Nyní srovnáváme cestu meditace a cestu oddanosti. Ardžuna se chce naučit od Sri Krišny o obou cestách, o cestě meditace, která vede k Neprojevenému a o cestě oddanosti, která vede k osobnímu Bohu — která je z těchto dvou lepší? Krišnova odpověď je, že každá cesta oddaně a věrně následovaná vede do cíle. Ale cesta meditace je složitější a náročnější. Fyzické tělo nás váže k hmotnému světu. Proto je pro nás obtížné meditovat na Nemyslitelné, Nepředstavitelné a Transcendentální. Ale pokud budeme přistupovat k Pánu, který přijal lidskou podobu a který hraje Svou božskou hru na poli Svého Projevení, náš úspěch bude nepochybně snadnější, rychlejší a přesvědčivější až do stupně, kterému by naše fyzická mysl nevěřila, že je možný.
Skutečný hledající musí rozpustit všechno, co má — nevědomost i znalosti — a všechno, čím je — egem i aspirací — v Bohu. Je to vskutku velmi obtížné, ale ne nemožné. Hle! Je mu dána jedinečná příležitost přijmout nejjednodušší a nejefektivnější cestu. Na této jedinečné cestě musí jen nabídnout plody jednání Pánu a musí věnovat sám sebe — tělo, mysl, srdce a duši — Pánu.
Cesta meditace a cesta oddanosti povede nakonec ke stejnému Cíli. Co tedy vytváří v aspirantovi pocit, že je velmi obtížné následovat cestu meditace? Odpověď je velmi jednoduchá. Aspirant nemůže zaostřit pozornost své mysli na Neprojevené Za; kdežto pokud je aspirant oddaný Pánu v Jeho projeveném stvoření, a pokud chce vidět a uctívat svého Milovaného v každé bytosti, jeho cesta se stává nepochybně jednodušší. Miluj nejprve tvar; pak od tvaru přejdi k Beztvarému Za. Žák se musí na začátku obrátit na božsky fyzický aspekt Gurua a pak musí jít za, daleko za Guruovu fyzickou formu a fyzickou podstatu, aby rozmlouval s a zůstal v Nepopsatelném a stále se Vzdalujícím Za.
Žák chce tu nejjednodušší cestu. Sri Krišna laskavě souhlasí. Říká, že cesta meditace je obtížná, cesta nezištné služby je obtížná a cesta inspirovaná Láskou a Oddaností je obtížná. Ale pořád je tu ještě jedna cesta, kterou je velmi snadné následovat. Na této cestě se je třeba jen zříci ovoce jednání. Pokud nemůžeme dělat svou práci jako oddanou službu Bohu, neměli bychom podlehnout temnému zklamání. Můžeme jen pracovat, pracovat pro sebe. Potřebujeme jen nabídnout naše ovoce Pánu. Nicméně budeme dělat dobře, jen pokud budeme dělat takovou práci, u které uvnitř cítíme, že je správná. Samozřejmě budeme dělat práci, kterou po nás požaduje naše oduševnělá služba. Pokud budeme dělat svou oduševnělou službu a nabízet ovoce Pánu, v každém okamžiku náš vnitřní Pilot vyhrává.From:Sri Chinmoy,Komentář k Bhagavadgítě, Madal Bal, 2010
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/cbg