Petrův rozhovor s Bohem

„Bože, mám už dost svého otce a matky. Je mi teprve sedm. Víš, že jsem teprve dítě. Má matka mi říká, že musím svůj pokoj udržovat čistý a uklizený. Můj otec mi říká, že se každý den musím sprchovat. A ty víš, Bože, že moje matka používá to největší slovo ze slovníku. Používá slovo ,neposkvrněný‘. Bože, víš, co toto hloupé slovo znamená?“

„Myslím, že ano.“

„Tak mi řekni, co znamená.“

„Znamená beze skvrn.“

„Aha, chápu. Děkuji Ti, Bože. Hm, zapomněl jsem se Tě, Bože, zeptat, jestli mají rodiče pravdu, když mě nutí každý den se sprchovat a udržovat pokoj čistý a uklizený.“

„Ano, mají pravdu.“

„Vidím, že Ty taky nejsi dobrý. Ty, můj otec i matka jste všichni stejní. Řekni mi, sprchoval se můj otec každý den, když byl malý chlapec? Uklízela si moje matka pokoj, když byla malá holčička?“

„Ne, když jim bylo tolik co tobě, tvůj otec se nesprchoval každý den a tvá matka si denně neuklízela pokoj.“

„Tak proč to všechno chtějí po mně. To není spravedlivé.“

„Víš, proto jsem tvého otce a matku neměl dlouho rád. Začal jsem je mít rád, až když se začali každý den sprchovat a uklízet si svůj pokoj.“

„Ale já chci, abys mě měl rád hned od začátku, Bože.“

„Nebudu tě mít jen rád, ale budu tě milovat, pokud se budeš každý den sprchovat a nechávat svůj pokoj čistý a uklizený. Víc než to, budu na tebe pyšný.“

„Děkuji Ti, děkuji Ti, děkuji Ti, Bože.“

From:Sri Chinmoy,Dětské rozhovory s Bohem, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ccg