Ó mé vitálno, vstaň, vstaň! Sedělo jsi dlouho. Je nejvyšší čas, abys vstalo. Vstaň! Nestydíš se za svůj život? Cíl je daleko, velmi daleko. Už neseď. Vstaň.
Ó má mysli, běž, běž! Dlouho jsi stála na jednom místě. Cíl je daleko, velmi daleko. Musíš běžet k cíli. Nestydíš se za svůj život? Proč stojíš na jednom místě, když víš velmi dobře, že cíl je stále daleko? Už nestůj na místě. Běž k předurčenému cíli.
Ó mé srdce, běž co nejrychleji! Nestydíš se za svůj život? Máš schopnost běžet nejrychleji, ale běžíš pomalu, velmi pomalu. Cíl je stále ještě daleko. Nestydíš se za svůj život? Nestydíš se za svou rychlost? Od této chvíle musíš běžet co nejrychleji, ó mé srdce. Budeš spokojeno jedině tehdy, až dosáhneš svého cíle. Když poběžíš pomalu, bude ti to trvat milióny let. Kromě toho, poběžíš-li pomalu, můžeš ztratit své nadšení a na cestě ke svému cíli se vzdát. Běž proto co nejrychleji, ó mé srdce, a dosáhni cíle. Spatři tvář svého cíle. Staň se jedním, neoddělitelně jedním se svým cílem.
Ó mé tělo, ó mé vitálno, ó má mysli, ó mé srdce, od této chvíle ciťte, že každá chvilka, kterou zde na zemi ztratíte, každá chvilka, kterou promarníte, znamená, že k vašemu životu byl přidán rok zpoždění, rok zklamání, rok selhání. Proto se probuď, ó mé tělo; vstaň, ó mé vitálno; běž, ó má mysli; běž co nejrychleji, ó mé srdce! V každé vteřině můžete buď postavit nový život naděje, slibu, realizace a dokonalosti, nebo zničit to, co v této chvíli máte ve velmi malé míře — aspiraci. Neničte svou aspiraci — pouze budujte stavbu svého světla naděje, výšky slibu, jednoty realizace a dokonalosti blaženosti.
EA 37. 14. července 1977, 17:35 — Sri Chinmoy Centre, Jamaica (New York)↩
From:Sri Chinmoy,Everest aspirace, část 2, Madal Bal, 2003
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ea_2