Hrdina v nás pláče po Boží Spravedlnosti. Žebrák v nás pláče po Božím Soucitu. Hrdina v nás ví velmi dobře, že bude-li Bůh používat svou Spravedlnost, dokáže brzy běžet rychleji než nejrychleji a stát se moudřejším než nejmoudřejším. Bůh ho bude skrápět svou lepší než nejlepší Výškou Zájmu a Blažeností Lásky. Nejsme-li však hrdiny, Bůh nás neustále skrápí svým Soucitem, aby nás učinil velkými, dobrými a božskými.
Žebrák v nás je také vtělenou leností. Žebrá, ale jen chvíli, pak se úplně vzdá. Nemá odhodlání potřebné k tomu, aby žebral neustále. Chce od Boha nepodmíněný Soucit. Bůh může žebrákovi v nás dát svůj nepodmíněný Zájem a Lásku, ale jakmile je získáme, nebudeme si jich s největší pravděpodobností cenit, protože jsme je dostali nepodmíněně. Dělá-li Bůh něco nepodmíněně a člověk neudělá nic, aby si to zasloužil, pak si toho neváží. Proto Bůh vždy očekává, že budeme něco dělat — že se budeme snažit, že budeme plakat — abychom si Jeho darů vážili. Bůh nám může dát cokoliv, co chceme, cokoliv, co potřebujeme, ale jsme to my, kdo nebude spokojen, jsme to my, kdo nebude potěšen, dokud Kosmickému Plánu Boha nenabídneme svou trošku.
Bůh si vroucně přeje, aby žebrák v nás jednoho dne zanechal žebrání a začal si vybírat jako božský hrdina, nejvyšší hrdina, který ví, co chce, a nabízí své tělo, vitálno, mysl, srdce a duši jako planoucí oběť, aby to získal. Nesmíme navždy zůstat žebráky. Je naší svatou povinností vyrůst v božské hrdiny a žít životem nejvyššího hrdinství. Co je nejvyšším hrdinstvím? Nejvyšším hrdinstvím je dávat sebe sama neustále a nepodmíněně, aby se Bůh mohl naplnit v nás a skrze nás svým vlastním Způsobem. Když se Bůh naplní svým vlastním Způsobem, znamená to, že osvobozuje, naplňuje a činí nesmrtelnou svou vlastní rozšířenou a zvětšenou Kosmickou Skutečnost.
EA 68. 18. července 1977, 19:10 — na cestě do Connecticut Sri Chinmoy Centra↩
From:Sri Chinmoy,Everest aspirace, část 3, Madal Bal, 2003
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ea_3