Dva božské nástroje: Mistr a žák

Výběr Gurua

Ten Guru, který vám dává nesmírnou radost, je vaším Mistrem. Řekněme, že vidíte jít po ulici čtyři lidi. Jeden okamžitě upoutá vaši pozornost a vy nevíte proč. Ostatní jsou tam také, ale vaše duše má k jednomu z nich vnitřní náklonnost. Podobně můžete jít k duchovnímu Mistrovi a když se na něj podíváte, možná ucítíte, že je to někdo, koho už znáte. Můžete cítit, jak vám něco zevnitř říká: „Znám toho člověka.“ I v jeho vnějších gestech můžete cítit ohromnou známost. Můžete pocítit. „Je to někdo, kdo mi byl velmi blízký, ale nyní jsem na něj zapomněl.“ To je spojení mezi vaší duší a duší toho Mistra. Každý má duši. Jestliže se vám od Mistrovy duše okamžitě dostane vnitřní odpovědi, buďte ujištěni, že jste určeni pro jeho cestu. Jste-li ve své vnitřní bytosti zcela rozechvělí, když jej vidíte, pak je to ten správný člověk.

V několika případech se stalo, že někdo docela náhodou zmínil Mistrovo jméno. Bůhví jaká hudba, co je magického v Mistrově jménu, ale hledající přišel k Mistrovi, protože uslyšel jeho jméno. Samotné Mistrovo jméno k němu přitahuje některé lidi. Mistr vám nemusí říct ani slovo. Samotná jeho přítomnost vás zaplaví nezměrnou radostí a blažeností. Všechno se děje v tichosti. Mistr mluví, protože musí přesvědčit vnější mysl, povrchní, intelektuální mysl. Ale tyto rozmluvy vám nemohou přinést realizaci. Je to vaše meditace, je to váš vnitřní pocit jednoty s Mistrovou duší, co vám dovolí uvědomit si to Nejvyšší.

Každý, kdo je předurčen být mým žákem, se jím nakonec stane. Každý, kdo mi není předurčen, ke mně může přicházet šest měsíců, a nemusí ve mně nic vidět. Nemohu ho obviňovat, protože pro něj nejsem míněn. A tak pokud ve mně nic nevidíte nebo pokud necítíte, že je tato cesta pro vás, prosím nebuďte zklamáni. Je mnoho cest, ze kterých si můžete vybrat. Moji žáci ve mně cosi vidí, a proto se mnou zůstávají. Dělají pro sebe tu správnou věc. Jestliže zde nenacházíte, co hledáte, měli byste se porozhlédnout jinde. Neodmítám vás — vůbec ne. Ale cítím, že plýtváte svým drahocenným časem.

Co potřebujete, je vnitřní vedení a vnější ujištění; potřebujete někoho, kdo vás povede a neustále vás bude povzbuzovat, inspirovat a dodávat vám aspiraci, tak abyste mohli postupovat vpřed podle nejvyššího vnitřního pláče své duše. Udržte si svůj intenzivní vnitřní pláč po učiteli. Pak jej zítra nebo o několik dní později najdete. Neměli byste promeškat žádnou příležitost navštívit a vidět duchovního Mistra, když mají přednášky a pořádají meditace. Kdokoliv vám dá vnitřní radost a uspokojení, je váš učitel.

Při výběru Gurua můžete vyzkoušet jednu věc. Napište si jména všech Misrtů, na které jste narazili, slyšeli o nich nebo jste je našli v knihách, které jste četli. Může to být šest nebo sedm jmen. Pak vezměte jméno prvního duchovního Mistra na seznamu a při tom, jak budete opakovat jeho jméno, dejte si svou pravou ruku na své srdce. Při tom, jak budete sedmkrát opakovat jeho jméno, zkuste zvuk cítit ve svém srdci. Pokračujte v seznamu a při vyslovování jména duchovního Mistra zkuste cítit tep svého srdce. Cítíte-li radost, blaženost nebo extázi, ihned dejte Mistrovi známku. Musíte cítit, jaký druh radosti získáváte z opakování jeho jména a oznámkujte to v určitém rozmezí.

Jestliže při opakování jména Mistra necítíte žádnou odezvu, žádnou radost, žádnou inspiraci, tak máte plné právo dát mu nulu ze sta. Jestliže ze jména Mistra, který je na seznamu, získáte výraznou odezvu, jste-li zcela rozechvělí, jestliže vám samotné jméno úplně rozbuší srdce a cítíte to od vrcholku hlavy až k patám, můžete ho oznámkovat devadesáti pěti nebo dokonce stem. Potom bezpochyby víte, že je to váš Mistr. Je určený pro vás a vy jste určeni pro něj. Jestliže není ve vaší blízkosti, ale je v Indii nebo někde jinde, musíte jet tam anebo pokud se to má stát, okolnosti přivedou Mistra k vám. Pokud jste určeni být žákem tohoto Mistra, Bůh vás bezpochyby přivede k němu nebo přivede Mistra k vám.

Bez ohledu na to, kdo je vaším učitelem, chci, abyste realizovali Boha. To mi udělá tu největší radost. Není důležité to, kdo vás vede, ale kam jdete — zda zůstáváte v nevědomosti, nebo vstupujete do moře Světla. Vidím-li aspiranta plavat v moři Světla, dělá mi to největší radost. To, co mě těší, není, kdo ho přivedl; jen skutečnost, že je tam, v moři Světla.

Opuštění duchovní cesty

Věříte-li v reinkarnaci, budete cítit, že toto není ani náš první život a nemůže to být ani náš poslední život. V tomto případě musíte vědět, že jsme svoji cestu začali dávno, velmi dávno. Někteří lidé, co k nám přišli, neměli žádný problém přijmout naši cestu. S upřímností jejich vnitřní bytosti cítili, že ve mně našli svého učitele. Jsou ale i tací, kteří byli u mnoha duchovních učitelů, ale neuspokojilo je to. S těmito učiteli cvičili duchovnost, meditaci a vnitřní disciplínu, ale zjistili, že tito učitelé pro ně nebyli určeni. Také je mnoho těch, kteří sem přišli na krátkou chvíli a cítili, že nejsem jejich učitel, a tak se vrátili hledat jiného učitele. Přirozeně dříve nebo později najdou svého vlastního Mistra.

Z pohledu duchovnosti není v tomto životě nic ztraceno. Vaše vnitřní dosažení zůstane navždy uvnitř vás. Může být ale zahaleno nevědomostí. Například jste mnoho let meditovali. Potom kvůli nějakým vnitřním problémům nebo nějakým zřejmým nevyhnutelným okolnostem jste se vzdali své meditace a duchovních cvičení. To, co jste získali ze své meditace, nebude ztraceno. Je to ale jako zatmění slunce; po určitou dobu je tma. Pak přijde čas, kdy budete mít vnitřní potřebu cítit Pravdu a vrůst do Pravdy. Znovu ucítíte potřebu jít k duchovnímu Mistrovi, aby urychlil váš duchovní pokrok.

V Bhagavadgítě, které říkáme indická Bible, dal Sri Krišnovi jeho nejdražší žák Arjuna důležitou otázku: „Co se stane těm, kteří přijali duchovní život, ale odešli z cesty a vzdali se zcela duchovního života? Co se jim stane v jejich další inkarnaci?“

Odpověď je, že začnou znovu z místa, ze kterého odešli. Tak ti, kdo cvičili meditaci několik let a potom opustili z nějakého důvodu duchovní život, jednoho dne začnou znovu. Jejich aspirace ale byla zahalena nevědomostí, nejasností a dalšími věcmi. Pokud by zůstali na cestě, dokonce i kdyby postupovali pomalu, nevadilo by to. Pomalý a vyrovnaný nakonec zvítězí v závodě. Když ale odešel, je okamžitě polapen silami nevědomosti. Nakonec sice dokončí svoji cestu a dosáhnou Cíle, ale bude to trvat velmi, velmi dlouho.

My všichni tady jsme hledající. Všichni dosáhneme Cíle. Zcela to ale závisí na naší aspiraci. Ti, kdo mají vnitřní moudrost, nikdy nepromarní ani vteřinu. Cítí, že čas je velmi vzácný, čas je zlatý. Tento stejný čas už znovu nepřijde. Život hledajícího je smysluplný a plodný jen tehdy, když použije každý okamžik pro božský účel, pro duchovní účel. Nepoužívá-li hledající svůj čas pro božský účel, jedna cesta jeho života není lepší než cesta ateisty. Ateista nevěří v Boha, to je pravda. Ale hledající, který věří v Boha, ale nemá na Boha žádný čas, je prakticky na stejné lodi. Když je čas na meditaci a on nemedituje, není o mnoho lepší než ateista.

From:Sri Chinmoy,Dva božské nástroje: Mistr a žák, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/di