O počátku jazyka nebo počátku lidské aspirace ve formě jazyka víme málo. Víme, že existuje určitý model, který mnoho jazyků následovalo. V sanskrtu, který je matkou všech indických jazyků, je „A“ prvním písmenem abecedy, stejně jako v angličtině. Agni je prvním a nejpřednějším knězem a jeho jméno začíná písmenem „A“. Rig véda začíná hymnem k Agnimu, a tudíž Védy začínají písmenem „A“. V krátkosti se nyní podívejme na některé západní jazyky. Hebrejština začíná alephem a řečtina alfou, stejným zvukem přibližným našemu „A“. Latina a různé odvozené románské jazyky také začínají písmenem „A“. Rovněž i němčina. Ve skutečnosti pravděpodobně všechny jazyky indoevropských jazykových skupin začínají zvukem „A“ a tímto písmenem začíná svoji abecedu také mnoho ostatních jazykových skupin.
Můžeme být hrdí na naši lidskou jednotu. Zdá se, že prvním zvukem, který povstal z lidského vědomí na samém počátku uvědomění si lidského rodu byl zvuk „A“, symbolizovaný písmenem „A“. Když se lidé snažili vzájemně komunikovat, první zvuk, který prošel jejich rty, byl nepochybně „A“. Dokonce i první zvolání dítěte je zvuk „a-a-a“. A tak „A“ symbolizuje náš prvotní zvuk, náš zdroj.
„Agni“ znamená oheň. Tento oheň představuje aspirující plamen, který vzplane z naší nejvnitřnější bytosti; a naopak: „Agni“ také představuje boha ohně samotného. Všichni aspirujeme; všichni hledáme nekonečnou Pravdu. Jsme to my, kdo má ztělesnit Agniho, plamen aspirace, v nejvnitřnějších zákoutích našich srdcí. Také musíme rozdmýchat tento plamen, až se staneme ztělesněním Agniho, boha ohně samotného.
Chtěl bych vám nabídnout následující verše z Rig védy:
```
Aghnimīḷe purohitaṃyajñasya devaṃ ṛtvījam
hotāraṃ ratnadhātamam— Rig véda 1.1.
```Aghnimīḷe znamená „zbožňuji nebo uctívám plamen, Agniho“. Purohitaṃ yajñasya znamená „kněz, rodinný kněz, obětní kněz“. Devaṃ znamená božský a ṛtvījam je kněz nebo ministrant, který slouží obětní rituál. Hotāraṃ je předvolávající nebo vzývající. Ratnadhā znamená „ten, kdo založil nebo ustavil skvost extáze, vnitřní bohatství, nektar“. Tamam je superlativem ratnadha. Ratnadhātamam je „ten, kdo si více než kdokoliv jiný nastolil vnitřní extázi“. A tak první verš v Rig védě je odkázán Agnimu a ve volném překladu zní takto:
```
„Ó Agni, uctívám tě,ó knězi, ó božský ministrante,
jenž sloužíš božskou oběť,jenž jsi také vzývajícím i předvolávajícím,
který nám v největší mířepropůjčuješ božské bohatství.“
```Rád bych podotkl, že překlad nemůže nikdy vystihnout tato vznešená a hluboká sanskrtská slova. Používám anglická slova „kněz“ a „ministrant“, ale omlouvám se za to, že tak činím. Tyto anglické ekvivalenty nemohou nikdy sdělit význam slova ṛtvīk, vzývající [invoker], předvolávající [summoner] Nejvyššího, toho, kdo slouží oběť. Kdokoliv, kdo zná sanskrt i angličtinu, okamžitě pocítí zející propast mezi sanskrtskými slovy ṛtvīk a hotāraṃ a anglickými slovy „kněz“ a „ministrant“ a podobně.
Nyní vysvětlím roli Agniho jako kněze. Agni je současně třemi různými kněžími. První je kněz, který se modlí. Modlí se za nás, za naše pozemské vědomí. Potom je sloužícím knězem, který se podobá tomu, komu v kostele říkáme ministrant. Tento ministrant slouží božskou oběť za nás. Ve svém třetím aspektu je Agni knězem, který nám poskytuje božské bohatství. V této roli přináší naši aspiraci k Nejvyššímu a od Nejvyššího nám přináší dolů poselství. Je jako duchovní Mistr, který vstupuje do žákovy nevědomosti, vynáší ji vzhůru k Nejvyššímu a potom snáší dolů Boží Mír, Světlo a Blaženost. Mistr je poslem a Agni taktéž hraje roli posla. Přináší naši lidskou aspiraci k absolutně Nejvyššímu a snáší dolů božskou Milost neosvícenému a plačícímu lidstvu.
Agni je velmi často spojován s Indrou. V Rig védě je občas zmiňováno, že Agni a Indra jsou bratři-dvojčata. Avšak tím, kdo je nejlepší ve vykonávání duchovních rituálů a náboženských obřadů, je Agni. Někteří duchovní Mistři říkají, že Agni bere lidskou aspiraci k Nejvyššímu ve formě síly, zatímco Indra snáší dolů Světlo do pozemské atmosféry. Pohybují se současně; jeden jde nahoru a druhý dolů.
Plný božské energie a božské prudkosti je tento Pán, Agni. V něm i kolem něj spatříte bezmeznou sílu vůle. Dynamická forma Agniho je občas spojována s Rudrou, hrozivým, hřmotným aspektem Nejvyššího. Rudra a Agni jsou přátelé. Jdou společně. Rudru můžeme spatřit v kosmickém bohu Agnim v jeho aspektu dynamického zákona.
Podle hinduistické mytologie má Agni dvě tváře, tři nohy, tři těla a sedm paží ve formě svastiky. Často je zobrazován s plavým vousem, zlatými zuby a plamenným jazykem vyplazeným z úst. Avšak duchovní člověk, který vstoupí do nejvyšší úrovně vědomí, takhle Agniho nikdy nepozná. Tyto popisy nejsou na nejvyšší úrovni vůbec pravdivé. Měli bychom ale vědět, že umělec vidí Agniho ze své úrovně vědomí, a podle své vlastní úrovně zobrazí vědomí, které vidí. Je dost zajímavé, že dokonce i védští mudrcové, kteří tvrdí, že Agniho viděli, popisují, že má dvě tváře, planoucí jazyk a podobně. Viděli však určitou formu Agniho, která byla odrazem jejich vlastního duchovního růstu.
Člověk vidí rozdílné formy bohů podle svého vlastního individuálního uvědomění. Když někdo například vzývá Agniho aspekt moci, potom ve vitálním světě Agniho spatří s vyplazeným jazykem a s tělem a vlasy v plamenech. Avšak jiný aspirující, vzývající aspekt shovívavosti tohoto boha, uvidí Agniho jako laskavé, zářící božstvo plné svítivé, soucitné síly. A třetí aspirující potom, co se svěří Agnimu s nějakým vážným morálním pokleskem na fyzické úrovni a očekává, že s ním bude bůh nesmírně znepokojen, se setká s Agniho ničivou a zlostnou formou. Avšak skutečný Agni ve svém nejvyšším vědomí a ve své věčné formě nitya rupa se před hledajícím objeví v normální lidské formě s dvěma rukama a dvěma nohama. Bude vysoký a velmi krásný.
Indická mytologie říká, že se Agni narodil jak v Nebi, tak i na zemi. Když se narodil v Nebi, poselství o tom přinesl dolů na zem kosmický posel Matarisvan, kterým nebyl nikdo jiný než sám Agni v přestrojení. Když se narodil na zemi, jak praví legenda, byly o sebe třeny dvě tyčinky a bůh Agni magicky vstoupil do existence. Když se narodíme lidským rodičům, nepohltíme je; ale podle legendy Agni hned po svém narození pozřel oba své letité rodiče.
Indická mytologie je založena na hlubokých vnitřních proudech duchovní pravdy. Ale tato pravda je přikrášlena a zahalena, když je přeměněna do půvabných příběhů a letopisů, které jsou určeny k pobavení nejprostšího lidského vědomí. Purány jsou starodávné indické příběhy, které vypráví vše o bozích a bohyních. Vyjadřují určité hlubší pravdy a zpřístupňují je obyčejnému lidskému vědomí. Skutečná duchovní pravda v legendě o Agnim, pohlcujícím své rodiče je tato: když vstoupil do existence, pohltil všude kolem sebe kosmickou nevědomost. Země je plná temnoty, nevědomosti, nedokonalosti, omezení, spoutanosti a ostatních nebožských kvalit. Jeho rodiče byli symbolickými představiteli pozemského vědomí. Pokud si však myslíte, že pozřel své skutečné rodiče, bude to vůči kosmickému bohu Agnimu skutečně nespravedlivé.
Když je Agni spatřen na vitální úrovni, má sedm paží ve formě svastiky. Svastika je staré sanskrtské slovo, které je s Agnim poměrně často spojováno. Většina Američanů zná svastiku jen proto, že byla přivlastněna nacisty a stala se nenáviděným symbolem totality a brutálního útisku. Chci však říci, že tato svastika je jedním z nejdávnějších symbolů. Je to okultní symbol, který byl používán na Východě i na Západě. Některé duchovní organizace, jako třeba Theosofická společnost používají tuto svastiku jako část svého znaku. Co tato svastika znamená? Vnějším významem svastiky je hodně štěstí, blahobytu a úspěchu. Vnitřním významem svastiky je vnitřní pokrok, vnitřní dosažení, vnitřní naplnění.
Svastika je často používána jako koncentrační bod. Jestliže však nevíte, jak se na ni správně koncentrovat, potom nezískáte uspokojující výsledek. Symbol rotuje dvěma způsoby. Na Západě rotuje zprava doleva, s centrální figurou vypadající jako „Z“ napsané zezadu, s levým ramenem směřujícím vzhůru a pravým směřujícím dolů.
V Indii je hlavní znak znázorněn přesně obráceně a vypadá jako „Z“ napsané správným způsobem, s pravým ramenem směřujícím vzhůru a levým ramenem směřujícím dolů.
Na tom, kterou svastiku použijete ke koncentraci, nezáleží. Kdybyste se na ni nekoncentrovali správně, budete se na ni dívat jako na obyčejný obrázek. Všechnu svoji pozornost musíte zaměřit na bod, na střed, kde se stýkají vertikální a horizontální ramena. Potom musíte pocítit, že je to zdroj, semeno, původ vašeho božského naplnění, kdežto ramena budou z tohoto zdroje vyrůstat. Při koncentraci na tuto svastiku se snažte myslet na tuto nejosvícenější mantru z Rig védy:
```
Agne naya supathā rāye asmānviśvāni deva vayunāni vidvān;
yuyodhy asmaj juhurānam enobhūyiṣṭhaṃ te nama-uktiṃ vidhema.
— Rig véda 1.189.1, Íšópanišad 18
``````
„Ó Agni, ó Bože Ohně,veď nás po správné stezce
ať si můžeme užít plodůnašich božských činností.
Ty znáš, Ó Bože, všechny naše skutky.Ó Bože, odeber nám všechny naše
neaspirující a poutající hříchya znič je.
Tobě nabídneme naše hojnépozdravy a modlitby,
tobě je nabídneme.“```
```Správnou stezkou je aspirace srdce.
Ryzím vedením je Boží Soucit.Plody našich božských činností jsou Mír, Světlo a Blaženost.
Hříchem je úsměv sebeomezující spoutanosti.V našich modlitbách a pozdravech sídlí Bůh — osvěcující Spasitel.
```Agni je milován nejrůznějšími lidmi bez ohledu na věk. Někdy můžete říct, že starší člověk může být obdivován a uctíván svými vrstevníky, kdežto pro mladší generaci je obtížné ocenit jeho kvality. Staří a mladí nejdou společně. Ale u Agniho tomu tak není. Druhý verš Rig védy nám říká o tom, že Agni je obdivován a uctíván dávnými mudrci a současně nově se zrodivšími hledajícími. Může potěšit malé dítě a může také potěšit osmdesátníka. Malé dítě má touhy, nemá však slova, kterými by je vyjádřilo. Nemá vědomou aspiraci; jeho touhy jsou nevědomou a tápající aspirací. Starý člověk, osmdesátník, ví, že touha je něčím, co jej nenaplní. Je to jen aspirace, která jej může naplnit, a tak ve svém životě aspiraci vědomě využívá. Oba, dítě i starý člověk, chtějí mít něco, co právě teď nemají — dítě nevědomě a starý člověk vědomě.
Skutečný konec, konečný konec, přijde prostřednictvím aspirace. Nehledě na to, co chceme mít nebo čím se chceme stát, musíme to udělat prostřednictvím aspirace. A tak je začátek i konec stejnou písní ve dvou různých formách. Začátek začne nevědomě, aby dosáhl něčeho více naplňujícího a více uspokojujícího. Dítě, vzhledem ke své nevědomosti nevyužije prostředky naplnění božsky, kdežto dospělý použije aspiraci náležitě pro dosažení nejvyšší Pravdy.
Závěrem bych rád řekl, že Agni je domácím bohem v tom smyslu, že je uctíván ve většině rodin buď pro naplnění tužeb, nebo naplnění aspirace. Je nazýván griha pati nebo griha svámí, pánem domu. Agni je pánem domu a také hostem domu. Je nejvyšším hostem. Mudrcové cítili potřebu po celou dobu Agniho přijímat a uctívat, protože cítili, že jejich aspirace nikdy neskončí a že je Agni jedinou odpovědí na jejich aspiraci. Současně si uvědomili, že plamen aspirace mohl být zažehnut jedině Agnim. Agniho potřebujeme, aby rozdmýchal plameny aspirace, a současně jej potřebujeme k dosažení naší nejvyšší realizace.
Agni nikdy nestárne. Je stále mladý a každý den se znovu rodí. Když časně ráno rozdmýcháme plamen aspirace, zrodí se Agni. Je novorozenětem. A naopak, je nejdávnějším bohem, protože je prvním knězem zmiňovaným v Rig védě:
> Ó Plameni! Ó Pane Síly! Ó Vůdče!
> Shromažďuješ kolem sebe všechny lidi světa> a dáváš je dohromady.
> Jasně planeš na vysokém sídle projevení.> Přineseš nám všem bohatství.
Agni je lidskou aspirací a božskou realizací současně. Jestliže budete časně ráno několikrát tiše opakovat jméno Agniho, potom jste schopni v sobě pocítit stoupající plamen aspirace. Opakujte, prosím: „Agni“ nanejvýš oduševněle, nanejvýš oddaně; potom v sobě pocítíte ohromnou úrodu božské realizace.From:Sri Chinmoy,Tanec kosmických bohů, Madal Bal, 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/dcg