Meditace

Meditace je jazyk Boha. Když vy i já mluvíme anglicky, dokážeme si rozumět. Chcete-li rozmlouvat s Bohem, potom musíte mluvit jazykem meditace. Je to společný jazyk člověka a Boha. Používá ho Bůh a používá ho člověk. Když jdete hluboko dovnitř, do nejhlubších zákoutí svého srdce, rozmlouváte pomocí meditace s Bohem. Myšlení nemá s meditací nic společného. Dokonce i sebereflexe, což je určitý tichý způsob introspektivního myšlení, má daleko k ukázněné rozlehlosti meditace. V okamžiku, kdy začnete přemýšlet, si hrajete s omezením a spoutáním. Vaše myšlenky, bez ohledu na to, jak jsou v tu chvíli sladké a nádherné, jsou v konečném důsledku bolestivé, jedovaté a ničivé, protože vás omezují a svazují. V přemýšlející mysli není žádná skutečnost. V jednu chvíli stavíte zámek a v dalším okamžiku ho boříte. Mysl má svůj účel, ale v duchovním životě se musíte dostat daleko nad mysl, kde se nachází věčný mír, věčné poznání a věčné světlo. Jedině když pomocí aspirace a meditace překročíte myšlení, můžete vidět současně Boží Skutečnost i Boží Vizi a těšit se z nich.

From:Sri Chinmoy,Dětské srdce a dětské sny, Madal Bal, 2006
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/chd