Kapitola X: Božská a univerzální dokonalost

To, co je uvnitř nás, je dokonalost. To, co je okolo nás, je nedokonalost. Vnější svět může dosáhnout dokonalosti, jedině když je inspirován, veden a utvářen vnitřním světem.

Včerejšek snil o dnešku jako o dokonalosti. Dnešek sní o zítřku jako o dokonalosti. Již dosažená dokonalost vybledá do bezvýznamné nedokonalosti před zrodem rychle se blížící budoucnosti.

Dokonalost roste. Tak si počíná od začátku stvoření. Bůh má, na rozdíl od nás, jeden Sen: dokonalou Dokonalost. Aby mohla být absolutní Skutečnost úplným projevením Kosmické Vize, musí tato dokonalá Dokonalost zazářit v aspirujícím srdci každého jednotlivce i ve všech dohromady.

Bohu je milý každý. Avšak ten nejsladší a nejdůvěrnější vztah existuje jenom mezi oddaným a Pánem. Pravý oddaný uctívá Pána bez řady tužeb. Pán mu žehná nejenom bezvýhradně, ale i nepodmíněně. To, co oddaný potřebuje, je odhodlaná síla srdce. Jakmile ji získá, seberealizace už pro něj nebude daleko.

Pochopit Pravdu je jedna věc. Uvěřit v ni je věc druhá. Nerozumět Pravdě není žádný zločin, to rozhodně ne. Ale pochybovat o Pravdě není nic než neomluvitelný hřích. Dítě nechápe otcovu ohromnou moudrost. Přesto v ni spontánně a upřímně věří.

Sri Krišna je absolutní moudrostí. Je nejvyšší dokonalostí. Jeho dokonalost nikdo nechápe. Ne, dokonce ani bohové. Ardžuna možná Krišnu nechápe, ale jeho bezvýhradná víra, kterou v Něj má, mluví za něj: “Ó Krišno, Ty jsi Pán Pánů. Ty jsi Nejvyšší. Věřím tomu. Ani bohové, ani démoni nechápou tvá tajemná projevení. Ty jsi zdrojem všech bytostí. Jedině Ty znáš Sám Sebe.“ (10.12-15)

> Je-li to, v co věříme, neuvěřitelné, pak je právě tak neuvěřitelné, že v neuvěřitelné dokážeme věřit.

> —  Sv. Augustin

Víra je naprostá svoboda mysli. Víra je úplná nezávislost srdce.

Krišna nyní Ardžunovi vysvětluje, že Jeho božskou dokonalost lze objasnit a ukázat, nikdy ji však nelze vyčerpat. Vesmír v celé své úplnosti není nic než drobná jiskra Jeho nekonečné velikosti.

Krišna říká: Pāṇḍavānām Dhanañjayaḥ — „Mezi Pánduovci jsem Dhanandžaja.“ (10.37) Dhanandžaja je Ardžunův přídomek. Každý člověk má jedno tělo, jednu mysl, jedno srdce a jednu duši. Jak někdo může před někým jiným říci, že ve skutečnosti on sám je tím druhým člověkem! Nezní to absurdně? Tak nám to ovšem připadá jen tehdy, když žijeme ve fyzickém, ne však tehdy, žijeme-li v jednotě Ducha.

Pokud prohlásíme, že všechny lidské bytosti jsou totožné, vyslovujeme pouze skutečnost, které uvnitř věříme nebo se pokoušíme věřit. Ztotožňuje nás naše vnímání jednoty. Krišna říká: „Já jsem toto, Já jsem tamto, Já jsem všechno.“ Říká také, že On je tím nejlepším, nejvyšším a nejmocnějším ve všem. Znamená to, že Jeho Vědomí je zabarveno upřednostňováním? Dělá rozdíly? Ne, On neupřednostňuje, nedělá rozdíly. „Ardžuno, já jsem Já, které dlí v srdci všech bytostí. Jsem počátek a střed a také konec všech bytostí.“ (10.20)

Krišna chce osvítit Ardžunovu mysl a říká, že On v procesu kosmického vývoje odhaluje a projevuje svou vlastní Dokonalost. Má nekonečné množství božských projevení. Zmínil se pro příklad jen o několika z nich. Z Něj pramení stálost, laskavost a síla. Říká Ardžunovi, že se nemá učit Jeho božská projevení do nejmenších podrobností. Jen by to zmátlo jeho mysl. „Celý vesmír jsem stvořil z části sebe Samého.“ (10.42) Tímto poznáním může hledající v Ardžunovi snadno nasytit svůj hlad.

„Jsem zárodkem všech věcí, živých či neživých.“ (10.39) Ardžuna teď chápe, že Krišna není jenom tělo. Je všeprostupující Já. Ardžuna si přeje vědět, jakou konkrétní podobu tohoto Já by lidé měli uctívat. „Všechny podoby,“ zní okamžitá Krišnova odpověď. „Nic neexistuje bez onoho Já. Toto Já je ve všem a vše je v tomto Já. To je moudrost, kterou musí hledající poznat.“

Gíta nás učí nejčistší jednotě. Tato jednota je jednotou vnitřní. Je zároveň spontánní i jedinečná. Mysl tuto jednotu nemůže nikdy osekat ani zmenšit. Říše jednoty leží daleko za dosahem fyzické mysli.

Sebepoznání je poznání univerzální jednoty. Jedině na úrodné půdě univerzální jednoty lze vybudovat božskou dokonalost. Služte lidstvu jen proto, že se z něj vynořuje Božskost. Poznejte Božskost a okamžitě si uvědomíte Boží Nesmrtelnost v sobě a svou Nesmrtelnost v Bohu. Jedině Bůh v člověku a člověk v Bohu mohou oznámit nejskutečnější ztělesnění dokonalé Dokonalosti.

From:Sri Chinmoy,Komentář k Bhagavadgítě, Madal Bal, 2010
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/cbg