil život. Potom vstal a přišel ke mně se sepjatýma rukama a řekl: „Přišel jsi v této hodině mého života. Bůh mi dal okultní síly, ale používal jsem je jen na ženy a víno. Používal jsem je, a tak mě lidé oceňovali a uctívali a dotýkali se mých nohou. V tobě však vidím skutečnou záplavu duchovních sil.“
Co potom udělal? Řekl mi: „Nejsem hoden dotýkat se tvých nohou, ale dotýkám se tvých nohou jen proto, aby mi bylo odpuštěno, jen pro požehnání.“ Dotkl se mých nohou a prokázal svoji oddanost mnoha jinými způsoby.
Když duchovní Mistr stane před okultistou, pokud je okultista upřímný, bude prostě plakat. Bude plakat kvůli tomu, jak zneužíval své síly. Duchovní život je zaplaven čistotou a mírem a tento mír a čistota může snadno pozřít všechny jedy okultního světa.Pokud se někdo stal obětí těchto sil a vy mu ukážete obyčejnou fotografii, neochrání jej, dokonce i když věří v tuto fotografii. Zaprvé nemá dotyčný dostatečnou víru v tuto konkrétní fotografii, jestliže to není transcendentální fotografie. Zadruhé, dokonce i když věří v tuto fotografii, Božskost z ní nepřijde. Ochranná síla světla pracuje specificky. V této židli je duše a v mém těle je také duše. Mezi duší, kterou má moje tělo, a duší, kterou má židle, je však velký rozdíl. Je pravda, že v mrkvi je Bůh a v tužce je Bůh. Kolik Božskosti je ale v mrkvi nebo v tužce? Pokud oběť hledí na moji transcendentální fotografii a je schopna z ní přijímat, potom ji vitální bytosti musí opustit. Budou velice polekány světlem a silou, která bude proudit z fotografie do oběti.
Síly útočí, ale vždy existuje ochrana. Nejlepší je pomyslet na ochranu jako na první věc, kterou uděláte každý den ráno, když se modlíte a meditujete.Tito duchové vytvářejí disharmonii, oddělenost a podobně. Je to jejich činnost. Duchové také někdy někomu pomáhají shromažďovat informace z vitálního světa o tom, co se tam děje, nebo co se stane zítra nebo pozítří. Mají tyto schopnosti, protože vitální svět je vyšší než fyzický svět. Když vyšplháte na strom a podíváte se z jeho vrcholu dolů, máte širší rozhled a můžete vidět všechno jasněji. Z vitálního světa je snadnější pozorovat dění fyzického světa. Z fyzického světa je však velmi obtížné vstoupit do vitálního světa. Jsou zde obsaženy okultní praktiky a spiritismus.
Duchové velmi často někomu řeknou, že přivedou duše jejich nejdražších navštívit pozůstalé. Chci říci, že lidé, kteří tyto duchy poslouchají, se dopouštějí velké chyby, protože duchové skutečně nemohou přivést duši dané osoby, jejich nejdražšího a nejbližšího. Spíše přivedou nespokojené, lačné bytosti z vitálního světa. Jsou někteří duchové, kteří se zmocní existence člověka, který s nimi jedná. Vnější bytosti těchto lidí dovolí duchům do nich vstoupit a následkem toho jsou ovládnuty. Někdy tito lidé předpovídají mnoho věcí, které se mohou, nebo nemusejí stát. Nicméně je to naneštěstí k duchovnímu životu nepřivede. Po pár letech duchové řeknou: „A teď mi zaplať. Dal jsem ti jméno a slávu. O minulosti a budoucnosti jsi nevěděl nic. Ukázal jsem ti ji a teď mi musíš zaplatit.“ Co mu může dát? Jeho jméno a sláva nemohou přinést lačným duchům radost, a tak jej duchové zardousí. Mnoho, mnoho černých mágů bylo zardoušeno nebo zabito. Vím to, protože jsem byl v blízkosti několika takových případů.
Ale zpět k termínu „duch“. V Indii používáme tento termín s velkým písmenem „D“ a má jiný význam než na Západě. Tento Duch je mužskou formou Boha, který na pole stvoření nevstupuje. Je to neprojevené Za, Já. Když vstoupíme do duchovního života a uděláme duchovní pokrok, uvědomíme si sami sebe a osvobodíme se od strachu, pochyb a omezení a získáme volný přístup k Duchu. Dosáhneme našeho vlastního ztotožnění s Kosmickou vizí a Skutečností. Toto pojetí ducha není na Západě používáno. Na Západě používáme termínu „duch“ k vyjádření spiritismu a bytostí vitálního světa.Jednou, když mi bylo 21 let, přišlo šest duchů a napadli mě. Byl jsem v posteli a začal jsem s nimi bojovat. Boží Milostí mne opustili, ale později se vrátili znovu. Bylo to kolem třetí hodiny odpoledne a byl to takový rámus, že všichni členové domu — bylo jich jedenáct nebo dvanáct — sešli dolů. Jen můj bratr, který byl v mém pokoji v posteli právě vedle mé, mohl vidět, že jsem s něčím bojoval a mluvil jiným jazykem. Nerozuměl sice významu toho, co jsem říkal, ale zapisoval si, co slyšel, když jsem s duchy diskutoval a bojoval. Potom se mě zeptal na význam toho, co jsem říkal, ale já jsem všechno zapomněl. Později jsem se koncentroval a meditoval a řekl jsem mu význam těchto cizích slov.
Tito duchové byli zlí duchové. Zlí duchové se velmi často v nestřežených okamžicích pokoušejí odebrat naši duchovní sílu. A není to jen duchovní síla, kterou chtějí vzít. Jestliže máte pečlivost, prostotu nebo zvláště čistotu, pokoušejí se vám ji vzít. Čistotu berou jako první, protože ví, že pokud člověka opustí čistota, že potom nemůže nadále dělat žádný pokrok. Pokud chce mít člověk ve svém duchovním životě něco trvalého, potom musí mít nejprve čistotu.Pokud máte sluhu — například služku, a ona zemře, a bude se chtít pomstít, může po několik měsíců nebo let zůstat ve vitálním světě. Odtud může její duch vytvořit mnoho problémů. Ale konečně, všechno je omezené; nemůže vás trápit navždy.
Nemáte tušení, jak trpěla jedna žena, když její manžel spáchal sebevraždu. Dvě nebo tři hodiny po svatbě dostal ‚skvělý‘ nápad — zabít se. Trpěla pět, šest, sedm let, možná i déle. Každý den byla napadána, zastrašována, lekána a trápena mnoha způsoby. Byl jsem v té době v Indii a neznal jsem ji, ale můj přítel mne požádal, abych jí pomohl. Použil jsem svou sílu, a tak ji po mnoha letech trápení duch nakonec opustil.
Myslíme si, že jakmile duše opustí tělo, že se stane štědrou, čistou a odpouštějící; to ale není pravda. Kdyby tom mu tak bylo, vždy bychom smrt vítali. Smrti bychom řekli: „Ve chvíli, kdy mne přijmeš, budu oproštěn od veškeré spoutanosti.“ Ale není tomu tak. Úroveň, které dosáhneme v tomto životě je odrazovým můstkem. V naší příští inkarnaci musíme začít naším současným dosažením. Pokud jsme v této inkarnaci rozvíjeli odpuštění, lásku a oběť, potom na základě našeho odpuštění, lásky a oběti půjdeme v naší příští inkarnaci o krok vpřed.
Lidé, kteří se pokoušejí pomstít svým přátelům nebo příbuzným poté, co jejich duše opustila tělo, dělají skutečně velkou chybu. Překážejí své budoucí inkarnaci, protože neopouštějí vitální svět. Zůstávají ve vitálním světě a vstupují do hrubého fyzického světa zastrašovat, vyhrožovat nebo předávat nějaké zprávy. Pokud by namísto toho zkoušeli vstoupit do mentálního světa nebo úrovně intuice nebo vyšší mysli, nadmysli nebo oblasti duší, potom by udělali skutečný pokrok.
Když si muž, na kterého jste poukázal ve své otázce, přinesl domů lebku, uvedl se tím do kontaktu s vitálními silami. Přivolal si tím potíže. Když mě bylo devět nebo deset let, dostal jsem se na místo, kde jsem uviděl lebku. Na lebce jsem uviděl několik slov napsaných v sanskrtu. Později, když jsem se vracel domů, jsem vnitřně poznal, že v těchto několika slovech byl zaznamenán dlouhý dopis, ve kterém zesnulý sděloval, jak k němu byla manželka a dítě krutí a nespravedliví. Kdybych si lebku přinesl domů, měl bych stejný osud jako muž, o kterém jste se zmiňoval ve své otázce. Dokonce ačkoliv jsem nebyl se zesnulým nijak spojen, byl bych jím obtěžován jen proto, že jsem projevil zájem o lebku.Dalším způsobem je zajít ke skutečnému duchovnímu Mistru. Když zajdu za majitelem velkého obchodu a požádám jej, aby něco udělal, je-li se mnou spokojen, okamžitě mi prokáže laskavost. Pokud však zajdu k poslíčkovi nebo obyčejnému úředníkovi, poznám, že jeho schopnost je velmi, velmi omezená. A v duchovním světě, když někdo zajde ke skutečnému Mistru, shledá, že jeho schopnost je neomezená. Je jako majitel obchodu. Ví co má, ví kde to je, a může dát komukoliv cokoliv chce. Médium je však právě jako úředník nebo poslíček. Má velmi omezenou sílu na to, dát vám, co chcete. Když duchovní Mistr bere nebo předává poselství, vstoupí do duše člověka, který jej žádá o tuto laskavost, protože duše dotyčného bude vědět, kde se duše jeho příbuzného právě nachází. Kam odešla duše jeho příbuzného neví ani jeho mysl, ani jeho srdce, ani jeho vitálno, ani jeho tělo. Ale duše to ví. Nicméně duchovní Mistři obvykle neradi přinášejí taková poselství, protože cítí, že je to jen zvědavost.
Pokud člověk upřímně volá, spíše než je zvědavý, potom nemusí k nikomu chodit, chce-li poslat poselství zesnulému příteli nebo příbuznému. Jeho upřímná modlitba je nekonečně bezpečnější a jistější než přijetí někoho jiného za posla. Pokud své poselství nabídne Bohu svým srdcem modlitby a srdcem meditace, Bůh potom může snadno vyřídit jeho poselství tomu, komu je míněno. Srdce, které se chce modlit, se okamžitě stane jedním s Božím Soucitem. Srdce, které chce meditovat, se okamžitě stane jedním s Božím Světlem. Spojíme-li se s Božím Soucitem a Božím Světlem, potom zcela určitě naše modlitba, naše meditace, dospěje ke správné osobě.
A jak nyní poznáme, zda dotyčný naše poselství přijal nebo ne? Musíme věřit. Jdeme k médiu, protože věříme médiu. Jdeme k duchovnímu Mistru, protože mu věříme. Proč bychom také neměli věřit své vlastní modlitbě? Jestliže médiu nevěříme, nebudeme poselství věřit, i když je správné. Pokud nevěříme Mistrovi, řekneme si, že je to všechno mentální halucinace, dokonce i když dělá všechno právě před námi. Věříme-li své vlastní modlitbě, potom má naše modlitba schopnost stát se čistým dítětem, které s láskou pro něco běží ke svému Otci. Ve chvíli, kdy Otec uvidí, že k němu dítě běží s takovou láskou a vírou, dá mu Otec okamžitě všechno.
Pokud se nemůžete modlit nebo meditovat, pokud se nezajímáte o duchovního Mistra a nemáte ani trochu víry v médium, potom existuje praktický způsob, jak poslat poselství našim zesnulým. Měli bychom si napsat asi sedm příhod z našeho života, které mají co do činění se zesnulým. Příhody by měly být co nejoduševnělejší a nejdůvěrnější, cokoliv, co stále ještě žije v našem srdci. Když máme sedm příhod, které jsou nanejvýš důvěrné a oduševnělé, musíme je položit před sebe jednu po druhé. Potom musíme vzít každou příhodu a vstoupit do ní naším současným životem a současným zájmem.
Každá příhoda je jako drobný bod. Když vstoupíme do tohoto bodu naším současným dechem života, uvidíme, že se z bodu stává velký kruh. Intenzita, schopnost našeho dechu života jej zvětšují. Poté životní dech této skutečnosti vstoupí do univerzální skutečnosti a stane se jedním s univerzální skutečností. Když jasně poznáme, že je to univerzální skutečnost, objeví se před námi podoba osoby v její subtilní fyzické formě.
Pokud jste obyčejnými lidmi, nebudete schopni dotknout se tohoto subtilního fyzického. Pokud jste duchovní, potom bude subtilní fyzické hmatatelné, pevné. Zde musíme být velmi praktičtí. Musíme mít důvěru ve svět, který je před námi. Když se díváme do univerzální skutečnosti a vidíme podobu osoby, tehdy budeme schopni nabídnout své poselství. Musíme však cítit, že tyto důvěrné chvilky, jsou pouhými chvilkami, které existují pouze mezi námi a naším milovaným. Pokud jakékoliv vyrušení nebo činnost, která nás netěší, vstoupí do našeho pocitu k této osobě, potom spojení zanikne. Musíme mít pocit, že bychom byli ochotni dát náš život této osobě a že také ona je ochotna dát svůj život nám. Když můžeme cítit, že každý je připraven dát život tomu druhému, tehdy se můžeme vědomě stát jedním s životem této osoby, a můžeme snadno dát nebo přijmout poselství.Co byste měl dělat, chcete-li vědět, zda je to skutečně váš příbuzný nebo nějaká jiná bytost? Měl byste se celým svým srdcem a duší modlit k Bohu, pro přinesení veškeré vaší čistoty do popředí. Potom, když pocítíte, že jste do popředí přinesl všechnu svoji čistotu, měl byste pohlédnout na nohy — ne na tvář — této bytosti. Pokud jste přeplněn čistotou, potom zlá bytost okamžitě zmizí. Někdy doslova vybuchne a vyprodukuje silný zvuk.
Není-li duchovní Mistr velmi vysoké třídy, berou si někdy nepřátelské síly jeho formu. Stanou před žákem a řeknou: „Dělej toto! Nedělej tamto!“ Žák poslechne a dělá všechno špatně. V takových případech by měl Mistr, pokud je stále ještě na Zemi, mít pro žáky vždy nějaký prostředek identifikace.
Vím o případu v Indii, kdy si nepřátelská síla vzala formu určitého duchovního Mistra a požádala žáky, aby spáchali sebevraždu. „Pokud spácháte sebevraždu, budu schopen vám dát osvobození dříve,“ řekla. Pokusili se spáchat sebevraždu, dokonce i když jim Mistr navenek sdělil, že to nikdy neřekl. Tyto nepřátelské síly jsou velice chytré. Provádějí všechny možné triky, škody a ničení, ale nakonec se musí poddat Moci Nejvyššího.
Pro obyčejného člověka je nemožné poznat, zda se spojil se skutečnou osobou nebo se špatnou silou, s výjimkou rozeznání svědomím. Svědomí vyjde do popředí a dá mu pocítit, že tato osoba není správná. Dítě nikoho mentálně nezkoumá; nemá na to schopnosti. Když před dítětem stojí dvě osoby, nemůže rozeznat, která je skutečná a která není. Avšak srdce nebo svědomí mu dá pocítit, že jedna osoba je skutečná a druhá neskutečná.
Obyčejným osobám dá svědomí pocítit, zda se spojili se správnou osobou nebo ne. Pro duchovní osobu to bude snadnější. A Mistrovi to nebude trvat ani sekundu, aby řekl, zda přišla správná osoba nebo nebožská bytost.Když léčí obyčejný léčitel, často je ovlivněn nemocí nebo indispozicí pacienta. Velmi často náhodně potkávám lidi, kteří léčili a potom se sami stali oběťmi nemocí, které vyléčili ostatním. Někteří skutečně umírají na nemoc, kterou vyléčili jiným.
Když však někoho léčí duchovní osoba, tak léčí světlem své duše. Do trpícího vstoupí světlem své duše bez toho, že by byla ovlivněna. Jeho životem a prostřednictvím jeho života proudí souvislé kosmické vlnění, a toto kosmické vlnění z něj vstoupí do pacienta. Potom je to nicméně právě světlo, co prostupuje celým tělem trpící osoby. A tak duchovní osoba léčí jen tehdy, když je to nařízeno Božským, nebo když dostane zvláštní svolení od Božského. Potom se stane na podkladě jednoty své duše naprosto jedním s trpícím a léčí světlem své duše.Mám žáky, kteří se oddávají hypnóze. Říkám jim však: „Co chcete sami od sebe? Co očekáváte od ostatních? Pokud chcete, aby byl někdo jiný oproštěn od skleslosti, zklamání a starostí, potom mu ukažte světlo a nepřemítejte nad jeho minulými selháními nebo vadami, které mu zabraňují v rozpínání jeho volného vědomí.“
Pokud chce někdo mír, pokud chce naplnění, chce-li radost ze života, potom je bezprostřední odpovědí duchovnost. Duchovnost není něčím teoretickým a neskutečným. Je to něco přirozeného a praktického, praktické dosažení a uvědomění. Duchovnost je něco spontánního, něco, co spojuje vnitřní život s vnějším. Duchovnost může vyřešit všechny lidské problémy, vnitřní i vnější, stejně tak, jako problémy, které se v našem životě ještě ani nezrodily. Duchovnost může tyto problémy vyřešit ještě před jejich projevením; může do nich vstoupit a zničit je. Cítím, že hypnóza nemá cenu. Cenná je aspirace — přinášení nekonečného míru, blaha a síly do fyzického vědomí, prostřednictvím trvalé aspirace.Tyto bytosti jsou zářivé a velice krásné. Lidské mysli mohou odhalit jakoukoli formu, kterou chtějí. Zatímco jsou na Zemi, berou si lidskou formu, právě aby ukázali, že je to možné. Kdybychom však mohli jít do jejich vlastního světa, viděli bychom, že si velmi často berou formu květiny, ptáka nebo anděla.
Jsou lidé, kteří mohou během spánku vědomě jít k jinému světu, ačkoliv nemusejí být duchovně aspirujícími. Nicméně tito lidé nejsou úplně lidmi. Přišli z jiných světů, ale vzali si lidskou inkarnaci, aby poznali náš svět. Jedna z mých žákyň v New Yorku je jedním z těchto lidí. Když jí žehnám a dívám se jí do tváře během meditace, okamžitě vidím, že přišla ze světa duchů, světa andělů. Její duše je velmi sladěna s tímto světem a velmi často tam chodí. Tyto duše z jiných světů, které si vzali lidskou inkarnaci, jsou často k nalezení ve Vermontu, Kanadě a Jižní Indii.
Řeč těchto bytostí, když nejsou v lidské formě, je zcela odlišná od naší. Nemůžeme s nimi mluvit jejich vlastním jazykem, ale můžeme s nimi mluvit jazykem duše, pokud jej známe, protože tyto bytosti také mají duši. Přicházejí sem ze zvědavosti, podívat se, jak Země vypadá a co se tady ve skutečnosti děje. Přijdou z jiné planety jen zkoumat, ne od nás hledat pomoc, nebo zde získat nějaký užitek. My se chceme vyvíjet a chceme jít k Bohu, a tak hledáme osvícení. Oni nám nepomohou a my nepomůžeme jim. My máme tento materiální svět; je soběstačný. Jejich světy jsou také soběstačné. Současně jsou však jako žebráci, protože jejich světy nemají realizaci Boha.
Pokud chce bytost z jiného světa dosáhnout realizace Boha, sebeobjevení, musí si vzít lidské tělo, kdežto my k realizaci Boha žádnou jinou formu nepotřebujeme. To je výhoda, kterou máme. Ačkoliv jsme zde plní utrpení, omezení a nevědomosti, nabízí nám tento svět jedinečnou možnost realizovat Nejvyšší. Bytosti ze všech ostatních míst, jestliže chtějí realizovat Boha, musejí přijít sem dolů do tohoto světa. Bůh je dosažitelný pouze zde. S realizací Boha můžeme jít kamkoliv; Bůh je všude. Ale plné realizace musí být dosaženo pouze tady, na této planetě a nikde jinde.Jsou někteří kosmičtí bohové, kteří se ze žárlivosti pokoušejí zabránit lidským bytostem jít za jejich vlastní dosažení a dospět k seberealizaci, protože lidské bytosti mohou mít plnou realizaci, zatímco kosmičtí bohové mají jen omezené vědomí. Většina duchovních postav, které dosáhly seberealizace, hovoří o tom, že na počátku jim kosmičtí bohové v jejich pokroku pomáhali. Když se však pokusily jít za omezenou sféru kosmických božstev, setkaly se s mocným odporem těchto bohů. Pokud je však aspirující, velmi, velmi silný, je-li velmi, velmi mocný, potom sestoupí Boží Milost a aspirující bude schopen jít za menší bohy. Nesmíme přikládat důležitost kosmickým bohům nebo andělům, jak je nazýváme na Západě. Ne, musíme jít za ně, za ně. Nejsou lidskými bytostmi; jejich životní proces je jiný než náš.
Tito bohové jsou někdy aspirujícím prokleti, a jsou-li prokleti, musejí si vzít lidskou inkarnaci. Hněv je v člověku stejně jako v bozích. Když se bohové na aspirujícího nahněvají, proklejí jeho rodinu. Tehdy, je-li aspirující skutečně silný, kletbu doslova odmítne. Tento bůh potom musí přijít do lidského světa a musí podstoupit utrpení. Tyto věci se skutečně dějí, dokonce i ve vysokých světech kosmických bohů.Tato jednota představuje úroveň vědomí. Věda se však nezabývá úrovněmi vědomí; zabývá se jen fakty, které získá z fyzického světa. Vědomí je něčím, co věda nedosáhne a nemůže dosáhnout.
Věda může zkoumat určité duchovní fenomény. Někteří jogíni zastaví svůj dech a zůstanou pohřbeni pod zemí po několik hodin a dní bez pracujícího srdce. Někdo může vědomě zastavit dýchání a funkci srdce, ale věda tomu nemůže uvěřit. Věda namítne: „Jak může žít bez tepu srdce?“ Věda může objevit mnoho věcí, mnoho zázraků, nemůže však jít za dosah smyslů. Za dosahem smyslů jsou úrovně vědomí, kde lze spatřit duši hrající si, pohybující se, tančící a dělající mnoho jiných věcí. Jestliže duchovní člověk chce, může snadno spatřit duši kohokoliv.
Existuje mnoho věcí, které nejsou na vnější úrovni viditelné, a přece jsou naprosto skutečné. Jestliže jsem viděl vaši duši nebo vaši psychickou bytost, jak to může věda popřít? Vědu uctíváme, protože objevila mnoho, mnoho věcí. Nemůžeme však popřít věci, které objevili duchovní osoby a dali je poznat ostatním.Svět se soustavně vyvíjí. Lékař se nyní pokouší přemoci smrt. Vědec se pokouší přemoci smrt. Duchovní aspirující se pokouší přemoci smrt. Útočíme na smrt ze všech stran. Když smrt přemůžeme, staneme se nesmrtelnými. Z přísně duchovního pohledu chci však říci, že nesmrtelnost přijde prostřednictvím aspirace, a ne prostřednictvím transplantace. Když si duše bere lidské tělo, bere si své vlastní srdce, svoji vlastní mysl, své vlastní vitálno, své vlastní fyzické. Když něco nahradíte, zavedete cizí prvek. Cokoliv přijde odjinud, nemůže být moje; nemůže to být mým vlastnictvím. Vědci však objevili, že použitím cizích orgánů mohou životní proces prodloužit o pět, deset nebo dokonce dvacet let.
To, co děláme transplantací srdce je do určité míry nepřirozené. Oddálí nám to smrt, prodlouží život, ale naši fyzickou existenci nám to zvěčnit nedovolí. Protože nesmrtelnost má mít jiné tělo, jiné vědomí a jiné osvícení.
Lékařská věda se pokouší přemoci smrt, ale skutečná fyzická nesmrtelnost nastane jen prostřednictvím aspirace a Boží vědomé Vůle. Pokud cítíte, že lékařská věda nakonec přemůže smrt, potom musím říci, že se mýlíte. Smrt bude přemožena tehdy, když každý jedinec bude jednoho dne vlastnit jiné vědomí, a toto vědomí přijde jen po osvobození a realizaci. Tehdy budeme mít jiné tělo, zbožštělé tělo, přeměněné tělo.
Přijde den, kdy budou Zemi obývat odlišné bytosti. Nebudou mít stejné orgány, které máme nyní, a nebudou mít tolik orgánů. Budou zcela odlišného druhu. Vůbec nebudou omezeny vědomím těla. Tělo, které bude mnohem subtilnější, nebude potřebovat všechny vnitřní funkce a orgány, které máme nyní. Bude to božské tělo — velmi zářící, velmi krásné, velmi silné a mocné. Toto tělo bude také přizpůsobivé. Kdyby na ně bylo něco hozeno, třeba šíp, toto tělo bude mít sílu odpudit předmět bez toho, že by jej nechalo přiblížit. A kdyby se tento předmět dostal do blízkosti těla, prošel by skrze tělo, aniž by způsobil jakékoliv poškození. Tělo bude mít mnoho schopností, které nyní nemáme.
Nebude existovat rozdílnost pohlaví a pro reprodukci nebude potřeba spojení samce a samice. Všechny duše se budou inkarnovat prostřednictvím okultních prostředků. Skutečné spojení nastane v psychickém světě a z tohoto světa si duše vezme tělo. Tyto duše nevstoupí do života prostřednictvím těla matky. Duše budou schopny povolat ostatní duše k inkarnaci, kdy budou chtít. Nicméně, hodina pro toto všechno ještě neudeřila a bude trvat ještě dlouho, než přijde.To přináší další pohled. Srdce je místem emocí. Naše hlubší pocity vždy ztotožňujeme se srdcem. Říkáme: „Miluji tě celým srdcem.“ Ačkoliv je fyzické srdce jen orgánem, emoce — čímž nazýváme vitální nebo emoční přirozenost — jsou neviditelně umístěny v oblasti tohoto srdce. Tato vitální přirozenost je skutečně umístěna uprostřed prsou, ale ne fyzickém srdci samotném. Ale i přesto, kdykoliv je srdce jednoho člověka transplantováno do těla druhého člověka, je možné, že nastane jisté emoční zmatení a dezorientace.
Skutečně nejsem nakloněn transplantaci srdce, protože to brání spontánnímu proudění životní energie. A také fyzická schránka, která je složena z pěti prvků, shledá transplantaci zřejmým vnucením cizího prvku do subtilních cest, čemuž lékařská věda neporozumí. Lékařská věda může člověku prodloužit život transplantací srdce, pouhé prodloužení života je však bezcenné, pokud má jeho vlastní tělo nedostatek snahy po dokonalosti. Skutečný aspirující nebude schopen usilovat o vyšší účel se schopnostmi a kapacitami odlišného srdce.Negativní myšlenky, nebožské kvality v naší přirozenosti: s těmito záležitostmi se v našem duchovním životě vždy zabýváme. Avšak neustálým zabýváním se negativními silami, temnými kvalitami v nás, nemůžeme ke světlu dospět. Je-li nádoba naplněna nečistotou, potom ji musíme vyprázdnit a naplnit božským.
Drobná nádoba, kterou máme ve svém nitru má být udržována čistá a prázdná, a tak ji každý den můžeme naplnit světlem. Co se stane, budeme-li soustavně vyrýpávat nečistoty, bez toho, abychom přikládali pozornost naplňování sebe samých světlem? Po vykopání nesmírného množství nečistot, které v naší vědomé mysli máme, vstoupíme na pole podvědomí a nevědomí. Nakonec poznáme, čím jsme byli před nějakými třemi nebo čtyřmi tisíci lety: uvidíme zvíře nebo jen strom nebo pořádný kus kamene. A jaký užitek z toho získáme? Pokud chceme jít ke zdroji našeho zla, temnoty, špatných myšlenek a činností, skončíme ve skutečném zdroji ničení nebo nedokonalosti. Na to musíme být velmi opatrní. Z vašeho vysvětlení této psychologie si myslím, že ji duchovnost obsahuje. To znamená, že pokud se zajímáte o aspiraci, to, co má být odvrženo bude automaticky odvrženo a cokoliv, co má být přeměněno, bude přeměněno.From:Sri Chinmoy,Astrologie, nadpřirozeno a svět Za, Madal Bal, 1995
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/asb