Kapitola IV: Poznání, čin a oběť

Ve druhé a třetí kapitole Gíty požehnal Sri Krišna Ardžunu několika záblesky jógického světla. V této kapitole mu žehná záplavou duchovního světla. Zeširoka a otevřeně odhaluje tajemství Jógy. Pro Ardžunu je těžké uvěřit, že Sri Krišna učil tuto věčnou Jógu Vivasvana (Boha Slunce). Vivasvan ji nabídl svému synovi Manuovi, ten se o ni podělil se svým synem Ikšvákuem a ten ji předal královským zřecům. Vivasvan spatřil světlo světa dlouho před tím, než se Sri Krišna narodil. Ardžunu proto přirozeně Sri Krišnovo prohlášení uvrhlo do moře zmatku. Nyní se tedy odhaluje věčné mystérium reinkarnace. Krišna říká: „Ardžuno, ty i já jsme prošli bezpočtem zrození. Já všechna svá znám, tvá paměť však selhává. Třebaže jsem bez počátku a bez konce a jsem Nejvyšším Pánem všech bytostí, projevuji Sám Sebe ve fyzickém vesmíru pomocí své vlastní máji a udržuji tak svou Prakriti (přírodu) pod kontrolou.“ (4.5-6)

From:Sri Chinmoy,Komentář k Bhagavadgítě, Madal Bal, 2010
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/cbg