Někdy začnu při meditaci přemýšlet o pocitu věčnosti. Začnu cítit, že lidské bytosti žily po věky a budou žít po věky. Místo aby mi to však dávalo radost a dobrý pocit, naopak mi to působí obrovská muka a bolest. Tehdy cítím, že jsem zcela sám, že žiji svůj vlastní život, odlišný od všeho. Zdá se mi, že nepatřím do žádného světa, že jsem silou své mysli svět zničil a jsem zcela sám. Tato myšlenka mi způsobuje značnou bolest a chtěl jsem se o tomto stavu mysli zmínit. Chci vědět, jestli jdu špatnou cestou.

Když ve své meditaci cítíte, že jste osamělí, sami, není to ve skutečnosti osamělost lidské bytosti. V tu chvíli se vám dostává záblesku Jednoho Jediného. Toto Jedno prostupuje vším. Říkáme tomu Brahman, Jedno bez druhého. Když cítíte, že jste osamělí, je to ve skutečnosti pocit vaší nevědomé jednoty s touto Absolutní Jednotou. Jestliže ale fyzická, vitální a mentální bytost nejsou do značné míry přeměněny, bojí se této zvláštní osamělosti. Není to ve skutečnosti osamělost, jak jsem řekl, je to pocit Jednoty. Vidíte skutečnost; cítíte Jedno, jež prostupuje vším.

Ve skutečnosti však při vaší meditaci dochází k tomu, že občas vaše aspirace ustane předtím, než dosáhne svého Cíle, či předtím, než v Cíli najde svůj příbytek. Šplhající plamen vašeho srdce stoupá vzhůru, je tu ale několik zastávek a přestávek. Kdyby to byl postupný a nepřetržitý let, kdyby nebyl přerušovaný, necítil byste na nižších úrovních svého vědomí osamělost. Pokuste se prosím udržet svou aspiraci po celou dobu bez přerušení. Vnitřní běžec musí dokončit svůj božský závod.

Nekonečná Věčnost a Věčnost, o které mluvíte, je mottem našich Center: „Člověk je srdcem Nekonečnosti, člověk je dechem Věčnosti, člověk je životem Nesmrtelnosti.“ Dech, který vlastní Věčnost, je člověk. Většina z nás měla bezpočet životů a někteří z nás budou mít bezpočet dalších. Ve vašem případě je to božská realizace či duchovní realizace, co potřebujete. Člověk toho může v jednom životě dosáhnout tolik, jako za dvacet inkarnací, pokud se ve vší upřímnosti a se vším zasvěcením pustí do duchovnosti a nanejvýš oddaně poslouchá svého duchovního průvodce. Jelikož máte upřímnou aspiraci, úspěšně se vám to daří. Proto duchovní Mistři říkají: „Pusťte se do duchovního života a vejděte do božského. Toto božské je vaším vlastním nekonečným Já. Čím dříve svou cestu začnete, tím lépe pro vás.“

Žijete-li duchovní život, žijete ve Věčnosti. Tato Věčnost nepřichází jako problém, ale jako inspirace, povzbuzení, aspirace a osvícení. Je to Věčnost, co nás neustále nese k nesmrtelnému Já, a toto nesmrtelné Já je naším skutečným Já.

From:Sri Chinmoy,Pláč země se potkává s úsměvem Nebe, část 1, (knižně nevydáno), 2015
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ech_1