Pij, pij nektar mé Matky

Žádný Bůh neexistuje

Obsazení

BHAVANANDA

Scéna I

NAREN (postaví se): Pojď dál. Pojď dál, prosím. Moc rád tě vidím. Dlouho jsem tě neviděl. Chci s tebou probrat tolik věcí. První věc, na kterou se tě chci zeptat, je — existuje Bůh, bratře? Zdá se mi, že žádný Bůh neexistuje. A dokonce i kdyby existoval, není v tom pro mě žádný rozdíl. Nikdy neslyší, nikdy necítí kruté bolesti chudých. Nikdy necítí utrpení krvácejícího lidstva. Bůh, který není schopen nakrmit hladovějící kouskem chleba, je lhostejný Bůh, krutý Bůh. Kdo uvěří tomu, že od takového Boha se mu dostane štěstí a spokojenosti na onom světě?

BHAVANANDA: Narene, zbláznil ses? Co je s tebou? Co to říkáš za nesmysly? Proč takhle mluvíš?

NAREN: Proč ne? Proč ne? Víš, bratře, co se stalo dnes ráno? Brzy ráno, když jsem vstal, opakoval jsem z hloubi duše Boží jméno. Má matka mi řekla: „Mlč. Od dětství se modlíš k Bohu a medituješ na Boha. A teď se podívej, co nám Bůh udělal. Tvůj otec odešel z tohoto světa a nás postihla bída, utrpení a chudoba. Nemáme žádné jídlo, žádné peníze, žádné prostředky k obživě naší rodiny. Mé srdce je zlomené. Nemohu nakrmit ani své malé děti, své sladké děti. Nebudu mít nic společného s Bohem, který nás nedokáže zbavit našeho utrpení.“ Nyní mi pověz, bratře, co mám říci své matce?

BHAVANANDA: Narene, nehledejme chyby na Bohu. Když budeš kritizovat Boha, stane se tvé rodině vážné neštěstí. Varuji tě.

NAREN: Ničeho se nebojím. Ať se stane nejhorší možné neštěstí. Co je mi po tom! Je mi to jedno.

BHAVANANDA: Narene, prosím, zajdi někdy k Thákurovi. Thákur bude velmi smutný, až uslyší, co se děje v tvém životě. On jediný tě dokáže utěšit.

(vstoupí Bhupen)

BHUPEN: Bratře, prosím, přines mi dnes bonbóny. Mám tak rád bonbóny. Prosím, nezapomeň.

NAREN: Bhupene, prosím, teď mě neobtěžuj. Mluvíme o velmi vážných věcech. Prosím, prosím, jdi pryč, Bhupene. Teď nás nech být.

BHUPEN: Půjdu, ale nejdřív mi musíš slíbit, že mi přineseš bonbóny. Nesmíš mi zapomenout přinést bonbóny.

(Bhupen odejde)

NAREN: Vidíš, bratře? Jsem jeho starší bratr a nebudu schopen splnit jeho láskyplné přání. Nemám žádné peníze, nemám ani na to, abych mu mohl koupit jediný bonbón. Ten, kdo není schopen splnit svému mladšímu bratrovi tak jednoduché přání, si nezaslouží být zván starším bratrem. Jeho život je naprostá hanba. Proč bych se tedy měl zajímat o Boha? Ne! My hinduisté uctíváme kamenné bohy, takže srdce našeho Boha zkamenělo.

BHAVANANDA: Nemluv tak, Narene. Bůh je veškerým Soucitem. Vidím, že to, co jsem slyšel od lidí, je pravda: stal se z tebe ateista.

(Bhavananda odejde)

NAREN: Skutečný přítel, opravdu! Přišel si mě vyzkoušet. Nepřišel ze zájmu o mě, ale proto, aby zjistil, jaký způsob života vedu. Nepřišel jako přítel, ale jako kritik, jako darebák, jako detektiv. Ne, už nikdy nepůjdu k Thákurovi. (Odmlčí se.) Ale běda, co to dělám? Co to dělám? Copak není realizace Boha jediným cílem mého života? Vydělávat peníze, živit rodinu nemůže být nikdy cílem mého života. Musím se zříci světa. Není jiné cesty. Musím se zříci světa a hledat Boha. Jiné cesty být nemůže.

(Naren zpívá)

```

Herile jadi amar pane

He dayamoy karuna dane

Ekla chali gahan pathe

Bhasiye jena na jai srote

V tmavé a beznadějné noci

Vezmi si mne a učiň mne svým zcela

Jsem Tvé nevinné dítě.

nekonečné cestě.

Nedovol mi, abych utonul a byl odnesen

Můj Naren nikdy nemůže být ateista

Obsazení

RAKHAL

BHAVANANDA

TARAK

JOGIN

Ostatní žáci

Scéna I

RAKHAL: Slyšeli jste v poslední době o Narenovi? Všichni ho pomlouvají. Všichni tvrdí, že se stal ateistou. Já tomu ale nevěřím.

BHAVANANDA: Nevěříš tomu? Já se bojím, že je to tak. Dnes ráno jsem byl u něj doma. Mluví jako skutečný ateista.

SRI RÁMAKRŠNA: Mlčte! Mlčte! Má Matka Kálí mi řekla, že to nikdy nemůže být pravda. Můj Naren nikdy nemůže být ateista. Jestli od vás ještě jednou uslyším, že se Naren stal ateistou, už nikdy vás nebudu chtít vidět! Nikdy!

TARAK: Náš Naren nikdy nemůže být ateista. Znám ho.

JOGIN: To je nemožné! Náš Naren nikdy nemůže být ateista. I kdybych v Narenovi viděl nějaké chyby, neuvěřím tomu. Budu si myslet, že je to chyba mých vlastních očí. Když o Narenovi uslyším cokoli špatného, budu si myslet, že je to chyba mých vlastních uší. Náš Naren nemůže nikdy udělat nic špatného.

TARAK: Rozhodně, rozhodně. Takový by měl být náš přístup. Je náš skutečný přítel. Náš Naren je čistý. Je nesmírně vzácné mít takovou božskou povahu, jako má Naren.

SRI RÁMAKRŠNA: Výborně, výborně. (Ukazuje na své vlastní tělo.) Pro Narena jsem přišel na tento svět. Snažte se poznat Narena. Jednoho dne si získá celý svět. V duchovním mistrovi Kešabovi Senovi vidím pouze jedno slunce poznání. Ale ve svém Narenovi vidím osmnáct sluncí poznání.

(Vstoupí Naren. Položí se na zem před Rámakrišnu. Rámakrišna položí ruku na Narenovu hlavu.)

SRI RÁMAKRŠNA: Ať ti Matka žehná.

NAREN: Dnes mám zvláštní prosbu.

SRI RÁMAKRŠNA: Existuje nějaká prosba, kterou ti nesplním?

NAREN: Pak prosím splň tuto prosbu. Má matka a mé mladší sestry a bratři téměř hladoví. Postihla nás naprostá chudoba. Po smrti mého otce se všichni naši příbuzní obrátili proti nám. Má rodina je naprosto bez prostředků. Já jsem nejstarší z rodiny a nemohu pro ně vůbec nic udělat. Když požádáš Matku, aby mě vysvobodila z těchto finančních potíží, vyslyší tě. Jsem si jistý, že když Matku požádáš, určitě vyslyší tvou prosbu.

SRI RÁMAKRŠNA: Narene, jsem pro tebe připraven žebrat od domu k domu. Myslíš si, že jsem za tebe Matku ještě nepožádal? Co ale mohu dělat? Ty v ni nevěříš; proto mé žádosti nevěnuje pozornost. Dobře. Mám výborný nápad. Dnes je úterý. Jdi do chrámu Matky Kálí a vzývej ji. Modli se k Matce. Ujišťuji tě, že ti dá vše, co chceš.

NAREN: Dobře. Dnes vyzkouším kamenné srdce tvé Matky, Thákure.

Matko, dej mi Světlo poznání, Světlo rozlišování a Světlo odříkání

Obsazení

SRI RÁMAKRŠNA

Scéna I

NAREN: Jnana viveka vairagya de ma. Matko, dej mi světlo poznání, světlo vnitřního rozlišování a světlo odříkání, abych tě vždy mohl vidět.

(Spěšně vstoupí Šrí Rámakrišna)

SRI RÁMAKRŠNA: Narene, požádal jsi matku o peníze pro svou rodinu? Co jsi dělal?

NAREN: Jaké překvapení! Úplně jsem na to zapomněl.

SRI RÁMAKRŠNA: Nevadí. Dám ti ještě jednu šanci. Požádej ji o peníze, o materiální bohatství. Matka ti je dá.

(Naren se obrátí k soše a znovu začne meditovat)

NAREN: Matko, dej mi světlo poznání, světlo rozlišování a světlo odříkání. Matko, Matko má, Matko mého srdce i duše.

SRI RÁMAKRŠNA: Opět to stejné. Proč zapomínáš, že tvá matka a bratři a sestry všichni hladovějí? Požádej Matku, aby zachránila tvou rodinu před bídou. Jedině teď o to můžeš Matku požádat. Nebudu ti moci dávat stejnou příležitost každý den. Já jsem připraven ti ji dát kdykoli. Ale Matka to nedovolí. Dnes jsem ti to slíbil, protože Matka mi řekla, že dnes vyplní tvé modlitby nehledě na to, o co ji požádáš. Teď jsi přišel o svou druhou příležitost. Ale chtěl bych ti dát ještě jednu šanci. Prosím, můj synu, tentokrát nezapomeň. Pamatuj si, že musíš Matku požádat o materiální bohatství. To je to, co potřebuješ. Právě teď nepotřebuješ duchovní bohatství.

NAREN: Ne, nechci další příležitosti. Nepotřebuji materiální bohatství. Chci od Matky nektar a nic jiného. Nebudu ji žádat o tykve a dýně. Mohu ji požádat pouze o nektarové ovoce.

SRI RÁMAKRŠNA: Protože nedokážeš Matku požádat o materiální bohatství a blahobyt, chci ti říci, že nikdy nebudeš mít pohodlný život. Od této chvíle ale budeš schopen vyjít. Ty a tvá rodina nebudete hladovět. Budete schopni žít alespoň z ruky do úst. Tolik pro tebe Matka udělá. (Zavolá.) Pojďte ke mně, všichni, kdo jste tady! Bez ohledu na to, kde jste. Přijďte! Všichni mí žáci, pojďte sem!

(Vstoupí žáci)

SRI RÁMAKRŠNA: SRI RÁMAKRŠNA: Vy jste mi tvrdili, že můj Naren se stal ateistou. Podívejte se! Nedokázal požádat mou Matku o materiální bohatství. Víte, že hladoví? Jeho matka a bratři a sestry nemají doma žádné jídlo. Přesto nedokázal Matku požádat o materiální bohatství. Nikde na zemi nenajdete nikoho, kdo se vyrovná mému Narenovi. Je vaším vůdcem. On vás povede a bude vám ukazovat směr. On se o vás bude starat. Mé tělo už dohrává svou úlohu. Brzy odejdu na onen svět. (K Vivékánandovi.) Narene, mé dítě, zazpívej píseň. Budu při tvém zpěvu meditovat.

(Naren zpívá. Šrí Rámakrišna medituje v hlubokém transu.)

```

Nandana bana majhe

Tomari murati raje

Sakali mitthya sakali asar

Bedanar sur baje

Ei jibaner majhe

Jsi krásný, krásnější, nejkrásnější,

Kéž ve dne i v noci přebývá Tvůj Obraz

Bez tebe mé oči nic nevidí.

Všude kolem sebe, uvnitř i navenek,

Svět je plný mučivých bolestí.

můj Pane krásy, v tomto životě,

kéž jsem požehnán darem

Zeptej se ho, zda mi slouží nebo zda mě hlídá

Obsazení

VAISHNAB CHARAN PANDIT, přítel VIDYASAGARA

HRIDAY, synovec a pomocník SRI RÁMAKRŠNY

Scéna I

PANDIT: Jsem zde v Kalkatě už několik dní. Je mi líto, že jsem vám nemohl přijít vzdát poctu dříve.

VIDJAŠAGAR (S úsměvem.): Jsem tak rád, tak hrdý, že jste konečně přišel do mého domu. Daří se vám dobře? Posaďte se prosím.

PANDIT (Sedá si.): Všechno je v pořádku, díky Boží Milosti. A co Vaše zdraví, Vidjašagare?

VIDJAŠAGAR: Není dobré. Mé tělo nefunguje dobře. Jsem starý. Připravuji se na cestu na onen svět.

PANDIT: To neříkejte, Vidjašagare. Copak nevíte, že kdybyste tu nebyl, cítily by se tisíce a tisíce lidí jako bez otce? Musíte si uchovat zdraví a tělo nejméně sto let.

VIDJAŠAGAR: Netrapte mě, bratře, netrapte mě. Už jsem začal mít problémy ve vlastní rodině. Můj syn začal být neposlušný. Pošpinil naši rodinu. Nemám ponětí, kolik utrpení mě ještě čeká.

PANDIT: Nevděčnost je na pořádku dne. Bengálci jsou chudáci jen proto, že začali být naprosto nevděční. Před několika dny jsme měli zvláštní setkání učenců a Pandit Pančanan na tomto setkání řekl, že jste zničil hinduistické náboženství. Řekl, že s pomocí řady mladých hinduistů ničíte celou zemi. Řekl, že ve vašich aktivitách není nic božského, ve vaší nezištné práci pro Bengálsko není skutečný cit nebo sebeobětování. Má pocit, že vše děláte jen pro vlastní jméno a slávu. Tolik mě mrzí, že vám to říkám. Nedokážete si představit, jak jsem trpěl a jak trpím těch několik dní od chvíle, kdy jsem slyšel Pančanana, ze všech lidí právě jeho, mluvit o vás špatně.

VIDJAŠAGAR: Není proč se trápit. Vše je Boží hra. Já nic nedělám, příteli. Je to Bůh, kdo koná ve mně a mým prostřednictvím. Já jsem pouhým nástrojem: Nimmita matram. Mám ale pocit, že se mýlíte. Mám pocit, že jste určitou věc slyšel špatně. (Odmlčí se.) Nikdy jsem pro tohoto učence nic neudělal. Jak to, že o mě mluví špatně? Dospěl jsem k závěru, že mě budou kritizovat jen ti, kterým jsem nějak pomohl. Ti, kterým jsem nijak nepomáhal, mě nikdy kritizovat nebudou. A jasně si vzpomínám, že Pančananovi jsem nijak nepomáhal. Určitě mluvil o někom jiném.

(Vstoupí Hridaj)

HRIDAJ: Ach, světče, můj strýček z matčiny strany se neustále modlí k Bohu a medituje na Boha. Z neustálého přemýšlení a modlení zešílel. Dnes by vás rád viděl, Vidjašagare.

PANDIT: Tvůj strýček? Thákur z Dakšinešwaru?

HRIDAJ: Ano, je venku.

PANDIT: Venku! Proč jsi ho nevzal dovnitř? (Vaišnab Čaran Pandit jde ven a přivede Rámakrš­nu dovnitř. Ten potom mluví s Vidjašagarem.) Dnes k tobě přišel Paramahansa, velká osvobozená duše, realizovaná duše. Můžeš být nesmírně hrdý, že za tebou přišel.

(Šrí Rámakrišna se klaní Vidjašagarovi. Vidjašagar se také klaní a nabídne Rámakrišnovi místo.)

SRI RÁMAKRŠNA: Tak dlouho jsem žil v malém rybníce. Dnes jsem přišel k oceánu.

VIDJAŠAGAR: Protože jste přišel k oceánu, přijměte prosím trochu slané vody. To je vše, co vám mohu nabídnout.

SRI RÁMAKRŠNA: Vidjašagare, jednáte správně. Je správné projevovat lásku a soucit. Ale připoutání je velmi špatné. Když někdo miluje jen členy své rodiny, je to připoutání. Člověk musí vidět Boha ve všech. Když někdo vidí přítomnost Boha v každém člověku, pak se tomu říká soucit. Přišel jsem vás navštívit, protože vidím, že sloužíte Bohu ve všech lidech. Přišel jsem ocenit vaši božskou moudrost. Myslíte si, že vám narostly rohy, a proto jsem vás přišel navštívit?

VIDJAŠAGAR: Kterýkoli dům je dnes posvěcen vašima nohama. Z mého domu se dnes stalo poutní místo.

PANDIT (K Vidjašagarovi.): Je samotnou božskou Láskou. Jeho bláznivost je opojení božskou Láskou. Jako Sri Čaitanja vstupuje do vysokého samádhi, transcendentálního transu.

VIDJAŠAGAR: Ano, já vím. Vidím to. Cítím to. (K Rámakrišnovi.) Tento chlapec vám slouží? (Ukazuje na Hridaje.)

SRI RÁMAKRŠNA: Zeptejte se ho, zda mi slouží, nebo zda mě hlídá. Příšerně se ho bojím.

HRIDAJ: Strýčku, to je od tebe moc ošklivé, takhle mluvit. Copak jsem tě někdy neposlechl? Copak jsem ti někdy něco nařizoval? Copak mě někdy poslechneš? Vůbec si nevšímáš vnějšího světa. Zapomínáš na počasí; zapomínáš na jídlo. Proto se o tebe starám. Někdy tě laskavě požádám, abys udělal pár věcí, ale je to jen kvůli tvému zdraví. Nezahanbuj mě, kamkoli přijdeme, nebo odejdu. Nemusím ti pomáhat a jestli nestojíš o mé služby, dál s tebou nebudu. (Začne odcházet.)

SRI RÁMAKRŠNA: Ach, neodcházej, neodcházej, Hridaji. Nenechávej mě samotného. (K Vidjašagarovi a Panditovi.) Můj synovec je tak hodný. Miluje mě dnem i nocí. Kdo by se o mě staral, kdyby se mnou nebyl on? Zapomínám se dokonce i obléknout. Kdyby mě nehlídal, jak by se potom mohl ukázat ve vážené společnosti? Zostudil bych jeho i celou rodinu. (Hridaj se vrátí a posadí se, uklidněný.) Vidjašagare, znovu bych vám chtěl říci, že děláte správnou věc. Sloužíte Bohu v lidstvu. Sloužíte Bohu s nesmírnou láskou. Proto těšíte Boha. Svět si bude navždy pamatovat váš život zasvěcení.

(Rámakrišna vstane. Vidjašagar a Pandit oba vstanou a pokloní se Rámakrišnovi. Rámakrišna se pokloní jim. Rámakrišna a Hridaj odejdou.)

PANDIT: Je opravdu velkým duchovním Mistrem. Hodně jsem o něm slyšel a vnitřně cítím, kým je.

VIDJAŠAGAR: Já také cítím, kým je. Je opravdu velký. Je chloubou nejenom Bengálska a Indie, ale chloubou celého světa. (Odmlčí se.) Práce, práce, práce! Běda, mé dny jsou sečteny. Přesto jsem nebyl schopen sloužit Bohu oddaně a z celé duše. Nejsem schopen myslet na svého Vnitřního kormidelníka, protože neustále myslím na jiné lidi a na pomoc druhým. A lidé o mně dokonce nemluví hezky. Ani mě neoceňují. Pokud do svého života nevnesu svého Vnitřního kormidelníka, má služba lidstvu nebude mít žádný smysl.

PANDIT: Vidjašagare, jste opravdu velký. Vaše upřímnost se hluboce dotkla mého srdce. Hrajete svou úlohu nanejvýš oddaně, celou duší. Stvořitel ve vás je opravdu velký, ale kritik ve vás bohužel vytváří problémy. Nebuďte kritikem, ale milovníkem lidstva. Vy jste tvůrcem, který tvoří lásku v lidstvu. Chcete dokonalost a Bůh vám dokonalost dá. Neustálá zasvěcená služba, kterou děláte pro Něj a pro lidstvo, vám dá dokonalost. Pracujete. Sebezdokonalení se zrodí z vaší práce. Sebekritika vám nikdy dokonalost nedá. Vidjašagare, já vám radím, ale jste to vy, kdo by mi měl radit v každé vteřině mého života.

VIDJAŠAGAR: Ne, Bůh mluví ve vás a vaším prostřednictvím. Jsem vám velice vděčný, Pandite. Od této chvíle, teď, když jsem spatřil Rámakrišnu, se budu více věnovat svému duchovnímu životu. Můj duchovní život a můj život zasvěcení lidstvu půjdou bok po boku. Můj život realizace a můj život zasvěcení, který je projevením Lásky a Světla na zemi, půjdou od této chvíle bok po boku.

Spojení všech náboženství

Obsazení

HRIDAY, synovec a osobní pomocník Thákura

Scéna I

HRIDAJ: Strýčku, pojďme domů. Je zima a silný vítr. Padá mlha. Vy na sebe nedáváte pozor.

THÁKUR: Jdi. Přijdu za tebou.

(Hridaj odejde)

(Thákur medituje. Znovu vstoupí Hridaj.)

HRIDAJ: Pojďte, strýčku, nezůstávejte tu dlouho. Na všechno zapomenete a pak jsem to já, kdo trpí.

THÁKUR: Co mohu dělat? Má Matka mě sem zavolala. Až mě požádá, abych šel domů, půjdu domů. Myslíš, že já netrpím, když ty kvůli mně trpíš?

HRIDAJ: Já jdu, ale nezůstávejte tu dlouho.

(Hridaj odejde)

THÁKUR (K sobě.): Spojení všech náboženství, sjednocení Východu a Západu, zasvěcení sebe sama, sebeobětování — to jsou všechno velká, velká slova, velké teorie, velké ideje, velké ideály. Kde ale jsou, Matko? Matko, mluvíš ke mně o všech těchto věcech. Jsou to tak vysoké ideály. Kde ale jsou tví oddaní vojáci? Matko, ty mi nikdy nelžeš. Kde jsou? Kde jsou tvé vyvolené děti? Ach, vyvolené děti Matky Kálí, mé srdce po vás pláče. Přijďte, přijďte. Vykonejte dílo Matky. Musíte naplnit Matku. Musíte Matku projevit na zemi.

(vstoupí Naren)

THÁKUR (S veškerou náklonností a láskou.): Ach, Narene, ty jsi přišel. Přišel jsi za mnou po tak dlouhé době. Tak dlouho jsem mluvil se světskými lidmi. Skoro jsem ohluchl z poslouchání všech stížností a neaspirujícího tlachání běžných lidí. Lidé do mě vhazují všechny své světské touhy. Nemám teď nikoho, s kým bych mohl mluvit o svém vnitřním životě. Nemám nikoho, komu bych mohl říci, co se děje v mém srdci. Narene, pověz mi, kdy zase přijdeš?

NAREN: Hned, jak budu mít příležitost, přijdu znovu. Proč na mě tolik myslíš? Proč pořád vyprávíš ostatním o Narenovi, Narenovi, Narenovi? Neznáš příběh z Purán o králi Bharatovi, který pořád myslel na svého jelena? V další inkaranci se pak stal jelenem.

THÁKUR: Máš pravdu. Ale co mohu dělat? Nedokážu na tebe nemyslet. Myslím na tebe pořád. Když tě nevidím, jsem nešťastný. (Zavře oči a mluví k Matce Kálí.) Matko, poslouchej, co mi Naren říká. (Po chvíli otevře oči a mluví k Narenovi.) Nebudu tě poslouchat. Nemáš pravdu. Matka říká, že tě vidím jako Narayana, vidím tě jako vtělení Boha. V den, kdy tě neuvidím jako inkarnaci Boha, vůbec se nepodívám na tvou tvář.

NAREN: Pokud je to pravda, proč sis mě tedy tak dlouho nevšímal? Přišel jsem k tobě, a ty sis mě nevšímal, nemilosrdně jsi mě přehlížel. Při mých posledních návštěvách jsi mi projevoval takové opovržení.

THÁKUR: Matko, Matko, slyšíš ho! (K Narenovi.) Mohu si tě nevšímat? Mohu tě přehlížet? Mohu ti projevovat opovržení? To je nemožné! Ty nechápeš; nemůžeš změřit mé vnitřní působení. Narene, řekni mi jedno. Ano, nebyl jsem na tebe hodný. Byl jsem k tobě velmi nelaskavý, velmi krutý. Proč tedy za mnou stále chodíš?

NAREN: Přicházím za tebou, abych ti naslouchal. Zbožňuji tě. Uctívám tě. Chci tě vidět, Thákure, i když ke mně nejsi laskavý. Miluji tvou přítomnost. Miluji tvou meditativní náladu. Miluji tvůj trans. Miluji všechno, co děláš, protože miluji tebe.

THÁKUR: Můj synu, zkoušel jsem tě. Chtěl jsem vidět, co se stane, když ti nebudu projevovat náklonnost a lásku — jestli se mnou zůstaneš, nebo ne. Jedině ty ode mě dokážeš snést takovou lhostejnost a pohrdání. Kdyby šlo o kohokoli jiného, už nikdy by ke mně nepřišel. Nikdo jiný by se mnou nezůstal. Kdybych takhle zacházel s kýmkoli jiným, nenáviděl by mě po celý zbytek svého života.

NAREN: Jedině díky tvému soucitu, tvé lásce jsem zůstal. Víš, že jsem hodně vznětlivý. Poskytl jsi mi ale útočiště ve svém srdci. Přivedl jsi mě do své duše a udělal ze mě svého skutečného syna.

THÁKUR (S úsměvem.): Narene, mám okultní schopnosti, nespočetné okultní schopnosti, všechny okultní schopnosti. K čemu mi ale jsou? Nejsem schopný se ani obléknout. Kdo bude používat ty schopnosti? Uvažuji o tom, že řeknu Matce, že bych ti chtěl všechno dát, všechny své okultní schopnosti. Musíš toho pro Matku hodně vykonat. Když ti dám takové schopnosti, dokážeš pro svět pracovat nanejvýš efektivně. Co bys tomu řekl?

NAREN: Pověz mi, prosím, pomohou mi tyto okultní schopnosti realizovat Boha?

THÁKUR: Ne, nemohou ti pomoci realizovat Boha. Když ale začneš pracovat pro Boha, budou ti velmi nápomocné.

NAREN: Pak o ně nestojím. Chci nejdříve Boha. Až realizuji Boha, bude záležet na tobě a na Bohu, jestli mi dáte okultní schopnosti.

THÁKUR: Výborně, výborně. Ach, můj Narene, kdo jiný je jako ty? Kdo kromě tebe nemá žádnou chamtivost? Většina hledajících touží po okultní síle, ale já dychtím dát ti své okultní schopnosti, a ty je nechceš. Ty chceš Boha, můj synu, ne okultní sílu, a Bůh je to jediné, co my všichni potřebujeme.

(Vstoupí Rakhal, Baburam a Tarup. Pokloní se Thákurovi.)

THÁKUR: Člověk musí být stoprocentně oddaný Bohu jako Naren. Jedině pak může realizovat Boha.

RAKHAL: Já vím. Jeho upřímnost na mě udělala velký dojem. Můj bratr tě bezmezně miluje, bezmezně miluje Boha. Mohu se tě dnes na něco zeptat?

THÁKUR: Samozřejmě, samozřejmě. Když neodpovím na tvou otázku tobě, komu jinému bych měl odpovídat?

RAKHAL: Řekni mi, prosím, co je podstata filosofie Vaišnavismu.

THÁKUR: Filosofie Vaišnavismu je velmi prostá. Miluj lidstvo a služ lidstvu: to je ta filosofie.

RAKHAL: Vysvětli mi to, prosím, podrobněji. Není mi to jasné.

THÁKUR: Pamatuj si jméno Boha. Pravda a ten, komu Pravda patří, jsou jedním. Pán Krišna a jeho pravý oddaný jsou jedním. Pro oddaného není celý svět ničím jiným než Pánem Krišnou. Krišna se pro něj stal vším. To si myslí a v to věří pravý Vaišnava, a je to naprostá pravda. Musíme mít soucit se všemi lidskými bytostmi. (Odmlčí se.) Ne, spletl jsem se. Kdo jsme, abychom měli soucit se všemi lidskými bytostmi? Jsme slabší než mravenci. Jaké právo, jakou schopnost máme pomáhat lidstvu? Musíme sloužit všem lidem a vědět, že tím sloužíme Bohu, protože oni všichni jsou projevením Boha. To je správný přístup. Musíme sloužit všem lidským bytostem s vědomím a pocitem, že všichni jsou projevením Boha.

TARUP: Řekni mi, prosím, jak mohu mít čistotu?

THÁKUR: Miluj lidstvo a služ lidstvu, jak nejoddaněji dokážeš. Pak budeš mít samovolně čistotu. Musíš vidět Boha ve všech lidských bytostech. Jedině potom budeš mít oddanost. A jakmile budeš mít oddanost, skutečnou oddanost Bohu, tvé srdce bude čisté.

NAREN: Jestli mi Bůh někdy dá příležitost a schopnost, budu kázat celému světu. Budu mluvit k celému světu — bohatí i chudí, bráhmani i nedotknutelní ode mě uslyší tvé poselství. Chci tvé poselství nabídnout celému světu. Požehnej mi, prosím, aby se toto mé přání splnilo.

THÁKUR: Mé požehnání už máš. Je pro vás, pro vás všechny. Zkrápěl jsem vás svým požehnáním posledních několik let. Matka hraje svou vlastní hru ve vás všech a prostřednictvím vás všech. Jste všichni jen nástroji Matky.

(vstoupí Hridaj)

HRIDAJ: Strýčku, má trpělivost je u konce. Už toho mám dost. Ty jsi opravdu zešílel. Teď vím, že budeš trpět z té zimy, a já budu trpět ještě víc.

THÁKUR: Ach, zapomněl jsem. Odpusť mi, Hridaji, odpusť mi. Pojďte, pojďte všichni, pojďte.

(Všichni odejdou kromě Narena, který si sedne na zem a zpívá se sepjatýma rukama.)

```

Jago amar praner pran

Rishi kabi murtiman

Jago amar bishwal hiya

Jago amar sei chetana

Jago, jago, jago

Jago amar baddhwa jib

Jago amar mukta shib

Vstaň, probuď se, ó dechu mého života.

Ó hledající básníku ve mně,

Vstaň, probuď se, ó rozsáhlé srdce ve mně.

které stále překonává vesmír

Vstaň, probuď se, ó podobo mé transcendentální meditace.

Vstaň, probuď se, ó Osvoboditeli mého srdce, Šivo,

Pij, pij, nektar mé Matky

Obsazení

Žáci

Kapitán, žák

Scéna I

RÁMAKRŠNA: Pojď dál, Kapitáne. (Kapitán se pokloní Rámakrišnovi.) Vím, že jsi četl Bhagavadgítu mnohokrát, mnohokrát. Chtěl bych od tebe slyšet něco o gópiích.

KAPITÁN: Když byl Krišna v Brindabanu, neměl žádné bohatství, ale gópie ho milovaly víc než svůj vlastní život. Jejich láska k Sri Krišnovi byla tak čistá, tak opravdová, tak božská. Daly mu své vitální touhy a duševní aspirace. Daly mu vše.

RÁMAKRŠNA: Krišno, Krišno... (Vstoupí do transu.) Kapitáne, pokračuj.

KAPITÁN: Ani největší jogíni nemohou mít volný přístup do Krišnova srdce, nemluvě o běžných jogínech. Ale gópie měly díky své oddané lásce a nepodmíněnému odevzdání vždy volný přístup do Krišnova srdce.

Oddaný: Thákure, náš největší spisovatel, Bankim Čandra, nedávno napsal skvělou knihu o Krišnovi.

RÁMAKRŠNA: Já vím. Víš, že Bankim nevěří v Radhu? Věří jenom v Krišnu.

KAPITÁN: To znamená, že nevěří v Krišnovu božskou hru Lílu.

RÁMAKRŠNA: Bankim ale také tvrdí, že sexuální život je nutný.

KAPITÁN: To je velmi zvláštní, že na jedné straně si myslí a cítí, že sexuální život je nezbytný, ale na druhé straně nevěří v božskou Lílu, božskou hru. Vidím v něm jen samé rozpory.

Toto tělo zde nebude dlouho

Obsazení

RAKHAL

NAREN

Scéna I

RÁMAKRŠNA: Mé zdraví se velmi rychle zhoršuje.

RAKHAL: Prosím, řekni nám, jak tě můžeme uzdravit.

RÁMAKRŠNA: To záleží na Vůli Boha.

NAREN: Vím, že tvá vůle se neoddělitelně sjednotila s Vůlí Boha.

RÁMAKRŠNA: V tomto těle žijí dvě osoby — Bůh v podobě Avatára a Bůh v podobě oddaného. Oddaní Avatára přicházejí a odcházejí s ním.

RAKHAL: Proto nesmíš sám odejít a nechat nás tady.

RÁMAKRŠNA: Žebraví mniši se objevují naprosto nečekaně, zčista jasna. Zpívají a tančí a znovu zmizí naprosto nečekaně. Téměř nikdo nerozpozná jejich aspiraci. Podobně se duchovní Mistři objevují a mizí, aniž by byli rozpoznáni. (Rámakrišna na minutu zavře oči.) Říkám vám všem, že život bez odříkání není žádným životem. Vzdejte se své nevědomosti. Vzdejte se svého poznání. Vzdejte se toho, co máte a čím jste.

NAREN: Když mluvím o odříkání, někteří lidé se na mě velice zlobí.

RÁMAKRŠNA: Neboj se jich, Narene. Říkej to, co musíš říci. Právě díky odříkání můžeš a dokážeš realizovat Boha. (Pohladí Narena.) Velkého.

NAREN (S úsměvem.): Co tím myslíš — „velkého“?

RÁMAKRŠNA: Velkého odříkání jsi dosáhl. Mnohokrát jsem ti řekl, Narene, že jsi přišel na svět pro mě.

NAREN: Úplně nerozumím tomu, co říkáš. Prosím, vysvětli mi to.

RÁMAKRŠNA: Jsi zde na zemi, abys mě projevil. Dal jsem ti už všechno, co mám. Nic mi nezbylo.

NAREN: Znamená to, že mám uvěřit všemu, co mi říkáš?

RÁMAKRŠNA: Nejenom, že mi uvěříš, ale přesvědčíš celé lidstvo, aby uvěřilo, kdo jsem.

NAREN: Ty mluvíš. Já poslouchám.

RÁMAKRŠNA: To je pravda. Brzy ale budeš jednat.

NAREN: Z prachu svých nohou můžeš dát zrození miliónům Narenů, jako jsem já.

RÁMAKRŠNA: Přestaň, přestaň. Přišel jsi ze samotného Srdce Boha, ze samotného Dechu Boha. Narene, můj Narene, s tebou jsem úplný.

Skon Šrí Rámakrišny

Obsazení

SARADA DÉVÍ

PRVNÍ ŽÁK

DRUHÝ ŽÁK

TŘETÍ ŽÁK

OSTATNÍ ŽÁCI

Scéna I

PRVNÍ ŽÁK: Bolí mě vidět našeho Mistra v takovém stavu. Jeho křehká schránka se zdá být méně spolehlivá než člun zmítaný bouří.

DRUHÝ ŽÁK: Když se člověk ponoří hluboko dovnitř, i nyní vidí jeho pravou božskou osobnost. Dokonce ani teď není možné pochybovat o jeho velikosti. V jeho učení je nesmírná Vůle, která dokáže zahýbat světem.

TŘETÍ ŽÁK: Žádný mladý Ind z nadcházející generace si nemůže myslet, že unikne jemnému vlivu Šrí Rámakrišny Paramahansy.

PRVNÍ ŽÁK: Rámakrišna bude připadat jednomu člověku jako muž přeplněný emocemi, druhému jako aspirant hořící touhou po Bohu, třetímu jako muž filosofické moudrosti, čtvrtému jako muž jedinečné upřímnosti.

DRUHÝ ŽÁK: Je přirozené, že různí lidé budou mít na jeho osobnost různé názory. Protože v případech, jako je tento, není možný bezchybný intelektuální posudek a jakýkoli náš lidský názor smutně selže, aniž by nám dal nějakou uspokojivou odpověď.

TŘETÍ ŽÁK: Nikdo ale nebude nikdy váhat mluvit o něm jako o nejmilovanějším dítěti Božské Matky Kálí. Jediným cílem jeho života bylo nemít nic jiného než neustálou jednotu s Matkou Kálí. Tento cíl naplnil. Poselství jeho života se dá shrnout jediným slovem: Matka.

PRVNÍ ŽÁK: Je to také Rámakrišna, kdo ženám prokazoval největší úctu, jakou kdy svět viděl. Cítí, že ženy jsou ztělesněním Božské Matky a chová se k nim jako k bohyním. Svou duchovní družku, Saradu Devi, uctívá jako samu Božskou Matku.

DRUHÝ ŽÁK: Vyšší vědomí, které neustále zaplavuje mysl a srdce Šrí Rámakrišny, má mimořádný vliv nejen na nás, jeho žáky, ale na všechny lidi kolem něho. Každého pozvedne nad běžnou úroveň, aby zakusil božskou sladkost Nebe. Sám jeho život je nejlepším důkazem pro ty, kteří věří v Božské jen napůl nebo v něj nevěří vůbec.

TŘETÍ ŽÁK: Je to člověk, který přesvědčivým hlasem prohlásil, že nejen sám viděl Všemohoucího, ale mohl ho ukázat i svému milovanému žákovi Narenovi.

(Rámakrišna otevře oči, když zaslechne Narenovo jméno.)

RÁMAKRŠNA (Lítostivě.): Narene... Narene, proč mlčíš? Vypadáš zmatený, skoro bezradný. Vím, co si myslíš. Pořád o mě pochybuješ, Narene?

(Naren přistoupí blíže k Mistrovi, ale nadále mlčí.)

RÁMAKRŠNA: Ten, kdo je Ráma, ten, kdo je Krišna, v jedné podobě je Rámakrišna.

(Se slzami se Naren pokloní Šrí Rámakrišnovi a dotkne se jeho nohou.)

NAREN: Už o tobě nikdy nebudu pochybovat, Thákure. Ve tvé přítomnosti jsem pochopil, že člověk může být dokonalý dokonce i v tomto těle. Avatáři jako jsi ty, ó Mistře, přicházejí s cílem pozvednout lidstvo a posunout jeho pokrok v procesu evoluce. Dále ve svém pozemském těle konáš dobro pro lidstvo, dokud je to v jeho zájmu. Jsi osvobozený od výsledků svých činů, dobrých nebo špatných, velkých nebo malých.

SARADA DEVI: Teď, když má Kálí — Rámakrišna — má odejít za oponu Věčnosti, nesnesitelná bolest mučí mé srdce.

(Začne hořce plakat.)

(K překvapení všech se Rámakrišna lehce nadzdvihne.)

RÁMAKRŠNA: Proč pláčeš tak hořce? Nechávám s tebou Narena.

SARADA DEVI: Ano, můj Božský Pane, máš pravdu. Ty jsi semínkem zasetým do půdy světa a náš Naren je bohatou úrodou, kterou lidstvo sklidí. Thákur je Inspirace, jeho Naren je její Vyjádření. Lidstvo bude mít tedy jak Inspiraci, tak její Vyjádření, jako své jedinečné bohatství. (Pokloní se Rámakrišnovi.) Sláva tobě, ach Thákure. V tobě nacházíme vítězný živý příklad pravdy, kterou učíš. Tobě vzdáváme svou nejhlubší úctu. Naše srdce cítí, že ti patří nekonečno a že nekonečno je věčným Domovem tvého srdce.

Vivékánanda čeká na vnitřní poselství

Obsazení

Scéna I

VIVÉKÁNANDA (Sám k sobě.): Nerozhodl jsem se odjet do Ameriky proto, abych ukojil svou mentální zvědavost. Ne, ne proto, abych ve světě způsobil rozruch. Tiché požehnání mého Mistra ve mně zažehlo plamen inspirace, abych se podělil o jeho světlo se zemí i s duší Ameriky. Žádná země není vyspělejší ve všech oblastech života. Pokud jde o duchovnost, Američané jsou daleko za námi, ale jejich společnost je mnohem vyvinutější než naše. Východ ztratil tím, že se odklonil od materialismu, Západ tím, že zůstal nedotčený duchovností. Hluboce cítím, že nejvyšší potřebou světa je Šťastné manželství obou dvou. Život bez duchovnosti je stejně chudý jako život bez materiálních prostředků. Proto Východ potřebuje dobít dynamismem Západu a Západ musí být inspirován starověkou moudrostí Východu. Naučíme je své duchovnosti a sami vstřebáme to nejlepší z jejich společnosti. Šrí Rámakrišna došel k syntéze většiny hlavních světových náboženství svým přímým a okamžitým pochopením Pravdy obsažené v každém z nich. Pronikl do jádra každého náboženství, uchopil jeho podstatu a stal se dokonalým ztělesněním každé konkrétní cesty k Nejvyššímu. Jeho učení je vysvětlováno tím nejjednodušším jazykem, slovy, která vletí přímo do srdce lidí. Požehnání, které díky jemu, díky jeho jedinečnému, všeobjímajícímu soucitu získala a bude získávat nejenom Indie, ale i celý svět, se nic nevyrovná. Považuji svět za svou rodnou zemi a lidstvo za své bratry a sestry. Ať se děje cokoli, sloužit jim s duši rozechvívajícím poselstvím svého Mistra je mým opatrovaným náboženstvím.

Scéna II

VIVÉKÁNANDA: Celý týden jsem čekal na nějaké konkrétní znamení od svého Mistra, ale marně. Odmlčí se.) Protože má duchovní Matka a můj Mistr jsou zcela sjednoceni, požádám o svolení odjet do zahraničí ji. Napíši dopis odtud z Madrasu Sri Sarada Devi.

Scéna III

(Naren zpívá:)

```

Ore ananda bani

Supta chitta khani

Ó má lodi, ó můj Lodivode,

Mé srdce je hladové a žíznivé,

Nes mé srdce ke druhému břehu.

VIVÉKÁNANDA: Ještě stále jsem nedostal odpověď od své božské Matky. Ale dnes v noci jsem měl velmi důležitý sen, ve kterém jsem viděl Šrí Rámakrišnu, jak putuje na Západ přes vlny a vodu. Vyložil jsem si to jako souhlas s mým plánem.

(Vstoupí poslíček. Podá Vivékánandovi dopis.)

VIVÉKÁNANDA: Děkuji ti.

(Poslíček odejde.)

Narene, jsi Thákurovým slibem

Obsazení

RAKHAL

Scéna I

Deshe deshe ghure berai deshe deshe

Sakal desher gopan katha

Ek halo aj asim pathe

Hiya tarir majhi tomai bhalobese

Ze země do země se touláme,

s úsměvy bez konce.

a touha každého života

Na cestě Nekonečnosti,

ach kormidelníku Lodi našeho Srdce,

```

NAREN: Rakhale, ty si zasloužíš tento věnec. Ty jsi syn Thákura. Thákur nazýval svým synem jen tebe. Guruvat guru putreshu. „Guruův syn je jako sám Guru.“ Ten věnec si tedy zasloužíš ty.

RAKHAL: Jaishtha vrata sama pita. „Starší bratr je jako vlastní otec.“ Jsi starší než já. Jsi jako můj otec. Ty si zasloužíš věnec a já ti ho dám kolem krku.

NAREN: Ne, Rakhale. Thákur říkával, že ty máš nejvyšší zážitky. Tvoje zážitky přesahují všechny naše zážitky. Ty jsi Radža, Král. Jsem na tebe tak hrdý, na tvá duchovní dosažení.

RAKHAL: Narene, Thákur nám řekl, že nás povedeš. Budeme tě vždy považovat za svého nejdražšího vůdce. Budeme ti vždy k službám. Sloužit ti, potěšit tě, poslouchat tě bude vždy naše radost.

NAREN: Rakhale, s výškou tvé duše a s dynamikou mé duše projevíme našeho Pána, Šrí Rámakrišnu, ve všech koutech Indie. A nejenom Indie, ale po celém světě. V tobě je Thákurova vyrovnanost a mír.

Narene, jsi mou radostí, jsi mou pýchou

Obsazení

První žák

Několik dalších blízkých žáků

Scéna I

SARADA DEVI: Už se nemohu dočkat, až uvidím svého Narena. Řekli mi, že tu bude brzy. Víte, jak tvrdě pro Thákura pracoval v Americe. Díky němu bude Thákur známý po celém světě. Jsem na svého Narena tak hrdá.

PRVNÍ ŽÁK: Matko, je to všechno tvá Milost, všechno je Thákurova Milost. Díky tvé Milosti měl Naren úspěch v Americe, na Západě. Než vstoupil do tvého života, nebyl ničím, naprosto ničím.

SARADA DEVI: Ne, byl vším. Thákur ho přivedl z nejvyšších světů. Thákur mu dal vše před tím, než přišel na tento svět. A Thákurovo jméno je známé po celém světě pouze díky neutuchajícímu zasvěcení a aspiraci mého Narena.

(Vstoupí Naren.)

NAREN: Matko, vrátil jsem se. (Položí se k nohám Sarada Devi.) Matko, od této chvíle se nebudu dotýkat tvých nohou a nedovolím nikomu jinému, aby se dotýkal tvých nohou. Dotýkali jsme se Thákurových nohou a dávali jsme mu všechny své nečistoty a všechny své vitální touhy. Bezpodmínečně přijímal naše nečistoty a nevědomost, a kvůli tomu zemřel. Nyní se nechci dotýkat tvých nohou a nechci, aby se kdokoli jiný tvých nohou dotýkal. Vím, že když se dotkneme tvých nohou, okamžitě od nás odebereš všechny naše hříchy, stejně jako to dělal Thákur. A když od nás odebereš ­všechny hříchy, pak tě brzy ztratíme. Matko, nechci tě ztratit.

SARADA DEVI (Žehná Narenovi.): Ty jsi nejdražší syn Thákura. Navěky zůstaneš jeho nejdražším synem.

NAREN: Matko, mnohokrát, mnohokrát jsem o Thákurovi pochyboval — dokonce i v den, kdy opustil pozemskou scénu, jsem o něm pochyboval. Ze své nekonečné štědrosti mě ale na své smrtelné posteli přesvědčil o tom, kým je. Matko, jsem tou nejmenší kapkou nekonečného oceánu soucitu, kterým je Šrí Rámakrišna. Matko, jsem tak hrdý na to, že jsem nikdy ani na vteřinu nepochyboval o tobě nebo o tvé realizaci. Matko, Matko, v tomto životě budu zbožňovat jedině tebe. Jedině tví oddaní, tví žáci, tvé děti budou vybranými nástroji Boha. Cítím v tobě živoucí přítomnost Matky Kálí. Vidím tě jako Matku Vesmíru. Vidím tě jako Nejvyšší Bohyni. Vidím tě jako našeho Thákura. Neseš prapor Thákurova světla. Matko, zůstávala jsi v ústraní. Jak by ses ale mohla schovat před všemi svými milujícími dětmi? Nemůžeš. V tobě je nejčistší a nejdokonalejší projevení Boha. V tobě, Matko, je má realizace.

SARADA DEVI: Narene, Thákur ti dal svou nekonečnou lásku a svůj nekonečný zájem. Dal ti vše, co bylo jeho. Já ti, můj Narene, dávám svou nekonečnou radost a svou nekonečnou hrdost. Dávám ti vše, co mám.

(Naren zpívá)

```

Ami taba bindu

Nitya jena pai

Tomai ami hani

Ach Oceáne Soucitu,

Své útočiště hledám vždy u Tvých Nohou.

zraňuji Tě, ubližuji Ti,

Dvě matky a jeden syn

Obsazení

VIVÉKÁNANDA

BHUVANÉŠVARÍ, fyzická matka VIVÉKÁNANDY

Scéna I

SARADA DEVI: Narene, pověz mi něco o své matce.

VIVÉKÁNANDA: Božská Matko, tvůj nekonečný soucit osvěcuje můj život nevědomosti. Chceš, abych mluvil o své fyzické matce. Když jsem byl malý, svěřoval jsem se jedině své matce. Říkal jsem jí všechno. Jenom výjimečně, ve velmi vypjatých chvílích, ztrácela trpělivost a víru. Často jsem zneužíval její laskavost a sladkost, stejně jako teď zneužívám tvůj soucit a odpuštění.

SARADA DEVI: Narene, sladší než nejsladší je úsměv naší fyzické matky. Hlubší než nejhlubší jsou její city. Mocnější než nejmocnější je síla jejích požehnání. Větší než největší je její naděje, kterou má pro své děti. Po své fyzické matce jsi zdědil nejen morální čistotu a smysl pro krásu, ale také mnoho intelektuálních schopností a mimořádnou paměť. Její vliv do značné míry utvářel tvůj život a tvůj vliv hýbe světem.

VIVÉKÁNANDA: Matko, má nejdražší duchovní Matko, Matko mé duše a věčného Života, jakkoli skvělá může být pozemská matka, její láska se nedá srovnat s nestrannou láskou duchovní Matky. Je naprosto nezbytné cítit, že naše duchovní matka je naší pravou Matkou a my jsme její pravé děti a božští bojovníci.

(Vstoupí Bhuvanešwari a její přítelkyně. Kráčejí směrem k Vivékánandovi a Sarada Devi, ale nevšímají si jich.)

BHUVANEŠWARI: Jsem ráda, že jsi se mnou jela do Belur Math podívat se na dílo mého syna Narena, na jeho velké úspěchy.

PŘÍTELKYNĚ: Ano, všechny tyto nově postavené budovy a takové krásné okolí.

BHUVANEŠWARI: To všechno je dílo mého Narena.

(Vivékánanda zaslechne svou matku a okamžitě se k ní otočí.)

VIVÉKÁNANDA: Matko, musím tě opravit. Ne tvůj Naren, ale její. (Ukáže na Sarada Devi, která medituje.) Tvůj Naren by nikdy nedokázal takové věci. Žiji mezi dvěma extrémy: naprostou neschopností a všemocnou silou. Tvůj Naren nedokáže nic. Nedokázal se postarat ani o svou matku a své mladší sourozence, když zemřel jeho otec. Naren mé božské Matky dokáže všechno. Jedině její nepodmíněné požehnání ze mě udělalo to, čím teď jsem. Její srdce je mým skutečným zdrojem. Její nohy jsou mým jediným cílem.

(Naren zpívá.)

```

Ekla ami tomai kabhu bandhbona ma bandhbona

Ei dharanir dipta asha

Moder lagi bandhan hara

Sabar sathe tomai pabo ei shudhu mor sadhana

/

nepůjdu.

nepřipoutám.

a osvícené naděje tohoto světa

jsou pro nás vždy bez hranic.

nepůjdu.

to je jediná aspirace mého života,