Ludvíkův rozhovor s Bohem

„Bože, má matka mi řekla, abych si na nikoho nestěžoval. Ale je mi líto, musím. Víš, Bože, máma mi hodně často hubuje a sestra mě skoro každý den bije. Jsem si jistý, že nedělají správnou věc. Co na to říkáš, Bože?“

„Řekni své sestře a své matce, aby si se Mnou promluvily, než tě budou bít nebo ti hubovat.“

„Ano, ano, to udělám. To znamená, že mě sestra už nikdy nebude bít. Ani má matka mi nebude moci hubovat.“

„Mé dítě, není to úplně tak. Řeknu ti své tajemství. Když Mě požádají o svolení, aby tě mohly udeřit nebo ti vyhubovat, nejprve se podívám, zda si to zasloužíš, nebo ne. Pokud si to nezasloužíš, velmi jim vyhubuji. Pokud si ale jejich hubování a bití zasloužíš, dám ti dostatek síly a veselosti k tomu, abys snědl plody svých špatných činů. Chci, abys byl milý, dobrý, dokonalý a božský.“

„Bože, budu. Děkuju a děkuju, Bože.“

From:Sri Chinmoy,Dětské rozhovory s Bohem, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ccg