Část III: Příběhy z Gíty

Zdroj

Všichni víme, že Gíta pochází z Mahábháraty, největšího indického eposu. Tehdy tam žil velký mudrc, který se jmenoval Vjása. Jeho otec byl Parášara. Jednou byl mudrc Vjása hluboce inspirován k napsání epické básně, ale myslel si, že by bylo pro něj nemožné napsat celý epos. Tak se modlil k Brahmovi, Stvořiteli.

Brahma, Višnu, Šiva, naše trojice: Brahma stvořitel, Višnu ochránce, Šiva transformátor. Vjása se modlil k Brahmovi a Brahma sestoupil v lidské podobě. Mudrc řekl Brahmovi: „Pošli mi prosím někoho, kdo může zapsat to, co řeknu.“ Brahma řekl: „No, na zemi existuje pouze jedna osoba, která to může udělat, a tou je Ganapati. Můžeš ho vzývat, on může zaznamenat tvé diktování.“ A tak vzýval Ganapatiho, syna Pána Šivy.

Když Ganapati přišel, dohodli se, že bude zapisovat pod jednou podmínkou. Podmínkou bylo, že Vjása musí diktovat bez přestání; musí diktovat plynule, bez přerušení. Pokud by zaváhal nebo pokud by se odmlčel, pak by toho Ganapati mohl nechat. Vjása souhlasil a řekl: „Teď já chci také jednu podmínku pro diktování, a touto podmínkou je, že pokud nebudeš chápat význam toho, co diktuji, nebudeš psát. Budeš muset počkat a zeptat se mě na to, co nemůžeš pochopit.“ Vjása byl velmi chytrý. Myslel si, že by mohl používat složité věty, a to by mohlo Ganapatimu chvíli trvat, než jim porozumí, a v té době bude moci získat více inspirace a připravit se na diktování. Tak byla složena Mahábhárata.

From:Sri Chinmoy,Komentář k Bhagavadgítě, Madal Bal, 2010
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/cbg