Ano, jeden žák může hrát úlohu vůdce a může být popisován jako Mistrův duchovní následovník, Mistrovy duchovní síly a dosažení ale dostává každý žák podle svých schopností a vnímavosti. Mistr může z jednoho žáka udělat vůdce, tak jako to Sri Rámakrišna udělal s Vivékánandou. Vést nemůže každý. Nicméně i vůdce získá od Mistra podle své vlastní duchovní schopnosti a vnímavosti. Je mnoho upřímných žáků, kteří nemají schopnost vést, ale přitom zcela upřímně aspirují. Jsou-li upřímní, i oni mohou získat cokoliv. Ve skutečnosti si může každý žák myslet, že je Mistrovi nejdražší. Jak to může vědět? Ve chvíli, kdy žák cítí, že Guruovi nabídl vše – svůj vnější život stejně jako svůj vnitřní život – může cítit, že je nejdražší a nejbližší. Pokud žije jen proto, že Guru chce, aby žil, pokud žije pro Gurua, pro Božské, bezpochyby bude cítit, že je pro svého Mistra nejdražší.
Je-li tento jeho pocit naprosto pravdivý, nikdo mu to nebude muset říkat. Pokud nějaký žák dokáže učinit neustálé, radostné a bezvýhradné odevzdání Bohu, potom je Mistrovým nejdražším žákem. Naprostému odevzdání Vůli Absolutního se v duchovním životě nic nevyrovná.From:Sri Chinmoy,Pláč země se potkává s úsměvem Nebe, část 3, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ech_3