Musel jsem se nade všechno povznést. Musel jsem jít k Nejvyššímu. Fyzické říkalo: „Nemohu to dělat. Je to moc obtížné.“ Takže jsem šel k Nejvyššímu, a jakmile se tak stalo, mé stížnosti skončily. Občas jsem možná selhal; nedělal jsem tuto práci šťastně a s radostí. Božská Matka mě však přiměla ji dělat. Jako student jsem možná občas selhal; naštěstí jsem byl ale zachráněn, protože jsem měl realizaci Boha v kapse!
Tuhle donáškovou práci jsem dělal, když mi bylo dvacet pět nebo dvacet šest let. Už od svých dvanácti nebo třinácti let jsem však dobře věděl kým jsem a co jsem. Nejprve musíš vědět, co jsi. Pak se musíš rozhodnout, co dělat nebo nedělat. Dosud jsi nedosáhl duchovního standardu, jaký jsem měl tehdy já. Byl to zážitek, jaký mi Sri Aurobindo a Matka dali, přestože o mém standardu věděli. Takhle se duchovní Mistři snaží přimět tě k překonání toho, co se ti líbí a nelíbí.
Službu můžeš dělat šťastně a s radostí. Povznes se nad to, jestli ji máš nebo nemáš rád! Uděláš tím ohromný, ohromný duchovní pokrok — ohromný! Tvůj pokrok se náramně zrychlí! Jinak je to velmi obtížné.
Můj bratr byl sanskrtským učencem, velkým učencem. Jeho prací bylo nosit těžké, těžké hrnce z kuchyně do jídelny, asi padesát metrů. Byly hodně těžké — hrnce se zeleninou, s kari a podobně. Můj bratr měl za úkol je přenášet. Byl to velký učenec a toto byla práce, jakou dostal. Pak musel umývat banány. On a ještě někdo další museli umývat banány každý den. V Ašrámu byla spousta lidí, kteří ani nechodili do školy, a přitom takovouto práci dělat nemuseli. Můj bratr však musel umývat banány a nosit těžké, těžké hrnce. Byl to příkaz od Matky: musel to dělat. Ve Sri Aurobindově Ašrámu jsi mohl být třeba profesorem či učencem, a stejně tě požádali, abys umýval banány. První věc, která tě v Ašrámu potkala, byla změna profese. Znovu opakuji, povznes se nad to, co máš a nemáš rád!From:Sri Chinmoy,Za hranice toho, co máme a nemáme rádi, (knižně nevydáno), 2013
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/bld