Charita²⁵

Charita se mi nelíbí. Mám rád zájem, skutečný zájem. Když mi někdo dává charitu, mám pocit méněcennosti, a když nabídnu charitu někomu já, nepochybně mám pocit nadřazenosti. Nechci pocit ani nadřazenosti, ani podřazenosti: to, co chci, je pocit rovnosti.

Křesťanský svět věří, že charita znamená otevřené dveře do Nebe, ale to je zcela mylné, naprosto mylné, beznadějně mylné. Charita neoznačuje ani neurčuje pocit skutečného zájmu a opravdové lásky, a když opravdový zájem a opravdová láska chybí, dveře do Nebe se nemůžou nikdy otevřít. Zůstanou vždy zavřené. Není to charita, ale pocit jednoty, který otevírá dveře Nebe. Není-li zde pocit jednoty, pak bez ohledu na to, kolik síly peněz, materiálního bohatství nebo cokoliv jiného někomu nabídnu, určitě mě to vezme do světa nevědomosti, kde tančí nadřazenost a podřazenost.

Když nějaká část mé existence potřebuje něco přijmout nebo něčeho dosáhnout, a jiná část přichází na její záchranu, jejich pocit jednoty mi okamžitě otevře dveře do Nebe. Je-li tam něco krásného, a pomůže-li moje mysl ihned mým očím tuto krásu ocenit, pak je tam pocit jednoty. Chce-li moje mysl něco studovat, a moje nohy mě nesou do školy nebo knihovny, pak tam je pocit jednoty.

Charita mi nemůže dát spokojenost. Charita mi nemůže otevřít dveře Nebes. To, co mi může dát uspokojení, je pouze pocit jednoty, a tento pocit jednoty musí být rozšířen. Když dám někomu materiální bohatství, sílu peněz nebo něco jiného, musím cítit, že to je má nezbytnost rozšířit pocit své vlastní jednoty po délce a šířce světa. Musím cítit, že to nejsem já, kdo někomu pomáhá. Naopak jsem to já, komu bylo pomoženo. Tato „charita“ není charitou, daleko od toho. Je to mé sebedávání v zájmu dosažení mého vyššího já — úplně, integrálně, tady v tomto světě.

Moje nabízení jednoty mi nejen otevírá dveře Nebe, ale také otevírá dveře Nekonečnosti, Věčnosti a Nesmrtelnosti, protože jednota je první Písní Vize Boha a Jeho konečným, stále se překonávajícím Tancem Vize Skutečnosti. Pokud chci zpívat Píseň Vize Boha, pak moje větší část i moje menší část musí být Tancem Skutečnosti Boha v této donekonečna stále se překonávající Skutečnosti.

From:Sri Chinmoy,Everest aspirace, část 2, Madal Bal, 2003
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ea_2