„Můj synu, jsi-li statečný, Světlo Spravedlnosti je nekonečně lepší. Jsi-li slabý, je nekonečně lepší Výše Soucitu. Rád bych ti však řekl, že jak Výše Soucitu, tak Světlo Spravedlnosti nakonec dosáhnou stejného cíle. Obojí slouží stejnému účelu.
V Kosmické Hře je pro mne někdy nezbytné použít Světlo Spravedlnosti. Jinak, kdybych stále používal jen Výši Soucitu, pokrok hledajícího v tobě by se nekonečně opozdil. Dokáže-li hledající v tobě čelit Světlu Spravedlnosti, pak budeš nevyhnutelně dělat ten nejrychlejší pokrok. Toto Světlo Spravedlnosti však musí být přijímáno radostně, oddaně a oduševněle; pouze tehdy bude sloužit svému účelu. Je-li Světlo Spravedlnosti přijímáno s nechutí, se strachem nebo jako nezbytná nutnost nebo pokud máme vnitřní odpor či vzdorovitý postoj, Světlo Spravedlnosti svůj účel nesplní.
Když použiji Světlo Spravedlnosti, musíš cítit, Můj synu, že je to Můj Zájem v přestrojení. Můj Zájem o tvé zdokonalení vychází do popředí. Když ukazuji Výši Soucitu, je to nepochybně pomalejší proces. Na druhou stranu, jestliže ti hledající v tobě neodpustil, přestože Já jsem ti odpustil, jestliže cítíš lítost a neoblomně se rozhodneš, že už se nikdy nedopustíš stejné chyby, pak můžeš s Výší Mého Soucitu běžet nejrychleji. Můžeš běžet nejrychleji, staneš-li se nekonečně více bdělejším a vědomějším, staneš-li se krutě upřímným k sobě samému a budeš-li zcela naplněn božským odhodláním.
Výši Soucitu používám více než Světlo Spravedlnosti, Můj synu, protože vím, že všechny lidské bytosti na zemi jsou slabé. Používám tedy pomalý proces. Kdybych mohl stále používat Světlo Spravedlnosti, byl by pokrok nejrychlejší, ale hrozilo by, že by se nádoba mohla rozbít. Proto se zdráhám používat Světlo své Spravedlnosti stejně často jako Výši svého Soucitu. Pokud tedy používám Výši Soucitu, musíš si dát záležet na tom, abys byl na sebe neobyčejně přísný, nemilosrdně přísný. Jsi to ty, kdo musí být ve svém životě přísný, aby ses mohl stát Mým lepším, více osvěcujícím, více naplňujícím nástrojem.
Když použiji Světlo Spravedlnosti, přijmi je radostně, oddaně a oduševněle. Když použiji Výši Soucitu, přijmi ji se svým mořem a nebem vděčnosti a zároveň se ponoř hluboko dovnitř a buď na sebe přísnější, než jsi byl doposud. Pak se nemůžeš dopustit žádné chyby. Světlo Spravedlnosti a Výše Soucitu jsou jedním, neoddělitelně jedním. Podle potřeby však používám buď Světlo Spravedlnosti, nebo Výši Soucitu.
Ty jako hledající, opravdový hledající, bezpodmínečný hledající, musíš zůstat vždy šťastný, ať u tebe použiji Světlo Spravedlnosti, nebo Výši Soucitu. Když to bude Světlo Spravedlnosti, použij své štěstí velmi konstruktivním způsobem; když to bude Výše Soucitu, ponoř se hluboko dovnitř a vynes na povrch své srdce vděčnosti. Pak naplň své tělo, své vitálno, svou mysl a své srdce nezdolnou vůlí, abys stejně žalostnou chybu už neopakoval.
Výše Soucitu je déšť, sprška požehnání shůry. Světlo Spravedlnosti je zářivé sluneční světlo, planoucí žár. Obojí potřebujeme stejně, abychom ze semínka aspirace, které zraje pomalu, soustavně a neomylně v souladu s Vůlí Mé vnitřní Vize a vnější Skutečnosti, sklidili bohatou úrodu realizace.“
EA 8. 4. července 1977, 8:05 — Jamaica High School Track, Jamaica (New York)↩
From:Sri Chinmoy,Everest aspirace, část 1, Madal Bal, 2003
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ea_1