Jeden z mých nejoddanějších žáků se mě jednou zeptal na svou minulou inkarnaci. Řekl jsem mu, že byl převozníkem v Japonsku. Řekl jsem mu také, že by to viděl, kdyby se ponořil hluboko do svého nitra. Ještě než jsem to dořekl, už sám viděl, že jím opravdu byl. Musíme však vidět, zda má smysl přesvědčovat o minulosti domýšlivé lidi nebo ty, kteří v reinkarnaci nevěří — a jsou lidé, kteří nevěří v reinkarnaci, když o ní mluvíte. Jsou-li spokojeni se svým názorem, že reinkarnace neexistuje, nechme je, ať jsou spokojeni. Kdo tím nakonec ztrácí?
Jednou se mě zeptal jeden mladý chlapec, který nebyl mým žákem, na svou minulou inkarnaci. Řekl jsem mu, že ve své minulé inkarnaci žil v Německu a zahynul při leteckém neštěstí. Okamžitě mi na to řekl, že je od tří let velkým obdivovatelem Hitlera. Už od tří let dokázal číst německé knihy a německou poezii. Tato informace mu však duchovně vůbec nepomohla. Byl zvědavý a já jsem nasytil jeho zvědavost, ne však jeho duchovnost. Ve většině případů tedy lidem o jejich minulých inkarnacích nic neříkám.From:Sri Chinmoy,Smrt a znovuzrození, Madal Bal, 1994
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/dr