„Ó Krišno, vychvaluješ obojí, zřeknutí se i nezištný čin. Řekni mi, prosím, jasně a jednou provždy, co z toho je lepší?“ (5.1)
Sri Krišna ihned odpověděl: „Obojí vede k nejvyšší Blaženosti, ale čin je snazší, čin je výše.“ (5.2)
Božský Učitel nicméně vysvětluje, že zřeknutí se nelze docílit okamžitě a získat plody odříkání bez nezištného činu je téměř nemožné.
Jóga je čin osvobozený od oddělování. Uvědomování si pocitu oddělenosti znamená smrt odříkání. Naopak čin vykonaný s pocitem univerzální jednoty je skvělým zrodem odříkání.
Existují dvě školy. Jedna nás učí, abychom se zřekli jakékoliv práce. Druhá nás učí, abychom konali skutky, správné skutky. Jedna škola říká: „Přestaňte dělat všechno.“ Druhá říká: „Začněte dělat všechno.“ Bohužel, jelikož toto poselství Gíty nebylo v Indii správně pochopeno, tato země se hemží jak suchými askety, tak i neosvícenými lidmi činu.
Čin plodí další čin. Čin sám o sobě nemůže činnost nikdy ukončit. Činnost je nepřetržitá. Činnost je neustálá. Samotný čin nám nikdy nemůže ukázat Tvář Nejvyššího, bez ohledu na to, jak dlouho a jak tvrdě pracujeme. Ten, kdo koná jen a jen pro Nejvyššího, je pravý karma jogín. Karma jogín je také vskutku tím největším odříkajícím, protože nic nehledá, nic neodmítá. Záliby a věci, které se mu protiví, jsou pro něj stejně důležité. Je svrchovaným velitelem všech protikladů. Protiklady existují proto, aby ho ujistily, naplnily a korunovaly ho vnitřním i vnějším vítězstvím.
Krišnovo učení míří k jedinému Cíli, k nejvyšší Blaženosti. Lidské povahy se nutně liší. Lidské bytosti mají různé tendence a sklony. Proto bylo pro Ardžunu těžké najít nejbezprostřednější a nejpřímější cestu.
Čin a zřeknutí se jsou totéž. Čin je strom. Zřeknutí se je plodem tohoto stromu. Jedno nemůže být lepší než druhé. Strom i jeho plody rostou z nitra Nekonečna, aby byly milovány Věčností a obejmuty Nesmrtelností.From:Sri Chinmoy,Komentář k Bhagavadgítě, Madal Bal, 2010
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/cbg